tenax
diskuze
Asi bych se měl předem kát, ta kniha není moc známá, tady na DK ji mají v knihotéce a čtených pouze dva uživatelé a chystá se ji číst jeden (já mezi nimi nejsem!). Ale má natolik kuriózní název, že jsem neodolal :-).
Tam by to dopadlo asi hůř, a navíc jsem sobec a nerad se dělím :-). Radši zadávám:
předpoklad exhumace mořského živočicha
rusalka 123: Taky by se mi to líbilo, mít možnost hodnotit konkrétní vydání, už jsem to někde navrhoval, bohužel bez odezvy. Tak to řeším aspoň tak, že v komentáři píšu, o kterém vydání mluvím, tedy pokud je jich víc a něčím se liší, třeba překladem, ilustracemi, zvláštní vazbou, doprovodným doslovem nebo předmluvou apod. Ono by asi bylo složité a nešikovné u knih, které mají třeba deset i víc vydání, překlikávat z jednoho na druhé a srovnávat jejich hodnocení. Ale jako možnost to určitě stojí za úvahu.
Zase jedna delikatesa pro ctěné moderátory. Máme tady čtyři nakladatelství: Aventinum / Aventinum (Otakar Štorch-Marien) / AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ s. r. o. / AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s. r. o. Chtělo by to sloučit, jenže je otázka jak. Původní Štorch-Marienovo nakladatelství Aventinum zkrachovalo v r. 1934, po r. 1945 je obnovil, ale v r. 1949 ho komunisti zrušili a převedli pod ÚLUV. Další Aventinum vzniklo až po sametu, ale jaký (pokud vůbec) byl vztah k tomu původnímu, nevím. Tak by to asi chtělo sloučit do dvou - Aventinum (Otakar Štorch-Marien) a Aventinum, ale problém bude co kam zařadit. Pomáhej Pánbů...
Rád bych to tady trochu rozpohyboval, ale - některým korunovaným hlavám chybí pohybové ústrojí.
herdekfilek: Dávám přednost jiným delikatesám, takže se nepodřizuji. Já můžu jen navrhovat, výkonnou moc nemám a ani bych ji nechtěl.
Navrhuji sloučit nakladatelství Státní pedagogické nakladatelství a SPN - Státní pedagogické nakladatelství, asi pod druhou, komplexnější verzi. Díky.
Koka: Rádo se stalo, když můžu, pomůžu :-). Ne, ale vážně, to nebylo odmítnutí Vašich seznamů jako takových, jen pochybnost o jejich účelnosti. Uvidíte časem sama, jak nepřehledné množství nesouměřitelných knížek se v nich objeví.
Jo, a Saturnin se taky odehrává částečně v Praze :-)
Metal Messiah: Samozřejmě dávat štítky typu: "Děj se odehrává... " je nesmysl. Ale někdy má "místopisný" štítek smysl i u beletrie, např. Praha u některých románů Miloše Urbana, Chodsko u Jana Vrby apod. Pak to může být zajímavé i pro zájemce o určitou lokalitu. Ale pochybuji, že existuje milovník nějakého místa, který by se zajímal o knihu jen proto, že je tam okrajově jeho místo, město nebo kraj zmíněno, aniž by ovlivnilo podstatu příběhu. Ale když to někoho baví, mně žíly netrhá...:-).
Přihodím trochu písku do soukolí nebo oleje do ohně diskuze. Jsem skeptik a tak mi připadá zbytečné sestavování seznamů typu Stalo se v… Abych byl konkrétní, tak vezmu Prahu. Na místopis apod. stačí štítky. A jako pozadí, dějotvorné i nedějotvorné (taky hrozná slova), by to znamenalo tisíce titulů, ve kterých se stejně nikdo nebude přehrabovat. Vždyť by sem patřily i detektivky s Otou Finkem, kapitánem Exnerem a stovky dalších, F. L. Věk, kat Mydlář, Neffova T.M.A. a spousta dalších, naprosto nesouměřitelných (kvalitou i žánrem) titulů.
