Noc s ďáblem přehled

Autor se tentokrát nechal inspirovat dalším narůstajícím problémem zdravotnických systémů, v nichž probíhají tržně orientované reformy, které negativně poznamenávají vztahy mezi pacienty a lékaři (viz např. Šavlík, J. Jak léčit nemoc šílené medicíny, 2008 https://www.databazeknih.cz/knihy/jak-lecit-nemoc-silene-mediciny-103813) . To je v rámci ekonomické globalizace celosvětově poměrně dost rozšířený problém, týkající se jedné třetiny až jedné poloviny pacientů u praktických lékařů a specialistů v systému primární péče. Lékaři se v takovém prostředí dostávají často do rozporných situací a přestávají vnímat psychologickou stránku nemocného pacienta. https://www.databazeknih.cz/knihy/lekarska-psychologie-48973

Pacienti v tuto deformovanou a selhávající medicínu intuitivně ztrácí důvěru a hledají pomoc v různých alternativních a doplňkových formách, včetně léčitelů, kteří i při medicínské nevzdělanosti a nekompetentnosti naopak zvládají psychickou dimenzi vztahu pacient-léčitel a s pacientem dokáží manipulovat (léčitelé nejsou pod ekonomickým tlakem medicínsko-farmaceutických zájmů a mají mnohem „lepší“ podmínky pro psychologický přístup). Ovšem nejsou schopni kompetentně vyřešit léčbu vážných onemocnění. Nejvíce patrné je to na příkladu zhoubných nádorových nemocí. Česká média byla schopna před několika lety takové praktiky velmi názorně dokumentovat.

V této souvislosti je ale zapotřebí uvést, že vůbec nejlepší je řešit již samotné příčiny vzniku nádorových nemocí a tak snížit jejich počty. V tomto směru jsme na tom ještě mnohem hůř než ve vztazích mezi pacienty a lékaři. Patříme ke "světové špičce" v množství nově vzniklých nádorových onemocnění za rok. To pak samozřejmě zbytečně zahlcuje lékaře prací a vyčerpává násobné množství finančních zdrojů. Stačilo by jen omezit (lépe však zamezit) spotřebu tabáku a alkoholu. Když ale sleduji nynější hořekování ze strany byznysu s alkoholem při malém omezení v důsledku zkrácení otevírací doby, těžko si mohu představit, že by ČR měla šanci preventivně kontrolovat jinak odvratielný vznik nových nádorů. Jde o vítězství jednoznačně negativně působících ekonomických zájmů nad zdravím v kombinaci s neinformovaností o faktorech ovlivňujících zdraví.

Problémy ve vztahu pacient-lékař jsou i základní zápletkou románu s žánrovým uplatněním prvků kriminální prózy. Roli kriminalistů amatérů zde však převzali sami lékaři a případ se štěstím „dotáhli“ až ke spravedlivému konci (jinak by se zřejmě spravedlnost snadno rozplynula v sítích neurčitostí soudních jednání). Záměrem autora byla reflexe uvedeného problému, avšak k jeho zpracování zvolil v konkrétním pojetí ještě o něco více komplikovanou variantu, což ovšem velice zvýšilo samotnou čtivost.
Základní sdělení o ošidnostech selhání ve vztahu pacient-lékař však v knize zůstává. Autor sám nerozebírá příčiny problémů ve vztazích pacient-lékař. Regulační deficity v tehdy platné právní úpravě naznačuje. Po přijetí nového občanského zákoníku již došlo ke zlepšení právní úpravy v případě zdravotní péče, poskytované soukromými poskytovateli za přímou úhradu (včetně léčitelů). To v současnosti dává určité možnosti kontroly takového problému, ale neřeší problém zcela falešných alternativ, jako jsou např. homeopatika. Homeopatika sama o sobě žádný efekt nemají. Naštěstí jsou to látky natolik naředěné, že jde prakticky jenom o vodu. Při tzv. „homeopatické léčbě“ jde jenom o psychoterapeutický efekt. Česká společnost se s příčinami podvodných praktik ještě nedokázala efektivně vypořádat. Jiným příkladem může být trh s volně prodejnými léčivy (např. vitamíny). Kvalita těchto produktů není vůbec kontrolována, takže čas od času se lze s překvapením dozvědět např. od D-testu, že vlastně v dobré víře nakupujeme neúčinné látky (vitamíny se tak začínají podobat homeopatikům, ale v tomto případě jde o výrazně negativní důsledky – např. snížení imunity).Ochrana spotřebitele je nulová a podvodné podnikání se v takovém případě těší neomezené svobodě. Lidé nakupující vitamíny jsou obětmi informační asymetrie – chybí jim nezávislé informace. Jde o klasický případ selhání trhu, který by měl být nahrazen produkcí pod veřejnou kontrolou. (k selhání trhu viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Market_failure)

V knihách Václava Grubera obvykle hlavní postavy nekončí tragicky. Existující problémy jsou v zápletkách reflektovány, ale životy hlavních postav dotčeny nebývají. Závažná poselství jsou sdělována i bez prolévání krve a obvykle je také dosaženo řešení problémů. Bylo by ale také vhodné jako dobrou zprávu (mimo rámec samotné autorovy knihy) pro pacienty uvést, že v posledních 10 letech se v ČR začíná během studia na lékařských fakultách věnovat větší pozornost medicínské etice a lékařské psychologii jako určitému základu pro možné zlepšení budoucích vztahů mezi pacienty a lékaři. Současně s tím by však mělo dojít také ke snížení negativního vlivu ekonomických zájmů, které takový vztah deformují. To se však v praxi bohužel nedaří. Pro všímavé autory, jakým je např. Václav Gruber, by mohlo jít o další inspirace v podobě problémů (ne)fungování českého zdravotnického systému. Ale jak taková témata zpracovat, aby čtenář neměl pocit, že jde např. jenom o román pro ženy? Počty čtenářských komentářů o knize Noc s ďáblem lze počítat na prstech jedné ruky, zatímco ke knize Chirurg od Petry Dvořákové jich je více než tisíc. Ovšem z několika málo komentářů k Noci s ďáblem je dobře patrné, jak čtenáři pozorně vnímají oč jde, v knize Chirurg jich naprostá většina přehlíží, že Petra Dvořáková věnuje pozornost korupci lékařů v manažerských pozicích v nemocnici. Jde přitom o korupci, která nevede jenom k finančním ztrátám, ale ohrožuje i životy pacientů.

28.11.2019

Jejda, to byla ale minela! Edukační knihu o rakovině prsu a nebezpečí šarlatánů s potrhlými motivy tedy vůbec nemusím. No i jako žena bych byl určitě uražen. Udělat z žen takové blbky, to snad ani není možné. A ten ohromný font, aby to mohly číst i babičky, panenko Mária! Ta kniha by snad mohla být ke čtení zdarma v čekárnách gynekologických ordinací s upozorněním na možnost postižení mozku.