Minas
diskuze
Obracím se na Vás, čtenáře DK, jakožto na lidi sečtělé, plné fantazie o pomoc s názvem cyklojízdy s knižní tématikou.
Tradičně se v Ostravě konají dvě cyklojízdy - Velká podzimní cyklojízda (pořádána naším sdružením OSTRAVOUNAKOLE) a Bibliotour (spanilá jízda knihovníků a čtenářů Knihovny města Ostravy). Letos jsme se však dohodli, že společně s knihovnou uděláme cyklojízdu společnou, při které se na pár místech zastavíme, něco přečteme a zakončíme jízdu na ulici, kde bude probíhat Sousedská slavnost - oživení veřejného prostoru různými akcemi.
Předem děkuji za pomoc
Mohu doporučit všechny knihy Jean-Pierre Vernanta a knihu "Řekové a iracionálno" od E.R. Doddse, případně esej "Věřili Řekové svým mýtům?" od Paula Veynea.
Jedná se o odborné publikace, které se spíše zaměřují na vztah řeckého člověka ke svým bohům.
Nejlepším základem je ale stejně Ilias a Oddyseia od Homéra :))
Knihou roku 2012 se stala aktuálně 66 nejhorší kniha na DK.
Kde se stala chyba? :P
elfos: houbeles, Minas nešulí.. vždyť mezi knihami 2011 se objevil Hypnotizér, resp. jeho druhé vydání, protože prvně vyšel v roce 2010 :))
Azizi: Ano, jedná se o nové vydání a můžeš knihu zařadit mezi nominované ;-)
a) Třináct měsíců - D. Mitchell
Superman: Rudá hvězda - M. Millar
Pan Kaplan má stále třídu rád - L. Rosten
Nepravděpodobná pouť Harolda Frye - R. Joyceová
Pod Kupolí - S. King
Anatém - N. Stephenson
Udělej si ráj - M. Szczygiel
Tanec s draky - G.R.R. Martin
Hostina pro vrány - G.R.R. Martin
Ilion - D. Simmons
b) 39 (konečně víc než paulhunter :D)
c)
Diamantový věk - N. Stephenson (Po bravúrním Anatému jsem čekal mnohem více)
Nonstop - B. Aldiss
Drasticky děsivý Dexter - J. Lindsay (po seriálu jsem se chtěl podívat, jak si na tom stojí knižní předloha a zase pro jednou je filmové zpracování daleko lepší)
Atlas mraků - D. Mitchell (stejně jako paulhunter jsem očekával mnohem větší bombu)
Já jsem pod stromečkem našel dvě knihy od Dana Simmonse:
Temné léto
Kantos Hyperionu
Ode mne po předlouhé době taky něco. Dočetl jsem Třináct měsíců a na konci jsem objevil nádhernou báseň T. S. Eliota - Čtyři kvartety:
"Neustaneme ve zkoumání,
a až vše prozkoumáme,
dospějeme tam, kde jsme začali,
a poprvé poznáme to místo.
Neznámou bránou v paměti,
kdy poslední kout země, který zbývá objevit,
je onen, jenž byl na počátku;
u pramene nejdelší řeky
hlas skrytého vodopádu
a děti na jabloni,
neznámé, protože je nehledáme,
ale jen sotva zaslechnuté v tichu
uprostřed dvojí mořské vlny."
Jak už tady několikrát zaznělo, i já se hlasitě bavím u Pana Kaplana. Znamenité dílo :))
Houby s medem, rychločtení není Santa Klaus, skutečně existuje. Obdivuji jedince, kteří jsou toho schopni. Na škole jsem se rychločtení také učil, čtení se mi sice zrychlilo, ale nebyl jsem schopen zapamatovat si pořádně přečtené. Učitel nám ale dokonale předvedl, že skuteční rychločtenáři si dokonce dokáži zapamatovat více psaného textu než je možné prostřednictvím běžné rychlosti.
