Druhý dech chromého koně přehled
Václav Gruber
Vztahy mezi mužem a ženou mohou být různé. Modré i zelené. Jindřich a Kamila. Nejsou manželé, nejsou milenci, a přesto jsou si tak blízcí, jak to jen jde. Někdy záleží na maličkosti a všechno je jinak. A tak Jindřich zemře a nebo nezemře... Některé věci se ale stanou, ať chceme nebo nechceme, protože nezávisí na tom, co chceme, ale na tom, jací jsme. Život dovede být hodně drsný, ale většina věcí přece jen dopadne dobře. A tak Kamila nakonec najde muže, o kterého je možné se doopravdy opřít. Příběh se ve dvou liniích odehrává v nemocnici, v postelích manželských i nemanželských, v Čechách a v Itálii. A taky na louce plné rozkvetlých pampelišek, protože naděje je vždycky.. Pokračování knihy Zastřelte toho chromého koně.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Druhý dech chromého koně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Velmi čtivá kniha, nutí zamyšlení. Paralelně psaný stejný příběh s odlišným začátkem - opakující se stejné pasáže mně přišly zbytečně rozvleklé...
Myslím, že se dá číst i bez znalosti předchozí knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Druhý dech chromého koně v seznamech
v Přečtených | 42x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2019 | Hlavně ať ti udělá dítě |
2013 | Noc s ďáblem |
2012 | Zastřelte toho chromého koně |
2012 | Druhý dech chromého koně |
2015 | Žena.exe |
Autor navazuje na svoji předchozí knihu „Zastřelte toho chromého koně“. Rozhodně doporučuji číst obě tyto knihy a to v pořadí jejich časového/dějového vývoje (je to důležité pro seznámení se s profily osobností, které můžeme sledovat v obou knihách). Obě tyto knihy jsou o morálce (tj. odpovědnosti jednání) jak v osobním, tak i pracovním životě. Etické otázky pracovního života jsou z lékařského prostředí. Není divu, autor je praktikující lékař. Oceňuji autorovo rozhodnutí věnovat se nejen problémům medicínské etiky, ale i trestním aspektům v oblasti hrubé medicínské neodpovědnosti.
V knize nejde jen o téma eutanazie, ale i o odpovědnost při poskytování lékařské péče (při stanovení diagnózy a léčebného postupu, jednání s pacienty a jejich blízkými). Téma eutanazie však v obou knihách dominuje. V druhé knize dokonce až tak daleko, že autor poté co v první knize k eutanazii došlo, v druhé knize nabízí čtenáři alternativu vývoje jinak stejného děje a se stejnými postavami bez eutanazie, tj. alternativu paliativní péče. Jde tak o silný myšlenkový podnět pro porovnání obou přístupů, které byly v době vydání obou knih předmětem mediálního diskurzu za účelem odůvodnění potřebnosti českého zákona o eutanazii. Tehdy zde byla silná dobová souvislost s tímto tématem. Význam obou autorových knih spočívá především v této tematické rovině.
Když v roce 2004 nastupovala do funkce ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, byla oslovena ještě tehdy existující rozhlasovou stanicí BBC, v níž pracoval Václav Moravec. V jeho první otázce byl otevřen prostor pro prioritní cíl nové minystryně? M.Emmerová odpověděla, že by chtěla zlepšit odpovědnost jednání lékařů, tedy jejich morálku. Během svého působení na MZ ČR skutečně přistupovala ke své práci odpovědně a byla vystavena celé řadě nemorálních útoků ze strany následujícího ministra zdravotnictví, který svým nemorálním jednáním dokázal zaujmout tehdejšího premiéra až tak, že Miladu Emmerovou odvolal.
Zatímco v obou knihách Václava Grubera nebyl význam morálky v oblasti medicínské praxe potlačen, v oblasti politické morálky tomu tak často není. Dnes shodou okolností byl do funkce uveden nový ministr zdravotnictví. Ve hře je jak individuální občanská odpovědnost, tak také ona politická odpovědnost pokud jde o zajištění funkcí zdravotnického systému, který v posledních několika měsících naprosto selhával. Věci dokonce došly tak daleko, že poklesl počet vyšetřených osob (mnozí přitom na vyšetření nebo výsledky čekají několik dnů, marně se snaží někam dovolat, z pohledu prostého občana jde o neskutečně přehlíživý přístup ze strany premiéra). Pokles počtu vyšetřených však paradoxně zlepšuje obraz celkového stavu, neboť by se na první pohled mohlo zdát, že problém epidemie nepokračuje růstem počtu nemocných. Realita je ale jiná.
Kde však můžeme hledat příčiny této poměrně dlouhodobě rostoucí neodpovědnosti jednání v naší společnosti na mnoha úrovních? Jde především o silné ekonomické a mocenské zájmy, které potlačují význam morálního přístupu – odpovědného jednání (rozhodování), ale současně také potlačují mechanismy nápravy. Společnost, která potlačí význam etiky a jejích analytických nástrojů, se snadno může ukvapit při svých politických rozhodnutích v oblasti tvorby práva (např. zákona o eutanazii). A je-li jednání posuzováno jenom v rámci práva, může se taková společnost dostat do potíží. Václav Gruber se mohl ve svých dvou knihách věnovat i těmto aspektům (vztah morálky a práva). Možná se tento vztah objeví v jeho další tvorbě? Je skutečně obdivuhodné, že se autor-lékař věnoval tematu etiky a práva v oblasti medicíny a přibližuje jejich význam okruhu čtenářů a pacientů.