Houbařka diskuze
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482812/bmid_houbarka-s8x-482812.jpeg
4
3124
3124
Co všechno skrývá mycelium? Viktorie Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. Také v pozadí nového příběhu je ukryto rodinné tajemství, které si hrdinka odnáší ze svého dětství a na které se snaží zapomenout. Jenže lze skutečně uniknout tomu, co se už jednou stalo? Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si nazuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a za pár stovek je prodává. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním.... celý text
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Protože jsem přes čtyřicet let učila na druhém stupni ZŠ, tak mě po přečtení děsí, kolik smutných nebo netečných a ospalých dětí si něčím podobným procházelo. Ve škole byly v bezpečí. Třikrát jsem při tělocviku objevila fyzicky týrané dívky podle spousty modřin na nohách. Jednou šlo o matku vysokoškolačku, dvakrát o otce také vysokoškoláky. Řešení bylo jen částečné a krátkodobé. Sexuální násilí se odhaluje hůře. Matky manžela chrání, je živitel rodiny. Zažila jsem, že rodina nechala zavřít do ústavu syna místo otce, který zneužíval vlastní dcery. Smutné je, že se to děje stále a po celém světě. Dobře, že autorka toto téma otevřela. U Sáry v hlavě se to asi nezrodilo. Dítě se snaží vytěsnit krutý zážitek, hledá pomoc, která nepřichází. Kdo by věřil dítěti, když je otec vysoce postavený.
Já si nemyslím, že vše zrodilo u Sáry v hlavě. Nevím, z čeho tak někteří čtenáři usuzují, vždyť je to přece nad slunce jasné. Že někde uvažuje nad tím, že je to sen, ona se probudí a všechno bude v pohodě? To je přece u týraných nebo zneužívaných lidí často běžné. Popírají to špatné a přejí si, aby bylo zase všechno v pořádku. Autorka to vystihla naprosto přesně.
Zajímalo by mne jestli ještě některého čtenáře/ku napadla otázka, kterou v komentářích pokládá pakoshka.
Otázka: "má Sára pravdu, nebo se vše zrodilo v její hlavě?"
Přiznám se, že tohle mne fakt teda nenapadlo. Navíc si myslím, že se bratři chovali, jako kdyby byli vinni. Ne, že by sestře něco udělali. Ale, že nezasáhli, že nepomohli.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
To si opravdu nemyslím, že by se to Sáře zdálo nebo že by si to vymyslela. Podle mě je to celé úplně jasné i podle chování členů rodiny. Co mě však zaráželo bylo chování Evžena. Nejspíš Sáře nevěřil a bral ji prostě za problémovou? Proč se k ní choval celý život tak škaredě..