Romantikové přehled

24.05.2022

Super komedie ve stylu Romea a Julie alias láska u zdi, ve které hrají velkou roli otcové zamilované dvojice ... ty vtipné momenty byly opravdu dobré ...

10.03.2022

Rostand je pro většinu z nás poeta uni libri, totiž nesmrtelného „Cyrana“. Přitom, jak zjišťuji už potřetí, byl pozoruhodný básník neklesající pod svou úroveň ani v ostatních dílech. Samozřejmě, že „Romantikové“ nejsou tak hlubocí, velcí a burcující jako příběh o gaskoňském kadetovi, ale i tak v nich vidím zapomenutý skvost dramatické poesie.

„PERCINET: Pro krásné oči zdi…
(Obrátí se ke zdi.) Jaká to metafora!
Máš pravdu. Vidět zeď jak živoucího tvora!
Ty oči zářivé, upřené do azuru,
které mě přímo zvou k nim obrátit se vzhůru,
a kdyby slzami je někdy zastřel žal,
hned bych je uzdravil, kdybych je zulíbal!
BERGAMIN: Kde vidíš oči zdi?
PERCINET: Tady ten svlačců květ!“

Lehkost veršů odpovídá lehkosti děje. Mladí milenci Percinet a Sylvetta se pokoušejí stylizovat svoji lásku po vzoru velkých děl, zejména Romea a Julie. Jejich svářející se otcové ale reagují překvapivým způsobem a vztah milenců se tímto paradoxem ocitá v ohrožení. Rostandova jemná, dobrosrdečná parodie romantických příběhů nabízí také nádhernou lyriku (verše o staré zahradní zdi, citované komentářem pode mnou), jíž satirický nádech na kráse neubírá. V závěru pak autor nabízí zamyšlení, jakou cenu mají city prožité sice autenticky, ale na základě mylných předpokladů. (Pozor, citace by mohla obsahovat drobný dílčí spoiler):

„A co ta jarní noc? Tu taky zrežíroval?
Ten večer, do duše nám vrytý navždycky?
Ten soumrak modravý, tak něžně lyrický?
To on snad zahalil ty rudé růže stínem,
že byly krásky z nich, oděné mušelínem?“

Mně se tahle jevištní báseň, dýchající jarem a naivitou pubescentní romantiky, líbila opravdu moc. Zajdu na hranu kacířství a dodám, že mi Percinet se Sylvettou byli bližší než (zcela vážně mínění) Petr a Lucie. Kdyby se bývala hrála dodnes, určitě bych z divadla, ideálně letní scény, odcházela dojatá i povznesená jako málokterým moderním dramatem. Takže: lidé, čtěte Rostanda, není mrtev!