Robert Holdstock

První mé kontakty s dílem pana Holdstocka se odehrávaly na stránkách ranné Ikarie a doslova mě uhranuly a na dlouhou dobu dokonale fascinovaly. S podobnou originalitou nápadů jsem se do té doby setkával jen vzácně. Postupně jsem si pořídil téměř všechny jeho knihy vydané u nás a v mé knihovničce zaujímají velmi výsostné a čestné postavení.

Neuvěřitelně originální autor, kterej dokázal téměř neskutečný - objevit úplně novej, nezmapovanej, originální a přitom úžasně přirozenej a logickej fantasy svět, v němž se to nehemží otřepanými trolly, elfy a draky a superhrdiny, ale mýty, sny a touhami. Svět živoucí, hemžící se, děsivý a přitom fascinující, kde se dá ztrácet i nacházet, hledat, rodit i umírat... Cyklus z Ryhopského lesa, to je rozervaný kolísání od odvěké touhy vnímat, snít a hledat a dát se vést intuicí a pocity, versus potřeba rozumět, pochopit, analyzovat, jít na to vědecky - což Holdstock coby zoolog asi dobře znal.
Vzniklo fascinující, i když náročný dílo. Když jsem poprvé otevřela povídky Les kostí, divila jsem se, že jsem o tomhle nikdy neslyšela. U Lavondyss jsem pochopila, tohle je náročná fantasy pro náročného čtenáře. Ale neuvěřitelně se odmění. Ryhopský les se vám dostane do hlavy a už nikdy z ní úplně nezmizí. Sice vám do ní zanese i pár nepříjemných brouků, ale rozhodně vás obohatí.
A za to buď Holdstockovi obrovská čest a dík. Čím dál do ryhopského cyklu pronikám, tím víc mě mrzí, že už nikdy nic nenapíše. Díky Vám, pane Holdstocku. Ráda bych řekla, že v Ryhopském lese budete žít navždy, ale nějak nevím, zda je to něco, co by člověk měl někomu přát. Ať je k Vám tedy les dobrý.

Přijde mi, že autor spojuje nejbujnější dětskou fantasii, která je schopna vykouzlit z trnkového křoví za domem celý pohádkový svět, s dospěláckou pochmurností a osudovostí, která zná nesmrtelnost už jenom jako vzpomínku na dětství.

A protože na dospělosti leží obrovská tíha konečnosti života, jsou hrdinové ochotni se pro jeho naplnění vydat do samotného středu obřího mlýnku, který mele lidské bytosti na kusy, a z nějž vytékají jen ryzí osudy, příběhy a mýty o těch, kteří si do poslední chvíle dokázali zachovat silné kosti :o.

Milovaný autor všech, kteří se ztratili v jeho Lese a už nikdy z něj nenašli cestu. Ne doopravdy.

Vydejte se do světa, kde se sny stávají skutečností a skutečnost snem. Eóny věků se odehrály, žili jsme svoje životy, znovu se narodili, roky kolem nás běžely, náboženství přišla, náboženství odešla. Čas běžel, lidé přemýšleli, lidé uctívali, lidé prožívali. Na své cestě, ve své mysli, ve svých duších. Na konci cesty, na konci snu čeká Ryhop, les mytág, les Lavondyss, který vše pohltí. Skrze věky se s Vámi spojí svými kořeny a proroste až do kostí. Tam, kde se s Vámi setká, jste se nesetkali ani se svým podvědomím nebo předky. Vysaje Vám krev a nahradí jí mízou proti které nemají ani LSD žádnou šanci. Odvede Vás daleko od Vás, daleko od Všeho a zároveň Vás přitáhne do středu, do středu všeho dění. Avšak neboj se. Strach je to poslední, čeho by ses musel bát. Les je mnohem horší. Les je za Tvým strachem. Les Mytág, mytága a Ty! Ponoř se do Hvozdu!

Přidávám se k chvalozpěvu na Ryhopský les. Strhující. Lze číst znovu. :)

Souhlasím s čtenářem Neoxin,mám stejný názor.Holdstockovy knihy jsou originální a vtáhnou čtenáře do děje této knihy.