Raksa.A
diskuze
alekis, co se týká času, máš úplnou pravdu. A nejvíc mě fascinuje, jak se různí blbové dohadují, jaký čas si pořídíme, až změny skončí.
Jo, a autor je dáááleko proslulejší jednou svou fantasy sérií.
Jak tak koukám, podařilo se mi to tu zazdít, i když jsem tím vyhrožovala u jiného vlákna...
Jasně. Ještě jednou:
Autora hledá válečník v zelených botách (díky kterým dopadá vždy na nohy), který zachránil dvakrát jedno město, ale s 200letou prodlevou. Poprvé byl nazván X Osvoboditel, při druhém přízviskem, vztahujícím se k jeho 200leté nepřítomnosti, kterou zavinil jeho nepřítel. Dostává se do různých dobrodružství, hlavně proto, že se chce pomstít, a vyvázne z nich většinou díky svému neobyčejnému koni...
Přízvisko neuvádím, protože se vyskytuje v názvu jedné ze dvou knih o tomhle hrdinovi.
Nikdo nic? Ta časová prodleva mezi dvěma zachráněními jednoho města trvala asi 200 let. Při prvním byl nazván X Osvoboditel, při druhém přízviskem, vztahujícím se k jeho 200leté nepřítomnosti.
Skeeve, ta silnice nebyla hořlavá a podle nich byla inertní. A pokud vím, nějak to mrazili, drtili a magnetem vytahovali kov a pak s nevím čím míchali. Teda tohle si pamatuju.
Co se plastů týká, jsem provozní chemik s pětiletou praxí na Kaučuku. Ale nejsem zádný chemik inženýr nebo vědec - byla to jen vzpomínka na mládí...
K těm plastům. Když jsem před 55 lety byla v Otrokovicích na služební cestě, tak tam měli kus podivné silnice, kterou zkoušeli (každý po ní musel projet, včetně náklaďáků) - byl tam povrch ze směsi, kterou vyráběli ze starých pneumatik a nevím čeho a měla úplně senzační parametry. Nehledě k tomu, že i 55 letech se všude válejí staré pneumatiky a silnice stojí za starou belu, nešlo by to zkusit s plasty?
alekis, co máš proti drakům? Jedna z mých oblíbených povídek se jmenuje Tragický drak Fluff od Laury Resnick a začíná větou: "Drahá Ester, ve sklepě je drak," oznámila mi paní Pearlová. A je fakt bezvadná!
Tak dodatečně děkuju - máš hvězdičku.
A hlavně nezapomeň na mého oblíbeného válečníka... Co se do svých dobrudružství dostával hlavně proto, že se chtěl pomstít.
Zkus toho válečníka v zelených botách, který kromě toho, že zachránil jedno měsro dvakrát, byť s velkou časovou prodlevou, prožil mnohá další dobrodružství, z kterých vyvázl za pomoci svého neobyčejného koně.
Tak to zkus. Autora hledá válečník v zelených botách, který zachránil jedno město dvakrát. Ovšem s velkou časovou prodlevou...
alekis, můj děda byl úplně fit včetně hlavy. Jednou večer takhle napsal kamarádovi, s kterým hrál korespondenčně šachy, další tah, dopis si připravil na psací stůl, že ho ráno dojde hodit do schránky, dal si ruské vejce s rohlíčkem, plzeň, a ráno, když mu teta přišla udělat snídani (bydlela vedle), děda ležel v posteli studený, usmíval se a ani deku neměl pokrčenou. A to jsem mu celý život záviděla...
reader, rozhodně, stejně jako jmenovaný hrdina, dávám přednost jménu Sir Jack Filuta. Koneckonců mu ho věnovala královna.
A Sir Terry si to očividně užil.
Ty nekoukáš aspoň občas na televizi? Některým už je docela dost...
Já mám vůbec zajímavé rodinné příběhy. Ale stejně radši biftek...
R.E.M. - když jsem v 18 utekla z domova se svým prvním (posléze) mužem, tak jsme bydleli u jeho matky v domečku, a protože já byla blbá a zamilovaná a on bordelář, který neplatil své bývalé ženě alimenty, tak jsme ten rok od jara do zimy žili z toho, co jsme vypěstovali na zahradě - ředkvičky, rajčata, květák atd. Taky třešně, jablka, rybíz, špendlíky atd.
Tedy, kdybych byla mimozemšťan, a koukla na zeměkouli, a nedej pámbu ještě rozuměla, co říkají třeba v parlamentu, nebo na oslavách NATO, tak bych sypala k Mrakům Magellanovým, přednostně hóódně nadsvětelnou rychlostí. A hodně potichu, aby si mě z té podivné koule nevšimli...