Podobně tomu je i u dalších lokalit (New York, Moskva, jižní Čechy, Šumava…). Budou to seznamové guláše z knížek, které se nedají srovnávat a nic neřeknou. Stejně bychom mohli dělat seznamy knížek, kde se vyskytují v textu latinské citáty, slovo trumpeta nebo rozkvetlé louky:-).
Totéž platí o osobnostech. I tam stačí štítky. A jestli nestačí, tak je to jen naše vina, že je málo vkládáme. Možná by stálo za úvahu věnovat víc péče, energie a času místo vytváření seznamů na vkládání a doplňování štítků
profhubert: Argumentační cvičení to je pěkné (vážně), ale skrývá v sobě jeden velký problém - obsahuje příliš mnoho kdyby. Předpokládalo by to určitou sebekritičnost autorů seznamů, a tady jsem dost skeptický, protože "každý jen tu svou má za jedinou", nehledě k tomu, že by hlasování o vhodnosti nebo nevhodnosti zveřejnění seznamu vyvolalo možná dost zlé krve.
Ve zmiňovaném příkladu Nadace (ale i v mnoho dalších) to obnáší u knihy dvě kliknutí, na autora a pak vpravo na sérii. To snad není tolik práce navíc, aby se člověk dostal k požadované informaci o ostatních knihách.
Sjednocování např. dětské četby ze seznamů - nechápu smysl (co čtou dnešní -náctiletí moje generace nečetla, protože to neexistovalo a naopak co jsem četl já, to oni mnohdy netuší, že existuje). Také by to někdo musel sjednocovat (kdo? zvolíme si správce seznamů? nebo se to dá nějak zautomatizovat?)
Já vůbec nejsem velkým obdivovatelem všelijakých žebříčků a anket oblíbenosti (to přenechávám Paroubkovi), čili tento účel seznamů jde mimo mě. Ale respektuji, že to jiné může bavit...
Takže je tady mnoho kdyby a užitek minimální. Tím neříkám, že by se to mělo úplně zrušit, jen za sebe vím, že to využívat nebudu.
Je mi jasné, že budu v menšině, ale já v nové funkci Seznamy zas tak velký přínos nevidím. Chápu Dana, že podlehl opakovaným tlakům některých uživatelů a uživatelek, ale sám ji využívat nehodlám. Jediné, co bych uvítal, by byla možnost naprosto soukromého seznamu (kolonky) v knihotéce, kam bych si mohl dát knihy, které se nesmí vložit do DK (cizojazyčné, s ISSN).
Vytváření pouhých veřejných individuálních seznamů TOP, nedočtených apod. podle mě nemá smysl, nevypovídá to nic ani o těch knihách, ani o uživatelích. A když se chci dopátrat nějakého žánru, oboru nebo oblasti, použiju štítky. Pokud někdo cítí potřebu podělit se s ostatními o svůj názor na některé knihy nebo žánry (a to je jistě vítané), má spoustu jiných možností – v diskuzi u knih, v blozích, založením nového diskuzního vlákna. Tam jsou i možnosti zdůvodnit svůj názor a mít případně i zpětnou vazbu od ostatních (viz Pajonkovy 100 a Top, vlákna o zednářích, arabsko-muslimské problematice a jiné).
Už podle toho, jak veřejné seznamy rychle přibývají, je jasné, že za chvíli to bude nepředstavitelná houšť nejrůznějších seznamů, ve kterých se stejně nikdo nezorientuje. A žádné hodnocení – palci, hvězdičkami – na tom moc nezmění. Sorry.
mezer: Na Barilaca nemá smysl reagovat, je to troll, který se tady občas objeví, rozvrtá nějakou diskuzi, pomluví DK a pak vymaže všechny své příspěvky, takže ti, kdo s ním dikutovali, jsou za pitomce. Už jeho „profil“ osmdesátileté stařenky z banskobystrického kraje mluví za vše.
Tak to ano, rozhodně, ti prý mívají dobrodružný život (aspoň podle Sayersové). Být lord Petr, neměl bych s hádáním takové potíže :-)
