Miloš Zapletal

K Zapletalovi jsem se dostala na skautském setkání Fénix v roce 1997, kdy jsem Sedmičku koupila od nějaké postaršího strýce u stánku, který měl v šáreckém údolí postavený u cesty. Když jsem okukovala vystavené zboží, prohlásil, že Zapletal je lepší než Foglar. Coby vyznavač kánonu, který vyrůstal na Rychlých šípech a ke skautingu ho přivedly foglarovsky a touha po ušlechtilém přátelství, jsem si tenkrát v duchu říkala: "To víš, že jo. NIKDO není lepší než Foglar." Musím však přiznat, i když se mi to říká těžko, že Zapletal je lepší :-). Foglarovky místy opravdu působí "little bit gay" a hlavně odráží dobu první republiky. Dívčí čtenáře může odradit absolutní absence dívčích charakterů, chlapce zas určitá naivita popisovaných dobrodružství a idejí hlavních hrdinů. Oproti tomu Zapletal píše tak, jako kdyby se jeho příběhy odehrávaly současné mládeži a umí skvěle vystihnout uvažování hrdiny (s "Pajdou" ze Sedmičky se vždycky cítím trapně, když ukradne čokoládu a nepřizná se, a hrozně, když mu Jespák dá facku a vyloučí ho z oddílu...). K Foglarovi se sice pořád vracím, ale Zapletal u mne vede.

Několik let jsem vedl oddíl. Miloš Zapletal mi poskytl širokou nabídku nejrůznějších her, soutěží, dobrodružných činností a sportovních aktivit, za což mu patří velký dík. Vedle encyklopedií her napsal také několik románů, které se čtou jedním dechem. Ještě štěstí, že se Zapletal pustil do psaní, má TOPka oblíbených knih by jinak zela prázdnotou. Knihy autora doporučuji všem, kteří pracují s dětmi a s mládeží, nebo mají smysl pro romantiku a dobrodružství.