Kubasino
diskuze
Já si knížky kupuji průběžně sám, tak se mnou Ježíšek tolik starostí neměl. Nicméně po jedné jsem prahnul a byla mimo mé finanční možnosti, tak mi bylo naježeno :-) http://www.databazeknih.cz/knihy/kmotr-pribehy-rodiny-dona-corleona-269122
Tak mě tak napadá - nejde vyloženě o výraz, spíš o situaci, ve které se využije. Jste tu z různých koutů republiky, tak se Vás zeptám. Užívá se u Vás slovo "zrovna" třeba k příležitosti "Podej mi to a já to ZROVNA uložím" nebo "Můžete mi to dát ZROVNA do tašky" apod.? Jako rodilý středočech jsem to neslýchával a teď více na východ (poslední dobou, ale to bude spíš tím, že se na to soustředím) to slýchávám poměrně často. Významově to bude asi ekvivalent k "rovnou", což je slovo, které používám místo toho já :-)
To není žádná hamba. Bohužel je Jan Křesadlo trochu opomíjeným autorem. Nicméně jeho La Calle Neruda doporučuji. Předávám slovo woodwadovi.
Omlouvám se za prodlevu, konečně jsem se dostal na net. Dávám tedy konečně hádanku. Dva výtečníci se snaží v jednom z děl tohoto autora proměnit Nerudovu ulici v turistické lákadlo tím, že ji přestaví a vydávájí za ulici Pabla Nerudy. Jeden ze synů našeho autora se proslavil jako animátor pro společnost Pixar a svému zesnulému otci také vytvořil pomník. Sám autor byl nejen spisovatel, ale i psycholog, hudební skladatel, matematik, polyhistor...
Kdyby se naráz všichni rozhodli si knihy pouze půjčovat, prostě by přestaly vycházet. Z jakého důvodu by pak autor psal?. A hlavně, proč by to kdo tiskl?. Nemám ale zhola nic proti půjčování knih. Řada z nich se zakoupit zkrátka nedá. Vědecká knihovna nemusí být soukromý podnik, aby měla náklady jako zmíněný e-shop, proto to srovnání. Jednoduše si nemůže dovolit knihy vozit zdarma. Víte kolik se točí v knihovnách peněz? Já jako vystudovaný knihovník jsem měl možnost do toho nahlédnout. I vedoucí oddělení už teď bere plat jako prodavač v obchoďáku. Zrušit poplatky za služby by tak bylo asi docela brutální.
woodwarde něco podobného jsem chtěl napsat i já.
tester - Z čeho podle vás žijí knihovny a za co nakupují nové knihy do své sbírky? Kdyby měly knihovny mít všechny služby zdarma, z čeho byste zajistil dostatečné financování?. Ze státního rozpočtu je zafinancován jen zlomek z nich (Národní knihovna, Národní technická knihovna apod.) a zbytek může maximálně využít státní dotace či dotace EU, jelikož jsou zřizovány městem, obcí apod. A město/obec musí také prosperovat a ne jen někam cpát peníze. Nebo snad myslíte, že ten automobil, který vozí knihy v rámci MVS jezdí na sluníčko nebo vzduch? Psal jste v jiné diskuzi o daních. Jaká část z těchto financí podle Vás jde do kultury (knihoven), že vyžadujete tuto službu zdarma?. A že jsou obyvatelé dál od knihoven diskriminováni?! V tu chvíli by tedy například každý e-shop musel mít poštovné zdarma, protože také není fér, že si Honza Potůček může zboží vyzvednout v Hlinsku osobně, zatímco já to mám 200 km.... Jestliže tak mocně spoléháte na knihovny, tak bych se mohl cítit dotčeně třeba já, jelikož si knihy kupuji a tím přispívám autorům, kteří mohou dál vytvářet nová a nová díla. Zatímco já tedy knihu koupím třeba za tři stovky, vy si ji půjčite v knhovně.
Jelikož autorů z této země moc neznám, tak střelím od boku Haruki Murakami.
Nehledá třeba baron Prášil Gottfrieda Augusta Bürgera? Jestli jsem se tedy moc nechytl toho lháře :-)
Já věděl, že to někdo uhádne :-) Mám rádost a předávám štafetu dva.v.1.
