Franny a Zooey diskuze
J. D. Salinger (p)
Novela autora proslulého zejména jedním z nejvýznamnějších děl americké literatury XX. století – generačním románem Kdo chytá v žitě – vypovídá o touze po nalezení smyslu života. Podle autora je „amatérským filmem“ citlivě zobrazujícím něžné vztahy matky a dvou nejmladších dětí rodiny Glassových; skutečně jde o vynikající rozbor rodinných vztahů. Dvacetiletá studentka anglistiky Franny si z pokoje mrtvého bratra vypůjčí knihu Poutníkova cesta vyprávějící o ruském venkovanovi, který se naučil zvláštní metodu neustálého modlení. Poté upadá do deprese, prodělá nervové zhroucení a její blízcí se jí snaží pomoci. Obsahem knihy jsou v podstatě tři velké rozhovory – mezi Franny a jejím chlapcem Lanem, mezi jejím bratrem Zooeym a matkou Bessie a konečně mezi Franny a Zooeym. Zooey, úspěšný herec, se jí snaží pomoci svými úvahami o víře v Boha a smyslu poctivé práce, zatímco maminka se snaží posílit Frannino tělo vydatnou slepičí polévkou. Nevšední knížka, která chytne u srdce.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
Franny and Zooey, 1961
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Je to dost zvláštní...ale polovina lidí hodnotí knížku jako naprosto brilantní počin a druhá polovina je naprosto zklamaná. Čím myslíte, že to je?
Štítky knihy
New York náboženství americká literatura dvojjazyčná vydání sourozenci
Část díla
Autorovy další knížky
1960 | Kdo chytá v žitě |
1971 | Devět povídek |
1987 | Franny a Zooey |
1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Těžko můžeme posuzovat hodnotu knihy pro různé čtenáře, pro některé má kniha přínos i svými negativními vlastnostmi pro jiné ne. Pro některé je důležitá forma pro jiné pouze obsah, pro další to může být kombinace obojího. Co se tak krkolomně snažím říci je, že nejspíše čtenářům neseděl autorův styl. Obzvláště druhá novela - Zooey je do formy vyprávění schovaná esej na téma bytí a hodnota života pro člověka. Autor sám v době tvorby procházel vnitřním přerodem a byl silně inspirovaný východními kulturami. Paradoxně to jeho knize bylo literárními kritiky v době vydání velmi vyčítáno a kniha si získala uznání literární komunity až po bezmála 40 letech. Takže kontrastních názorů na ni bylo vždy mnoho.