Richard Brautigan
americká, 1935 - 1984
Diskuze (2)
Přidat příspěvek
Jednou jem seděl v krčmě s kámošem a bavili jsme se o knížkách,které právě čteme.O Melounovém cukru jsem nikdy předtím neslyšel a Brautigan bylo neznámé jméno.A taky jsem si po tom,co mně Kéna vypravoval obsah myslel,že to bude děsná kravina a že bych to stejně nečet.Když mu bylo 27,selhalo kámošovi srdce a cestou na Trutnov zemřel.
Stál jsem v rozlučkové síni ,poslouchal Pixies a nějak se mně v hlavě objevila vzpomínka na ten rozhovor o knize s tím divným názvem od chlapa,co má to divný jméno.
Šel jsem do knihovny a půjčil si V melounovém cukru.Bla to krása,nic podobnýho jsem neznal.Taková zkouřeně poetická póza.neŽit rulez.
Nakonec jsm si přečet všechny Brautiganovy kousky a mojí srdcovkou se stal Willard.
Richard Brautigan - knihy
Žánry autora
Literatura světová Detektivky, krimi Fejetony, eseje Novely Povídky Romány
Štítky z knih
Japonsko místopisy cestopisné příběhy surrealismus americká literatura angličtina Beat generation, beatnici dvojjazyčná vydání černý humor cestopisy
Brautigan je 61x v oblíbených.
Tohoto podivína jsem strašně žrala v prváku na gymplu. Byla jsem jeho díly naprosto okouzlena. Moc ráda bych se do nich pustila znovu, jelikož už nějaký ten čas přeci jen utekl. Ale bojím se, že už nebudou mít to kouzlo, kterým mě pohltily v mých 15ti. A já bych na jeho knihy ráda vzpomínala s láskou a obdivem, přesně tak, jak zapůsobily na mou křehkou duši.