Diskuze (13)
Přidat příspěvek

https://vltava.rozhlas.cz/na-co-myslime-kdyz-cteme-klostermanna-co-hledame-v-dile-sumavskeho-barda-sto-let-9029358?_gl=1*fknb6z*_up*MQ..*_ga*MTExMjI3NDQ3OS4xNjkyNTY1NDQw*_ga_NHXTP7RWNV*MTY5MjU2NTQzOS4xLjAuMTY5MjU2NTQzOS4wLjAuMA..#player=on

Tohoto autora jsem objevil hooooodně pozdě a už jsem si jej dal do oblíbených. Věděl jsem o něm, ale říkal jsem si, co asi tak v těch knihách může být zajímavého...
JE! A hodně! Jeho knihy, a to jsem jich nečetl (zatím) tak moc, jsou pro mě opravdu překvapením. I přes dobový jazyk, který byl ze začátku (jen pár stránek) trochu obtížný, je teď pro mě balzám, a těším se na každou "novou" knihu. Popis přírody (kéž by ještě taková byla), ročních období (takové už nezažijeme), chování lidí (takové zažíváme) jsou a tvoří skvělá témata jeho knih.
Co by a jak by asi psal, kdyby žil dnes?

Klostermann popisuje přesně tu nejšumavější Šumavu, kterou bych si chtěla projít a prožít, drsnou a krásnou. Ale to s nestane. Jeho popisy jsou naprosto pohlcující. Vždy z nich mám pocit, že se po Šumavě procházím s ním, i když sedím doma na zadku v Praze. Stačí jen zavřít oči a nechat se unést. Šumava je kolébka i mé rodiny. Od malička se tam každý rok vracím. Pořád je tam co objevovat a čím se potěšit, i když turistů příbývá. Šumava je moje láska navždy.

Karla Klostermanna mám ráda, jeho prózy mi velmi připomínají Marii Ebner Eschenbach nebo Jakoba Juliuse Davida. Jedná se o témata venkovská, zajímavě uchopená a čtivostí přístupná i dnešnímu čtenáři.

Karel Klostermann, mnou tolik opomíjený autor a přitom Šumavu miluju. Ale jen jsem si dodala odvahy a zkusila jeho knihu, naprosto jsem mu propadla. Výborný popis drsné a krásné Šumavy a života v ní. Doporučuji.

Taky jsem si myslela, že jeho čtení je tak akorát pro prababičky, ale opak je pravdou, v jeho knihách si dovedou lidé nadat ještě lépe než v dnešní době a přitom ne moc vulgárně, a jsou se sebou raz dva hotovy, považme ale že jsou to Němci. Jeho názor na advokáty v knize Světák z podlesí, která mě moc neuchvátila a tudíž jsem ji nedočetla, platí stejně jako v současnosti. Už se těším, až si udělám čas na všechny jeho knihy.
Naprosto dokonalá kniha o Šumavě, tvrdém životě tehdejší doby a životních hodnotách lidí. O tom jak je život těžký, krutý a krásný zároveň.

Šumava - kolébka mé rodiny, láska na celý život.
Když mi babička vyprávěla o Klostermannovi, trošku jsem se šklíbila, já zrovna četla Vinetoua. Šumava měla do exotiky daleko. Čím jsem starší, tím víc se vracím ke kořenům a žasnu, jak skvělé knihy napsal. Drsné prostředí, krásná příroda a čistá hrdá čeština.

Přečíst si něco od Klostermanna a pak chodit po Šumavě, ač důvěrně známé, znamená objevit Šumavu úplně novýma očima.
Pro mnohé je to možná staromódní autor, ale jeho krásné popisy staré Šumavy a jejích původních obyvatel jsou pro mě jedinečné. Není nad to oživovat si pak přímo na místě staré místní názvy a hledat původní usedlosti, i proto se k jeho knihám i povídkám často vracím. Z románů doporučuji klasiku - Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a podle mě neprávem trochu opomíjenou knihu Kam spějí děti. Z povídek je výborná třeba Zmizelá osada. Za přečtení podle mě stojí i autorova biografie Červánky mého mládí.