Nevidět to na vlastní oči, asi bych si také myslel něco o popatlaných ústech :P
Nu, asi občas dělám dementní rozhodnutí, co naplat :P
Prostě u některých knih, které nedočtu hodnotím, jak se mi kniha líbila či nelíbila, aniž bych dorazil na poslední stránku - avšak takovou knihu si nedávám mezi přečtené. Také nutno dodat, že taková rozhodnutí činím až po větším množství přečtených stránek, nikoli po přečtení prologu (jak vidno u ostatních, každý však má hranice přečtených stránek někde jinde).
Pak je ale ještě jeden druh knih, které z principu nikdy nedočtu a ani to nemám v úmyslu, hodnotím je a přidávám do přečtených. Tímto druhem jsou učebnice či podobně zaměřené knihy, z kterých vytahuji určité pasáže, odborné články a to, co pro mě není podstatné (třeba kapitola mimo obor) bez jakýchkoliv výtek přeskakuji. Přesto si myslím, že u takových knih dokážu usoudit, jak dobře či špatně je text napsán a s klidným svědomím jej hodnotím.
Lidi neskonale vytáčí, když někdo jejich oblíbenou knihu hodnotí nízce a do komentáře se odváží napsat, že přečetl prvních deset stran. Naproti tomu nemají nijak velký problém s hodnocením kontroverzních knih (např. 50 odstínů šedi, Stmívání..), které jsou hodnoceny stejným stylem.
Byl bych rád, pokud by se zavedly profily překladatelů, jako je tomu u spisovatelů. Člověk by se tak mohl k určitému překladateli vyjádřit v komentáři, aniž by tak musel činit u konkrétní knihy. Myslím, že by si to překladatelé více než zasloužili :)
A já naprosto souhlasím s Alix, která souhlasí s pistalkou, jenž souhlasí s velmi dobrým nápadem paulhuntera :))
Dane, díky moc za upravení palců :)) Konečně vidím, komu se mé komentáře líbí, případně komu se líbí komentáře jiných uživatelů.
Kdyby se dalo stejně dohledat, komu jsem já osobně dal palec, výskal bych si radostí úplně ;-)
Všichni účastníci moloko-párty Tomovi z celého srdce děkují za netýravý způsob probuzení :D Ale mohla to být sranda, né že ne :)
Já čtu všechny recenze, které jsou zde zveřejněny. Nicméně mě napadá jestli to nedělám podvědomě z důvodu sledování "konkurence". Možná v tom taky vidím možnost větší informovanosti o knihách a vypilování vlastního stylu psaní recenzí. Některé recenze, jež mě zaujmuly, čtu pro vlastní potěchu opakovaně.
Na druhou stranu mě mrzí, že recenze obecně na DK mají od čtenářů nízkou zpětnou vazbu. On sice člověk zvýší recenzi popularitu, když se mu líbí, ale dle mne to nemá dostatečnou výpovědní hodnotu. Je škoda, že se čtenáři k recenzi málo vyjadřují komentáři (srovnám-li s jinými stránkami, kde pod recenzí lze nalézt 20 příspěvků a nebo také více než stovku). Čím jiným také udělat recenzentovi radost než tím, že dostane názor od lidí, kterým svou práci věnoval, byť by to byly názory nesouhlasné :)
Čtete recenze tady na DK? Pokud ano, čtete úplně každou nebo máte své oblíbence?
Když to tak vezmu, tak užívám vlastně v naprosté většině případů hodnocení pouze 3* - 5*
5* - výtečná kniha
4* - kniha se mi líbila, ale něco ji chybělo k dokonalosti
3* - kniha se mi líbila, ale měla pořádné nedostatky.. případně kniha se mi nelíbila, ale věřím, že ostatním by se ještě líbit mohla
0* - 2* neužívám, ale když už to jednou za uherský rok na mě přijde, tak k 0* se není třeba ani vyjadřovat, 1* za snahu autora vůbec něco napsat a 2* že se s trochou snahy dálo dílo vůbec dočíst.
Ono to bude hlavně tím, že si vybírám knihy do kterých se pustím a není to jako v případě filmů úplná cesta do neznáma. Tedy za předpokladu, že si nevyberu knihu s nízkým hodnocením, abych se na vlastní oči přesvědčil, že hodnocení je oprávněné :)