Houbařka diskuze
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533866/bmid_houbarka-65e9edbb1c471.jpg
4
3122
3122
Co skrývá podhoubí minulosti traumatizované mladé ženy? Je tomu již sedm let, co se Sářiným útočištěm stala stará chalupa na šumavském venkově a její život se začal odvíjet v neměnném rytmu, majícím podobu každodenní namáhavé pouti po houbařské stezce, kterou „zdědila“ po svém otci. Vzpomínkám na události, které ji dovedly až do psychiatrické léčebny a kvůli nimž se děsí bezesných nocí, se však nemůže vyhýbat donekonečna. Příslovečným kamínkem, který spustí lavinu událostí převracejících hrdinčinu dosavadní existenci naruby, se stane matčin pohřeb. Podaří se jí konečně vypořádat s tíživou minulostí a najít vytoužený klid? Autorčin druhý román definitivně potvrdil její pověst talentované vypravěčky příběhů o dysfunkčních rodinách. „Hanišová je přesnou pozorovatelkou pokroucených vazeb mezi lidmi, závislostí a způsobů, jimiž jeden druhého držíme pod krkem tak dusivě, že nedokážeme dýchat.“ – Petr Vizina, ČT art. „Viktorie Hanišová má cit pro stavbu románového příběhu, zvládá skvěle jemné odstíny psychologie postav, v popisech i přímé řeči mluví výrazně vizuálně, až filmově. Umělecky tady prostě všechno funguje na výbornou. Tím silnější je dojem ze zpracovaného tématu.“ – Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas.... celý text
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Protože jsem přes čtyřicet let učila na druhém stupni ZŠ, tak mě po přečtení děsí, kolik smutných nebo netečných a ospalých dětí si něčím podobným procházelo. Ve škole byly v bezpečí. Třikrát jsem při tělocviku objevila fyzicky týrané dívky podle spousty modřin na nohách. Jednou šlo o matku vysokoškolačku, dvakrát o otce také vysokoškoláky. Řešení bylo jen částečné a krátkodobé. Sexuální násilí se odhaluje hůře. Matky manžela chrání, je živitel rodiny. Zažila jsem, že rodina nechala zavřít do ústavu syna místo otce, který zneužíval vlastní dcery. Smutné je, že se to děje stále a po celém světě. Dobře, že autorka toto téma otevřela. U Sáry v hlavě se to asi nezrodilo. Dítě se snaží vytěsnit krutý zážitek, hledá pomoc, která nepřichází. Kdo by věřil dítěti, když je otec vysoce postavený.
Já si nemyslím, že vše zrodilo u Sáry v hlavě. Nevím, z čeho tak někteří čtenáři usuzují, vždyť je to přece nad slunce jasné. Že někde uvažuje nad tím, že je to sen, ona se probudí a všechno bude v pohodě? To je přece u týraných nebo zneužívaných lidí často běžné. Popírají to špatné a přejí si, aby bylo zase všechno v pořádku. Autorka to vystihla naprosto přesně.
Zajímalo by mne jestli ještě některého čtenáře/ku napadla otázka, kterou v komentářích pokládá pakoshka.
Otázka: "má Sára pravdu, nebo se vše zrodilo v její hlavě?"
Přiznám se, že tohle mne fakt teda nenapadlo. Navíc si myslím, že se bratři chovali, jako kdyby byli vinni. Ne, že by sestře něco udělali. Ale, že nezasáhli, že nepomohli.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
To si opravdu nemyslím, že by se to Sáře zdálo nebo že by si to vymyslela. Podle mě je to celé úplně jasné i podle chování členů rodiny. Co mě však zaráželo bylo chování Evžena. Nejspíš Sáře nevěřil a bral ji prostě za problémovou? Proč se k ní choval celý život tak škaredě..