Černá zem: Holokaust - historie a varování diskuze
Timothy Snyder
Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.... celý text
Válečné Literatura naučná Historie
Vydáno: 2015 , Paseka , ProstorOriginální název:
Black Earth: The Holocaust as History and Warning, 2015
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2013 | Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem |
2019 | Cesta k nesvobodě |
2017 | Tyranie: 20 lekcí z 20. století |
2015 | Černá zem: Holokaust - historie a varování |
2018 | Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 |
- bylo mi vyhozeno z komentářů.. takže ne, nechci o tom diskutovat, ale jako memento to tu nechávám, dokomentářů jsem to už vrátila
pár fragmentů z rozhovoru "Holokaust se stal i v Rusku" (Přemysla Houdy) s T. Snyderem nejen o knize Černá zem (LN, 3.10.2015, příloha České pozice, ne jejímž webu se nejspíš za pár dnů také objeví):
LN: Český politolog Pavel Barša mi vyprávěl, že když jste spolu byli v pražské zoo, potkali jste českého disidenta Petra Uhla. Ten když zjistil, kdo jste, řekl o vás, že jste "pravicový historik". Čímž vás prý velmi překvapil.
TS: (...) Bylo to opravdu jedinkrát v mém životě, kdy mě někdo - alespoň v mé přítomnosti - nazval "pravicovým historikem". Takže ano, překvapilo mě to. Leccos to vypovídá o českých debatách, v nichž antikomunismus je tématem pravice a dějiny se až příliš často stávají politikou.
(...)
myslím, že je lepší číst o dějinách bez přemýšlení o politickém profilu autora konkrétní knihy, protože pokud tak činíte, pohltí vás předsudky, a to ještě před tím, než o dějinách začnete číst a přemýšlet.
(...)
Řekl bych, že ve východní Evropě - a teď mluvím obecně - si mých textů nejvíce cení nová levice.
Což ale neznamená, že bych byl stoupencem nějaké levicové ortodoxie. Je nesmyslné a také smutné klasifikovat nové ideje pomocí binárních vzorců - takový přístup brání diskusi. Ve svých textech se pokouším ukázat, že levice i pravice se při přemýšlení o minulosti utápějí ve stejných omylech.