RADOST diskuze u knih

Citace z doslovu, str. 213:
"Když se věci pokazí, děti této země se rozeběhnou a rozprchnou jako ptáci, co ulétají před hořící oblohou. Utekli ze své vlastní proklaté země, aby utišili hlad v nějaké cizí zemi, aby si otřeli v neznámých zemích slzy, aby si v dalekých zemích ovázali rány, aby v temnotách podivných zemí šeptali vášnivé modlitby."

2 21.06.2015

Také vám tato kniha připomíná Jonassonova Stoletého staříka? Ne stylem, ale tím shrnutím světových událostí 20. století a nadhledem, s kterým tak činí. Znáte další takové knihy o 20. století? Nejde o nový módní trend?

08.08.2014

Jak se vám líbil autorův experiment dvou prologů, dvou možných pokračování života "chromého koně!? U této problematiky to považuji za dobrý nápad. Možná jsem si ale měla dát mezi čtením prvního a druhé prologu pár dnů oddech, aby mě neznervozňovaly ty záměrně doslovné stránky v ději.

Beru si i poučení ze slov v epilogu (str.255):
Nadávat na osud? Nesváděj svoji zodpovědnost na jiné, jakkoliv vysoko postavené... Osud? Možná určí, kdy, ale my rozhodujeme, co. Nakonec umřeme všichni, ale něco by po nás mělo zůstat. Brázda... alespoň škrábanec.

06.02.2013

Doplňuji svůj komentář úryvkem z textu (str. 54) - popis zimy:
Maine, ta bílá hvězda , která žhne od listopadu, panuje studenému koutu nebe. Tady mohou přežít jen krátké věty a dlouhé myšlenky.
Jestliže nejsi stvořený pro sever a nelibuješ si v dlouhých obdobích samoty, vůbec na toto území nevstupuj. Dálky se boří, čas tady neexistuje. Děti vykreslují bruslemi svá jména na rybníky, psi za sebou tahají sáně. Lidé se snaží porazit zimu pročtenými večery, otáčejí stránky stokrát rychleji, než stihne uběhnout jeden den, po celé ty měsíce otáčejí v hodinách malá kolečka tím velkým. Zima je padesát knih dlouhá a přibije vás do tmy jako přišpendlený hmyz Věty se smrsknou do několika slov, den trvá věčnost. Každý pohled končí ve sněhu. Každý krok směřuje na sever. Toto je zimní období v Maine.

04.02.2013

nightlybird:To je jasné, že jsem četla a čtu lepší kousky. V té době ale nebylo z čeho vybírat, což si asi vůbec neuvědomujete. Nehodnotila jsem tu knihu (absence hvězdiček), ale psala jsem o svém pocitu - poprvé jsem sama kupovala tak úžasnou věc, jako je kniha. Jako odměnu za to, že jsem dobře zvládla první třídu. A když jsem si knihu vybírala, tak jsem si představovala, že bude o takové holce, jak jsem tehdy byla já. Vyvodit názor na můj literární vkus z dětské vzpomínky na první samostaný nákup knihy, navíc s uvedením data nákupu, je zjednodušené a necitlivé. Vyplývá to doufám z neznalosti té doby a nepochopení mého příspěvku. Co jsem četla či hodlám číst a jaký mám na přečtené knihy názor je k nahlédnutí v mém profilu.

25.07.2012