Inkarceron diskuze

23.05.2011

Recenze:

Napsat dobrou knížku pro mládež není snadné. Děti nad vším přemýšlejí a když je autor nezačne bavit do pár stránek, má smůlu. Catherine Fisherová napsala román, který má šanci dožít se velkého úspěchu.

Děj je umístěn v budoucnosti, kdy se lidstvu podařilo vytvořit repliku středověkého světa. Panují přísná pravidla - Protokol, jak má vypadat svět a jak se mají lidé chovat. Porušení tohoto Protokolu se přísně trestá. Svět byl vytvořen jako řešení situace, kdy se lidstvo ocitlo krůček od katastrofy. Přesto je ale pro mnohé lidi spíše vězením, než rájem na Zemi.

Knížka má dva hlavní hrdiny: mladého chlapce Finna a mladou dámu Claudii. Claudie je dcerou Správce, má před sňatkem, před kterým se snaží uniknout. Má si vzít prince Caspara, ale její srdce patří někomu jinému. Jeho bratrovi Gilesovi, který před lety náhle zemřel při nehodě. Claudie se tedy nejen, že snaží utéct před oltářem (respektive dělá vše proto, aby k němu vůbec nemusela dojít), ale také se snaží najít pravdu o smrti svého milého.

Finn je zavřen v Inkarceronu. Co to vlastně ten Inkarceron je? Svět ve světě, obrovské vězení, ze kterého se nedá utéct. I toto vězení je žijícím organismem vytvořeným počítačem, pro dokonalou kontrolu svých obyvatel. Lidé zde nejen že umírají, ale také se zde rodí. Finnova paměť sahá jen pár let zpátky a vždy si myslel, že se narodil v jedné z kobek Inkarceronu. Záhadné znamení na jeho ruce ho ale přivede na myšlenku: Nepocházím přece jen zvenku? I on, jako Claudie, potřebuje znát pravdu.

Těmto dvoum se povede najít záhadný přístroj, který jim umožňuje spolu komunikovat. Cesta za pravdou může začít.

Originální a neotřelý námět je vždycky základ dobré knížky. Mnoho lidí v této souvislosti bude vzpomínat na ságu o Harry Poterovi, která změnila svět dětské literatury. Catherine Fisherová knížkou Inkarceron, která je prvním dílem série, má podobnou ambici. Oslovuje mladé čtenáře zajímavým a dobrodružným vyprávěním a nechává je snít o pohádkovém světě budoucnosti.

Ale nejsou to jen děti, koho může Inkarceron zaujmout. Fisherová se totiž nedrží žánru fantasy, ale míchá sci-fi a thrillerový žánr. Okruh čtenářů se tak rozšiřuje a mám pocit, že knížka může mít hodně cílovou skupinu. Není to ale tak lehké čtení, jako byl třeba první díl Harryho Pottera. Atmosféra je tísnivá a napětí graduje do závratných výšin. Chybí zde také “odpočinkové pasáže” - ale i díky tomu se vám nemůže stát, že byste měli nutkání knížku odložit. Její tempo je opravdu zběsilé: to je jeden z prvků thrillerové literatury.

Co chci vyzdvihnout jsou charaktery postav. Jednak jsou výjimečně reálné (neměl jsem pocit, který mívám u literatury dost často: takhle by se ta postava přece nechovala) a potom příjemně přitažlivé. Hrdinové vám budou sympatičtí a na jejich cestě za poznáním pravdy jim budete s napětím držet palce.
Inkarceron je, podle mého názoru, nad očekávání povedená knížka. Určitě to není další z řady fantasy pro mladé - má šanci stát se novou legendou. V tom může přispět i skutečnost, že už za dva roky má na svět přijít filmové zpracování.

Catherine Fisherová není žádný nováček - první prózu napsala před více než dvaceti lety a do dnešního dne má na svém kontě přes dvacítku knížek. Druhý díl série Inkarceron už vyšel v angličtině pod názvem Sapphique a první díl získal ocenění deníku The Times jako Nejlepší kniha pro mládež roku 2009.