PAVELzBRNA diskuze
Souhlasím s lenkaknel. Velmi nádherné bylo, jak Nokid popsal, jak degustuje víno a zeptal se Lorda, jak on degustuje knížku. Bylo to jak humorné tak inspirativní. Bohužel mám velmi špatnou pamět, takže to nebudu opakovat, ale věřím, že Lordsnapovu degustaci knihy uslyším ještě jednou.
Já bych na srazy chodil pokaždé kdybych mohl, bohužel jsem jak pes přivázaný k boudě a musím stále hlídat nemocného tatku, aby něco nevyvedl. Jen se modlím, at vám vydrží trpělivost srazy konat a snad v budoucnu budu moci přijít.
Co takhle Jerry Mander v knize V nepřítomnosti posvátného,podtitul knihy je Selhání moderních technologií a zápas indiánských národů o přežití.
A co takhle Siddhartha od Hermanna Hesseho a též zajímavý je Cervený lev. Autora jsem bohužel zapoměl. Za mystický román lze též považovat Celestinské proroctví od Redfielda a Bratrstvo probuzených od Jacquese Attali. Borgesovi mystické povídky jsou opravdu úchvatné a nezapomenutelné.
Půjčovat vlastní knihy patří k rozkoším,které jsou pro mě neodolatelné. Pamatuji si ještě to chvění,když jsem před lety půjčoval mnohokrát čtené Letopisy Narnie. Je to slast půjčovat oblíbenou knihu a riskovat,že ji už neuvidíte a přesto to uděláte právě proto,že tu krásu oné knihy chcete šířit. Pravda,tu a tam s něčím neshledáte,ale to k tomuto dobrodružství patří.
A nakonec jsem ztratíl lpění na knihách a místo něho pokoj a mír objevil se v mojí duši. To je asi ze všeho nejlepší.
Jaksi jsem nepochopil,co je na Osvícení průser. V režii S.Kubrika je to symfonie hrůzy a děsu. Ten film jsem viděl mnohokrát a vždy mi připadal dokonalý.
Při odpovědi na tuto otázku je dobré se zamyslet,co chceme četbou získat. Pokud zábavu a vzrušení tak závisláci jsou skvělí,nicméně četba těchto knih stahuje do nižšich sfér duše,odkud tito autoři čerpají své inspirace. V jádru se dá říci,že alkohol a drogy jsou nahrážkou za chybějící duchovní život a i když třeba takový Baudelaire byl katolík,nikdy se mu nepodařilo povznést se z bažiny smyslovosti,do které se ponořil příliš hluboko. Druhou vyjímkou je Jack Kerouac,ktery byl rovněž katolík ale flirtoval též s východní mystikou,z čehož vznikají autodestruktivní guláše.Takže hledat a číst čisté autory je pro mě jistá výzva,kterou bych chtěl následovat.
K čtení mě přivedla touha stát se spisovatelem,sotva jsem se trochu naučil abecedu. Druhou inspirací byl otec,který s oblibou nosil domů místo jídla a peněz knihy. Postupem času jsem zjistil,že čtení miluji víc než psaní a psaní-nebo spíše grafomanie- se stalo jen dalším mým koníčkem.
Před deseti lety jsem se setkal s joginem a léčitelem Bohumilem Houserem,který je
autorem sbírky zážitků, z cest po celém světě, s názvem Sny neprobuzeného. Chodil jsem k němu na jogu v brněnské Unitarii,kde působil až do své tragické smrti. Byl to moudrý muž,i když jeho propagace léčení nemocí, pomocí popíjení vlastní moče-urinoterapie,působila jako pověra či placebo. No,omylní jsme všichni.
Diky za překvapivou informaci. Jsem poněkud v šoku,že pod pseudonymem Duffack se skrývaji 2 spisovatelé literatury faktu a nikoliv praktikující okultista,který se skrývá. No v každém případě jsem zvědav,jak dopadne pátrání.
J.J.Duffack je český okultista.To co píše,by bez důkladné znalosti okultismu napsat nemohl,at už to byl trhák Démon z jiného světa či Odhalená tajemství magie.Obě dvě díla jsou zároven varovné pro všechny,kteři se o okultismu zajímají ze zvědavosti či z touhy po nevšedních zažitcich.
Pro takové je okultismu autodestruktivní pastí.