vas
diskuze
Sedím doma a kalným zrakem protivného starce měřím budoucnost. Musím přece ještě prozkoumat to opuštěné město s pověšenými lebkami na střední Demini, vylézt na Kurupiru, napsat zamýšlený kryptozoologický opus magnum, natočit dokument, koupit si na aukci modrý mauritius post paid, začít chodit do sboru. Kdo to má všechno stihnout? Přeji vám PF 2025 a ať jsou všechny starosti co nejmenší a ať všichni kypíte zdravím a čtenářským elánem.
Vánoce a vánočky, dárečky a ponožky. Všechno v klidu užívejte, na dítka zas nehřímejte. Sněhu, vloček do sytosti, ratlíkovi všechny kosti. Pod stromečkem dohoda, svatvečerní pohoda. Veršům lásky sluchu přejte, z plna hrdla halekejte. Třeba běžné koledy, nad panákem od dědy. Pak si v klidu pod peřinou, poslužte dnes knihou jinou. Třeba tu o zrození Pána, můžete číst až do rána.
Herzog: Dobývání marnosti. Já toho chlapa fakt žeru. Obrovský multi talent, který na co sáhne, to nese pečeť geniality. A přitom (v případě této knihy) jde jen o jakési bizarní filmové paměti, kořeněné blouznivým tropickým třeštěním a praskotem stromů, drcených žlutým bagrem.
Ahoj přátelé od starého dubu,
kdybyste už měli četbou unavené oči, nabízím vám legrační alternativu v podobě audioknihy 4 vousáči a vampýr. Fakt dobře ji načetl Petr Litera, který můj lehce slaboduchý příběh posunul o level výš. Terror bude mít pocit, že story zná a bude mít pravdu:).
https://youtu.be/rCsFHC_eANc
https://www.youtube.com/watch?v=rCsFHC_eANc
Hodil jsem na youtube svou první audioknihu.
Prapodivný příběh z českých a moravských luhů a hájů s občasným průnikem k Amazonce, doplněný šavlozubou příšerou, ředitelkou školy, baronem, okřídleným vampýrem a prorokujícím strašidlem. Většina děje byla odžita na vlastní kůži.
Sepsal Vojtěch Alberto Sláma, namluvil Petr Litera.
Ad alekis To první dvojverší se mi moc líbí. Užívejme jarní pohodu.
ad RamonVarga: Určitě Kurupiru od Jaroslava Mareše. Tam jsou kryptozoologické fenomény popsány v těch nejúžasnějších kontextech:)
Ad Terror/ Taky zdravím fanouška kryptozoologie :)
ad Terror, keri, Marika, braunerova, denib: Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Díky za milé ohlasy.
Váš laskavý zájem mě inspiroval k přepisu dopisu (...och, jaký mistrný rým). On ten Vráz ale hrozně škrábe a celkem se s pravopisem nemaže (označeno symbolem: !).
Takže náš cestovatel píše: "Velectěný pane! Cesta dokonána. Šťastně jsem sem 7. t. m. přišel a našel zde k nemalé své radosti Váš láskávý (!) potěšující list srdečný dík. Zytra (!) odjíždím Chilenským (!) parníkem "Maipes" do Panamy a odtud ... nejbližší příležitosti do Venezuely - tam budu více psáti. Zdraví drobet lepší. Cesta velmi dráha (!), bez vašeho laskavého (asi foršusu, nepřečtu) ostal bych sem bez prostředkú. Přeuctivý pozdrav Vám od Vašeho Vráze."
Nahoře v záhlaví je napsáno Pacasmayo, peruánské pobřeží 9/ II 93.
Celina je adresována Dr. Antonínu Fričovi, Rusko českého musea etx. etc. v Praze, Prague, Bohemia Via Panama- Liverpool. Peruánské razítko je nečitelné, druhé naopak skvěle - Prague 30. 12. 1893. Dopis s logem Union postale universillé byl tedy doručen asi za jeden měsíc. Na tu dobu slušná rychlost.
alekis: Děkuji a přeji také literárně požehnaný víkend:)
Přeji hezký víkend Eicheriku a v tom Berlíně opatrně!
Přátelé a kamarádi, dovoluji si vás informovat o soukromé literární mikrosenzaci! Podařilo se mi totiž za pár korun koupit celinu (něco jako pohled bez obrázku) od slavného cestovatele a spisovatele E. S. Vráze, o kterém jsem v roce 1999 natočil film Po stopách amazonských. Pecka je, že v tomto psaní tehdejšímu řediteli muzea Fričovi sděluje, že právě dokončil cestu, o níž následně napsal velkolepou knihu Napříč rovníkovou Amerikou. Dopis uvádí slovy: "Cesta dokonána!" Já vím, že je to blbost, ale tak nějak mám potřebu se podělit:)
U nás na ploché, praštěné a placaté Hané také sněžilo. Ale tak nějak skoupě a lakomě, jak je ve zdejším kraji zvykem:) P. S. Pokud by vás zajímaly tragikomické osudy hanáckého zavlečence, milovníka Amazonie a filatelie, začal jsem zase psát na fejs Alberto Amazonie. Posílám tam článečky a literární štěky hlavně o výše zmíněných tématech, ale občas napíšu i něco smysluplného. Mějte se fajn a užívejte četby a vloček. Vojta Alberto
Eicherik: Díky a přeji pevné nervy na stezkách oblud:).
Eicherik: Pojďme si už po těch letech tykat Eicheriku. Co se týče knížky mám v rukopise Lexikon 270 příšer s fakt luxusními ilustracemi od malířky, kterou sehnal nakladatel. Nějak se to ale pokazilo, takže je to dlouho u ledu a jako e-knihu je mi to líto vydat. Je zatím dost práce, aby si to přečetlo padesát lidí. Tož tak. Pokud by se to pohnulo, doplnil bych knížku o pár pralesních příšer, které jsem v červenci "posbíral" v Iquitosu v Peru.
Souhlasím a taky mám moc rád sérii Světem zvířat s ilustracemi tuším pana Pospíšila. P. S. Tak, jak jste se prosekal ke Kurupiře? Teoreticky by se tam šlo dostat lodí syna Tatunca Nary (cca 30 km od hory). Ovšem, návrat nejistý.
Eicherik: Všechny Mareše, Durrelly a taky Od agamy po žraloka.:)
denib: Není zač, hezký den.
P. S. Máte super výběr nových knih, přesně podle mého gusta:)
Ad denib
Po pravdě od všeho trochu. Výprav je asi 60, každý autor je pojímá tak trochu po svém. Je to vlastně časová konzerva a nejzajímavější jsou určitě poměrně dobře zpracované autentické vzpomínky zúčastněných. Zatím nejvíce se mi líbila kapitola o raftu Matyldě v peřejích Indu. Jedním z hrdinů je i exsenátor Štětina, kterého jako člověka a politika "vysoce neoblibuji", ale jako dobrodruha respektuji.
Myslím, že je to kniha dobrá hlavně pro nabuzení před nějakou pořádnou expedicí:). Něco ve smyslu: "I cesta může být cíl."