Deti z Bullerbynu diskuze

Deti z Bullerbynu
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155237/bmid_deti-z-bullerbynu-155237.jpg 5 4718 4718

V malej švédskej osade Bullerbyn sú len tri gazdovstvá – Severné, Stredné a Južné. Žijú tu tri rodiny, v ktorých je šesť detí, traja chlapci a tri dievčatá. Lasse, Bosse, Lisa, Olle, Anna a Britta prežívajú v krásnej prírode dni plné drobných, ale o to významnejších radostí, bezstarostných hier, detských šarvátok a hádok. Zabrať dostávajú aj skutočné priateľstvá. Príhody malých nezbedníkov už celé desaťročia patria k čitateľsky najobľúbenejším titulom zlatého fondu literatúry pre deti. A nielen pre ne.... celý text

Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: , Mladé letá
Originální název:

Bullerbyboken, 1947


více info...

Diskuze o knize (12)

Přidat komentář

reader.007
13.01.2021 5 z 5

"Komunisty přeceňovaná kniha"... :-)))

Milá sandratea, se zájmem očekávám pokračování příspěvku se seznamem té úžasné literatury, která hladce převálcuje kvality Dětí z Bullerbynu a kterou nám ti ohavní bolševici upírali.

vojta888
08.01.2021 4 z 5

Co myslíte vyjde někdy podobná kniha?


siena
03.11.2020 5 z 5

".... Její knihy (AL) byly přeloženy do 70 jazyků ve více než 100 zemích po celém světě. ..." (cs.wikipedia.org).
Tak nevím, v jaké nostalgii kdo žije. Neřekla bych, že to byly všechno země komunistické. Já jsem na knihách paní Astrid vyrůstala, v komunistických časech, a to poslední, co bych si snad vybavila nad jejími knihami, je nějaká spojitost s nimi. Samozřejmě, že její knihy nejsou jediné. Že byla napsána, a určitě i bude, řada dětských knih, i lepších. A každému se líbí, preferuje něco jiného. Jen mi ta Vaše připomínka, klarazelena, přišla celkem nepatřičná.

siena
06.10.2020 5 z 5

Tak, ono se to může stát i v našich zeměpisných šířkách a délkách, a určitě nejen v první polovině 20. století. Řekla bych, že např. problém tzv. "tetracyklinových" zubů, se v naší populaci, v době rozvinuté socialistické společnosti, vyskytoval nemálo.
Na druhou stranu, podobné informace by nás mohli přivést alespoň k zamyšlení nad tím, že nám se zrovna, již za Rakouska-Uherska, nevedlo špatně. Že naše společnost měla podstatně vyšší životní úroveň, než země jiné. Při čtení románu Speranza, jsem si mnohokrát vzpomněla na naše neustálé nářky, na to naše oblíbené "hraní" si na oběti.

reader.007
06.10.2020 5 z 5

Y2T: nevidím jediný důvod, proč by mladá holka, řekněme do 30ti let, nemohla mít falešné zuby. Jednou jsem viděla kousek dokumentu o mládeži z komunity Amishů a bylo mezi nimi i děvče, které už nemělo ani jeden vlastní zub a to jí bylo sotva 20 (mimochodem velmi bizarní pohled na mladičkou tvář a bezzubá ústa). Myslím, že na odlehlé švédské zemědělské usedlosti 20. - 40. let 20. století mohla být situace klidně hodně podobná, jako v uzavřené náboženské komunitě na území USA okolo roku 2000 (nebo kdykoliv jindy).

darksterka43
19.11.2018

Četli jsme kousek v čítance

Chesterton
03.12.2017 5 z 5

Ani náhodou:)) Pokud mě paměť neklame.

jamesek007
07.05.2017 ztráta času

něco málo vzalo i vzdělání, ale u mentálně pomalejších se rozdíl mezi dětstvím a dospělostí stírá a v podstatě jsme spokojeni s málem celý život. ))

helenkan
06.05.2017 5 z 5

A nebyl jste tím pádem ochuzen o dětství?

jamesek007
05.05.2017 ztráta času

já už byl dospělý jako dítě !!

helenkan
05.05.2017 5 z 5

Jako dospěláci se už na tuhle knihu koukáme trochu jinýma očima.Ale přiznávám,že jako dítěti se mi tenkrát líbila.

jamesek007
02.04.2017 ztráta času

tak tohle fakt hodnotit nebudu. popudil bych proti sobě většinu čtenářské obce. takhle vypadaly mé nejzkaženější nedělní chvíle. mám zaracha, ale smím (musím) se dívat s celou rodinou na smrady co tahaj dospělí za šle a je to ohromná sranda, místo toho abych s kamárády na kole a sirkama v kapse odfrčel na letiště zapálit okresní skládku. mstivé pomrkávání otce "tak to je ta vaše západní kultůra" aniž by vůbec chápal jak hluboce mne trestá, když debilně srovnává pipi s robertem plantem. teprve teď po čtyřiceti letech si srovnávám, že tam na tom severu nejsou všichni karkulíny a pipinami. nejhorší poválečný literární zločin na dětech omýval pod peřinou medvídek Pú.