Cyrano z Bergeracu diskuze
Edmond Rostand
Cyrano, známý pro svůj velký nos, své hrdinství a vtip, se zamiluje do své krásné sestřenky Roxany. Bojí se jí ale vyznat lásku, bojí se odmítnutí kvůli svému zevnějšku. Roxana se zamiluje na první pohled do krásného Kristiána de Neuvillette, který slouží se Cyranem u stejného pluku. Kristián ale není schopen slovem vyjádřit svůj cit, proto mu Cyrano radí vše, co má říct a píše za něj dopisy pro Roxanu (ona nic netuší). Roxana a Kristián se vezmou, ale ještě téhož večera jsou povoláni spolu s jejich plukem do ležení. Oba odchází. Roxana hnána svou láskou ke Kristiánovi, která roste s každým psaním, které od něj - Cyrana - dostala, doráží do ležení za nimi. Přiznává Kristiánovi, že nyní víc než jeho tvář miluje jeho krásnou duši, která k ní tak vlídně promlouvala z každého psaní.Když začne bitva, Kristán umírá. Roxana uniká, ale žalem zdrcená následně vstoupí do kláštera. Až o patnáct let později se teprve dozví, jak to vše bylo doopravdy, kdo ji všechna ta milostná psaníčka psával a do jehož duše se zamilovala. Už je ale pozdě. Hra o pěti dějství - první čtyčři se odehrávají v roce 1640, páté v roce 1655.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1975 , OdeonOriginální název:
Cyrano de Bergerac, 1897
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
komedie divadelní hry francouzská literatura francouzská dramata Cyrano de Bergerac, 1619-1655Autorovy další knížky
1947 | Cyrano z Bergeracu |
1911 | Romantikové |
1920 | Orlík |
1929 | Postupímský zločin |
Ono tahle historka souvisí s knihou jen okrajově - v dobách, kdy jsem sedával ve školních škamnách, jsme měli kantora, který ač ing., byl fanda do divadla a na konci kvartálu si vždy dokázal vyšetřil nějakou tu hodinku a místo keců o entropii a pod. nám přednášel monology ze světových kusů a vyprávěl historky ze zákulisí. Volně reprodukuji :
Jistý herec (zapomněl jsem už který) hrál v kapličce roli Cyrana. Zlomyslní kolegové (rovněž jsem zapomněl) mu sicherhaiskou v nestřeženém okamžiku připli plášť ke kabátci a těšili se, jaká to bude legrace. Ve známe pasáži :" svůj širák odhazuji v dál, plášť zvolna spouštím, jenž mne halí " ale herec zjistil, že plášť spustit nejde a drží jak přilepený. Duchaplně se do něj tedy znovu zahalil, otočil se směrem do zákulisí, zahrozil pěstí a zvolal " ó, ty zákulisní zášti!!!, nevadí, budu se bít v plášti " a plynně pokračoval v roli.
Nejen já, ale i řada spolužáků, si po tomto extempore Cyrana přečetla.
12.3.15 - jak mne dnes SZ upozornila Kristulika, historka se skutečně udála a postiženým aktérem byl Zdeněk Štěpánek - pachatel šprýmu zůstává zatím stále neznámý.