Máš pravdu woodwarde, je to Arthur Ransome. Tím "velmi chladným mořem" jsem myslel Severní moře, kam zanesl Skřítka (plachetnici) vítr v Nechtěli jsme na moře.
Náš hrdina je zvláštní chlapec, který utíká před svým otcem, aby poznal sám sebe. Cestou se zamiluje do jedné dámy, u které se však domnívá, že je jeho matkou. Nakonec se ale se slečnou sblíží i intimně. Ve snu dokonce pak znásilní i domnělou sestru. Pomůžete postavě nalézt známého autora?
Hledáme autora, jehož knihy nabízí dětem dobrodružství už několik generací. Sám autor je už však takřka 50 let po smrti. Díky němu jsme však mohli cestovat například i po jednom velmi chladném moři. Z názvů některých jeho knih lze soudit, že měl oblibu v ptácích...
Zlikvidovat si knížku kvůli tomu, abych nezapomněl, kde jsem skončil?!? Ale no tááák, není to už moc?
marlowe - binysek si posteskla, že jsme se odklonili od tématu, tak jsem to chtěl napravit. Smyčkou se vracet k již řešenému jsem nechtěl a provokovat už vůbec ne. Na následky jsem ale připraven :-)
pavlinda - Na jednu stranu mě mrzí, že takové chování mezi partnery není automatické. Vlastně pořád jen poslouchám, jak nejsem normální, že jsem v životě měl po všech stránkách jen jednu holku, se kterou pořád jsem. Já jsem ale šťastný, tak mě ty řeči nijak netrápí.
Já ani tak neměl v plánu hodnotit svůj rodinný život, ale připadá mi, že na soužití v domácnosti se nejlépe ukážou ty rozdíly mezi mužem a ženou. Přes veškeré odlišnosti ale nakonec stejně musí některé věci dělat stejně, aby to nějak fungovalo. Vedle mnou osvědčených věcí (vztahových) jsem chtěl tedy zároveň ukázat právě tohle.
binysek - Ono mnohdy už užití pojmu "postavení žen a mužů" ve skutečnosti může způsobit nepříjemnosti. Už v tu chvíli se totiž poukazuje na odlišnost a většinou to každá strana vnímá zcela jinak. Alespoň tak to vidím kolem sebe. Ženy si stěžují na odlišné pracovní nabídky, horší platové podmínky a obecně na nerovnoprávnost. Muži to nechápou, nevěří tomu a nepřipouští to. Já to mám tak, že určité rozdíly vnímám, ale připadá mi, že se to malinko zveličuje. A nelíbí se mi postoj některých žen, které chápou rovnoprávnost tak, že budou výše než muži (a bohužel se s tím setkávám poměrně často). Těžko může jedna strana beze zbytku chápat tu druhou.
Nechci moc vypouštět žádná veliká moudra. Jsem mladý a oproti většině tady tím pádem i nezkušený. Nicméně se některé věci natolik osvědčily, že je považuji za dobré stavební kameny. Jsme spolu se snoubenkou skoro deset let a žádnou krizi jsme nezažili. Samozřejmě nějaká ta hádka (tak jednou za půl roku) se objeví, ale oba jsme dostatečně rozumní, abychom si to vyříkali a nebyli na sebe nafouknutý ještě týden. Já to třeba mám tak, že nedokážu být naštvaný, protože si i v tu chvíli uvědomím, že mám vedle sebe úžasnou dívku. Jednou z důležitých věcí je taky tolerance k chybám toho druhého. Jak říkají moudří, každý nějakou tu chybu má. Samozřejmě na jejím odstranění musí každý zkusit zapracovat a nebrat jako samozřejmost, že nad tím ten druhý mávne rukou. Dobré je taky pro toho druhého udělat něco jen tak. Například koupit květiny i když nemá dotyčná narozeniny. Aby to fungovalo, tak by to mělo být na obě strany, nicméně pokud pozvu někoho na večeři, tak ne z toho důvodu, aby mi to ta dotyčná vrátila. Nejzásadnější je pak z mého pohledu to, aby si každý pravidelně uvědomoval, jaký poklad v tom druhém má. Třeba to zní jako kýč a můžete nad tím mávnout rukou, protože jako "mlaďák" nemám právo mudrovat, ale chtěl jsem se taky podělit s tím, jak u nás funguje muž x žena :-)
