vas komentáře u knih

Našel jsem nějaké mapy a zajímavosti o Kurupiře. Hodil jsem to na Facebook Alberto Amazonie.

27.12.2024

For Rawen a další čtenáře Kurupiry
No tak teda, to jste mě dostal. Nechte moje bábovička na pokoji:)
Také jsem se kdysi zajímal a moje informace o Kurupiře jsou jiné než vaše.
1. Kolem Kurupiry se určitě nepohybují žádní Brazilci a už vůbec ne turisté.
Oblast kolem Serra Urucruzeiro (Pico Delgado Chalbauldt alias Kurupira) je uzavřená formálně brazilským zákonem. Jako takzvaná Area Proibida je přístupná vlastně jenom pracovníkům FUNAI. Před lety jsem tam pronikl a pak narazil.
2. Když si povídám s tamními indiány, naservírují mi spoustu historek o přežívajících příšerách (aktuálně např. glossotherium aka mapinguari) etc.
3. Curupira je pralesní démon. Jeho jméno nicméně nese hned několik tepuis a kopců v oblasti. Ty se na různých mapách rozličně pohybují (tu doleva, tu na jih) a mění např. z Curupiry na Gurupiru.
4. Mapy v oblasti byly několikrát brutálně změněny, včetně názvů řek (např. Tootobi, Mapulau nebo nereflektují místní názvy). Kdybych v tom neměl binec, tak bych mohl i argumentovat, kdysi jsem mapy sbíral. (Na facebooku Alberto Amazonie snad nějaký primitivní obrázek Kurupiry mám, což samosebou důkaz není.)
Porto da maloca už neexistuje nebo bylo vymazána z map.
5. Mareš byl (amatérským) zoologem, který popsal řadu druhů brouků a světovým expertem na velké střevlíky.
Mějte se fajn, VAS

5 09.09.2024

Osoby popsané v knize mě zajímají a jejich doba fascinuje. Moc jsem se na počteníčko těšil, ale ouha, knihu jsem zkrátka a jednoduše nepobral. Nechám všechno vychladnout a za rok to zkusím znovu.

1 12.08.2024

Můj milý Eicheriku, ty taky dovedeš člověka potěšit laskavou recenzí. Ležím teď tradičně v Manausu po mírném pivním duelu. Pořád ještě ty kluky indiánský přepiju, alespoň na objem. Kajak je OK a zítra vyrážím na Negro a milovanou Demini. Tož uvidíme. Měj se moc fajn. Knihám i kryptidům zdar!

Liso, evoluce nemůže být nevyvratitelný fakt, protože pak byste nedělala vědu, ale praktikovala víru.

Hodně inspirativní čtení, trochu strojový, leč roztomilý překlad, ale fotky nádherné. Tak dlouho jsem listoval, až se mi panenská místa rozpadla na prvočinitele.

2 06.02.2024

Ta knížka je ještě lepší než jsem myslel. Pro filmové fajnškmekry a ctitele filmového veledíla Fitzcarraldo je Herzogův deník o zběsilém natáčení takřka povinností. Jako velký Herzogův fanoušek jsem se v červenci vydal po jeho iquitoských stopách a nalezl nejenom restauraci Fitzcarraldo s filmovými artefakty na nábřeží, ale také žijicího producenta Fitzcarralda pana Saxera v bekovce, uvelebeného v soukromé hotelové rajské zahradě. Odevšad na vás přitom civí šílený Kinský nebo kníratý Herzog. Když se pak úplně sám koupete v lehce páchoucím hotelovém bazénu s vodotryskem a popíjíte skvěle vychlazené pivo, tak vám pan Saxer naservíruje Vivaldiho z obřích repráků rozestavěných kolem. A vy pak můžete prožít svůj střípek toho omamného dobývání marnosti. Musíte ale pevně zavřít oči.

7 06.02.2024

Divím se kritikům, že se diví. Dostali přece děravé paměti:)

Dokonalý, papírový internet.

Boleslav Navrátil je úžasný chlapík, reportér a hlavně skvělý vypravěč. Projeli jsme kdysi společně Ukrajinou po stopách hochů od Zborova a tak trochu i po rodinách našich krajanů. Ale zpátky ke knize. Trpaslíci jsou poctivou detektivkou z porevoluční Ostravy: Příjemným bonusem je, že v některých postavách poznávám své oblíbené kolegy z novin. Nebudu samozřejmě jmenovat, ale identifikoval jsem třeba Juru Šmýda nebo zesnulého pana Tyrlíka. A ten mladý aktivní blbec z Vavříkovi ulice? Nejsem to sakra tak trochu já, pane šéfredaktore? :) P. S. Srdečně zdravím do Ostravy!!!

2 16.09.2023

Skvělá byla kapitolka o páchnoucím ovoci durianu.

2 25.08.2023

Velkolepé a nedoceněné dílo o té naší bývalé Stodolní. Jako novinářský elévek jsem to tam prakticky otvíral a v pachu Černého pavouka četl báječné knížky a komiksy (byl tam solidní antikvariát) a chlemtal pivo. Cháska tam byla taktéž ucházející, jinými slovy takové malé lokální paraiso, které už dnes najdeš jenom v Riu nebo Manausu. A pak ty tance...
P. S. Jo a ta antologie je fakt zajímavá.

3 13.05.2023

Kdo Nerudu ctí a miluje, nechť Quise následuje. Ve Vzpomínkách ze staré Prahy se o něm dozví zajímavosti, které nikde jinde nenajde. Vřele doporučuji.
P. S. Zajímalo by mě, co by na EU říkali ti naši dávní buditelé, brojící proti KuK monarchii.

3 13.05.2023

Krásný milostný příběh, romantika až na půdu. Škoda, že to Ivanovi (neboť to byl jistě Turgeněvův vlastní příběh) nedopadlo. Někdy jedna chyba poznamená celý život.

Tvé rty jsou děravé a prolhané, jako ústa zavržené staré squaw.

Vědec mezi indiány,
Stařec v Jižní Americe,
Smrt na jazyku,
Trpaslíci z džungle,
Fričovy zápisky,
Kozák znovu objevený. To jsou titulky, které bych jako bývalý editor mohl směle přiřadit k článkům, jenž bych vyextrahoval z této neprávem zapomenuté knihy významného lingvisty a etnografa. Tatínek Jarmily Loukotkové toho hodně věděl o indiánských jazycích a na sklonku života se mohl mezi své oblíbence opravdu podívat. Puranga ratana, příteli z časů minutí se.

4 13.11.2022

Bezvadná kniha pro všechny milovníky Amazonie. Vřele doporučuji k zařazení do knihovny! Pan Plešinger napsal také stejně skvělé knihy o Kongu, Gambii a mnoha dalších.

4 13.11.2022

Před studiem této knížky jsem si myslel, že o geografii a historii něco málo vím:).

5 09.10.2022

Jenom bych chtěl podotknout, že jde o veselou, ale mystifikační knihu a nikoliv o kryptozoologicky milé a dovádivé spekulace z očitých svědectví domorodců. Londýnská kryptozoologická společnost neexistuje a kryptidé v knize představení sem zabloudili spíše z Durrellovi Mytologie (viz Mluvící balík) než z tropických pralesů.

6 09.10.2022

Pan profesor Veselovský prostě uměl. Náš přední zoolog si vyrazil do posledního hájemství nosorožců a přivezl si nejenom plno zážitků, ale i inspiraci pro tuhle báječnou knihu o indické fauně. Je v ní tak trochu zakonzervované moje dětství, protože jsem ji četl poprvé v deseti letech a byl z ní, jak jinak, nadšený.