Brněnský pochod smrti diskuze
Kateřina Tučková , Martin Pollack , Ota Filip , Jiří Kratochvil
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/116278/brnensky-pochod-smrti-116278.gif
4
53
53
Události, které pojednává tento sborník, se odehrály před bezmála sedmdesáti lety. Odsun Němců z Brna, známý i jako "brněnský pochod smrti", předznamenal poválečné vysídlení německého obyvatelstva z celého Československa a stal se tragédií pro dvacet tisíc lidí, převážně dětí, žen a starců, kteří na sklonku května 1945 museli opustit své domovy a vydat se na cestu do neznáma. Mnozí z nich leží v hromadných hrobech u Pohořelic. Spravedlnost vzal zase jednou v dějinách do rukou "lid" a vina se svezla na bedra těch, kdo byli právě po ruce a nejzranitelnější, vinni však v drtivé většině pouze tím, že mluvili jazykem teprve před pár dny poražených okupantů. Více než čtyřicet totalitních let o osudech těchto lidí neměl nikdo vědět, pohůnci režimu srdnatě zametali stopy a snažili se o nemožné: změnit historii, vymazat z paměti to nevhodné a zbavit se (zbavit nás?) tak černého svědomí. Dnes všechny oběti připomíná pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí v Brně, kde tragický pochod začal, a černý kříž u Pohořelic, kde pro mnohé skončil. Sborník, který držíte v rukou, shrnuje esejistická zamyšlení čtyř spisovatelů, jejichž života se takzvaný brněnský pochod smrti různými způsoby dotknul. Spíše než odpovědi by zde však čtenář měl očekávat otázky. Takové, které zůstávají a zřejmě už zůstanou. Tato kniha má být zejména uctěním památky všech obětí poválečného vyhnání Němců (nejen) z Brna. Svým obsahem se dotýká křehkého tématu viny, odpuštění a paměti, která se - naštěstí! - nedá vymazat.... celý text
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
Naprosto souhlasím s Diorissimmo. Historicky nepodložené, tendenční a zbytečné. A to "nadržování" Němcům je podle mého názoru výsměchem všem českým obětem okupace. Slečna Tučková si našla téma - udělala si na něm jméno - a tím to pro ni končí. Proč děláme všechno pro to, abychom pošlapali zbytky své národní hrdosti?
Ula, no tak to je tedy komentář. Koukám, že vyjádřit svůj názor na toto téma a přitom slepě nesouhlasit s Tučkovou, znamená být hned Dosídlenec, skinhead a nácek.
Nic zásadního o Brněnském pochodu a poválečném odsunu Němců jsem se nedozvěděla, ani jeden za autorů není autentický pamětník událostí, vše je jen zprostředkované a z doslechu. Slečna Tučková by si nicméně měla zjistit objektivní informace, protože některé události se udály trochu jinak, než jak ona popisuje. Její citové zaujetí osudy vysídlených Němců je možná chválihodné, ovšem nemá to žádnou výpovědní hodnotu a občas má tendence k citovému vydírání čtenáře.Hraje na city , aniž by si zjistila všechna dostupná fakta. Ano, historie a osud odsunutých německých obyvatel nebyla procházka růžovým sadem, ale takové už jsou důsledky válek. Pochybuji o tom, že v Německu lidé její generace vyjadřují politování a účast nad miliony zmařených životů obětí holocaustu, a veřejně hlásají omluvy a sypou si popel na hlavu za své předky. Nevím o tom, že by nějaký německý spisovatel bádal a psal o Lidicích, Ležácích a Javoříčku, o zaživa upálených obětech ve Francii, Ukrajině a Bělorusku, o vraždění civilistů a vyjádřil veřejnou lítost nad tím, co jeho národ spáchal. Slečna Tučková se podivuje, že oběti odsunu, které zemřely cestou u Pohořelic nemají řádný pomník a jejich hrob není označen. Ano, ale oběti tzv. pochodů smrti z evakuovaných koncentračních táborů na konci války, také nemají nikde svoje pomníky nad tím se nikdo nepozastavuje. Vadí mi u Tučkové ta její zarputilá zaujatost, ale nic proti jejím knihám nemám, ba právě naopak. Jen Brněnský pochod smrti je v podstatě o ničem.
Autoři knihy
česká, 1980 Martin Pollack
rakouská, 1944 Ota Filip
česká, 1930 - 2018 Jiří Kratochvil
česká, 1940
"Nadržování Němců" je velmi silný výrok, se kterým tato publikace nemá nic společného. Jako páchalo x národností zlo na jiných, tak páchali Češi zlo na Němcích, nic víc, nic míň. O žádném nadržování tu není ani zmínka. Právě naopak, je to hnus, dost Čechů se projevilo nechutným způsobem, jak pošpinit jiné už jen pro to, že se v té době měli dobře a nic jim nechybělo.
Parádně to vystihuje film Habermannův mlýn.
Nasazovat a odkládat masku ctnosti jak se to hodí, je největší hanebnost.