Václav Jebavý

Český rozhlas, 31. 1. 2012, Radio Prague International
Petrohradský bohemista Oleg Malevič překládá celého Březinu
https://cesky.radio.cz/petrohradsky-bohemista-oleg-malevic-preklada-celeho-brezinu-8557006

Je mi smutno, když si vezmu, jaké mnohem známější, o to lacinější autory jsou lidé schopni považovat za ozdobu národní literatury. Březina je přeci jen hodnotou někde úplně jinde, možná proto není tak populární - málokterý čtenář ho dokáže přečíst, natož pochopit. Hlubší poezii snad jen marně hledat, za mě dokonalost.

Březinova poezie je tak nádherná, až téměř vzdoruje četbě. Po jediné básni potřebuji alespoň týden, abych ji vůbec vstřebala a prožila. K některým se musím vracet stále dokola a odmítají mě pustit k dalším. Neznám nic jiného, co by sáhlo tak hluboko do duše.

"Čím méně rozumíme poezii Otokara Březiny, tím je uhrančivější, jako nás čím dál tím víc omračuje navždy nepochopitelná skladba vesmíru..." (František Hrubín: Lásky)
Básník s velkým B a největší mistr českého jazyka.
Nic jiného Březinu nevystihuje lépe.

Největší z mystagogů českých. Přinejmenším se to o něm říká. Čaroděj na úrovni devadesát devět. Výrobce psychotropního pepřového spreje, jenž je dovedně maskován coby verše. Pokud jste intelektuálně citliví, doporučuji jeho poezii zapíjet mlékem, jinak ji nerozdýcháte.

Březina je megaloman v tom nejlepším slova smyslu. Dokáže čtenáře zahltit jak kvantitou, tak kvalitou svých symbolů. Snad si myslíte, že takové slunce je dostatečně majestátním a velkolepým pojmem. Březinovi to nestačilo, a tak do boudoirů svých básní uvedl rovnou miliardy nejvznešenějších sluncí. Všechna jeho slova jsou nesmírně mocná a bičují duši.

Osobně jsem ho neznal, ale mám takové tušení, že to byl také muž neobvykle pevné vůle. Běžný básník totiž jen tak psát nepřestane. Když zjistí, že jeho čas pominul, často tvoří dál a dál a pomalu umělecky vyhasíná. Nebo odjede do Afriky. Nebo prostě umře. Ne tak Březina! Když pošel symbolismus, přestal veršovat také tento démon české poezie. Navždy.