Ze světa lesních samot - naprosto úžasné! Jeho knížky se krásně čtou, dokáže člověka vtáhnout do děje i přímo na místo, kde se příběh odehrává, takže Vám chvíli připadá jako byste opravdu byli v šumavských lesích.

Zatím jsem četl čtyři knihy Karla Klostermanna a musím říci, že patří k mým oblíbeným autorům. Zejména román "Ze světa lesních samot" mě naprosto uchvátil. A to jsem si nejprve myslel, že to je takové to čtení pro mou prababičku :-) Už dlouho se chystám na Šumavu na Pürstling(Březník), abych na místě samém poznal prostředí v němž se děj této skvělé knihy odehrává.....
Karel Klostermann knihy
2024 |
![]() |
1955 | ![]() |
1972 | ![]() |
1941 | ![]() |
1971 | ![]() |
2004 | ![]() |
1968 | ![]() |
2009 | ![]() |
2009 | ![]() |
2011 | ![]() |
Štítky z knih
Vánoce Šumava povídky 19. století Vídeň zfilmováno příroda Francie česká literatura fejetony
Klostermann je 120x v oblíbených.
Karel Faustin Klostermann
Autor, kterého znají všichni, komu je blízká Šumava a jižní a jihozápadní Čechy. Narodil se právě před 177 lety v rakouském městečku Haag am Hausruck, kde měl jeho otec lékařskou praxi. Matka pocházela ze šumavské sklářské rodiny.
Od roku 1783 v Plzni učil na německé reálce němčinu a francouzštinu, a to až do roku 1908. Literatuře se soustavně začal věnovat až po čtyřicítce. Tituly "Ze světa lesních samot", "V ráji šumavském", "Skláři" mu zajistily nesmrtelnost.
„Věnuji své knihy všem obyvatelům Šumavy, s nimiž cítím, jejichž radosti i žaly jsou i radostmi a žaly mými. Věnuji je chudým a porobeným, jejichž mozolné, tvrdou prací posvěcené dlaně jsem tiskl,“ píše ostatně Klostermann ve své prvotině Bohmerwaldskizzen (Črty ze Šumavy).
Často zdůrazňoval, že příběhy si zřídkakdy vymýšlí a považuje se pouze za zapisovatele okolního dění. Jeho cílem bylo zachytit každodennost lidí, které osobně znal nebo jejichž příběhy slyšel.
Jako jeden z prvních ve svých knihách upozorňoval na nebezpečí, které představují neuvážené zásahy člověka do řádu přírody. Českou venkovskou prózu obohatil o nové prostředí i o ekologický aspekt. Klostermann šumavský hraniční hvozd líčil v duchu realismu – neprostupný les formuje i deformuje vztahy lidí, kteří jsou na něm existenčně závislí.
A přestože se proslavil hlavně literárním zachycením divoké šumavské přírody, býval spisovatel Karel Klostermann už během svého života označován za „apoštola smíření mezi Čechy a Němci“. Díky zobrazení každodennosti přelomu 19. a 20. století na jihu a západě Čech se k němu proto dodnes vrací nadšenci z obou stran státních hranic, kteří ho oceňují nejen jako venkovského kronikáře, ale hlavně jako autora, pro něhož je důležitější soužití s krajem než národnost.
Na poslední cestě kočár s jeho rakví vyprovodily tisíce lidí, které tiše procházely centrem Plzně. Vlak, který Klostermannovy ostatky vezl z jihočeské Štěkně, kde autor strávil svých posledních šestnáct let, ještě předtím v doprovodu stovek obdivovatelů zastavil také ve Strakonicích. Záběry mimořádného filmového týdeníku ho už tehdy označovaly jako "básníka Šumavy." Toto přízvisko si pro místní díky starým příběhům uchoval dodnes.