Kallocain diskuze

28.03.2023

(SPOILER) Běhá mi mráz po zádech a klepu se. Není to způsobeno mrazivým větrem, kdy počasí se změnilo z až hřejivých dvaceti stupňů na prudký pokles a teplota klesla pod nulu, je to z důvodů nálady, odporem ... Mám pocit nad knížkou, že se nejedná o dalekou budoucnost... a zase se klepu při připomenutí, že již politické rozsudky padají... Soudci předčítají mnohastránkový rozsudek, o kterém se radili pouze před okamžikem , jak stihli formulovat dlouhé rozhodnutí za patnáct minut? To jim předem vypracoval kdo? K čemu je drahý advokát , když vše je dávno rozhodnuto bez obviněného?
V Německu se na všech stupních učí o nesmyslnosti válek a že se nikdy již žádná nesmí opakovat. Politici se podřizují filozofii: utrhni, co můžeš, dokud můžeš.
Chápala jsem dystopii jako dobrodružnou literaturu. Oblíbila jsem si americké autory, psali velice věrohodně... Stejně věrohodně působí tento román a je mi z něho zima až do kostí. Komentářů je tu již hodně, tak už končím, stejně mi ho přesunou do diskuse a pak vymažou. Záleží jen na nás, jaké politiky známe a koho vyneseme na vrchol. V okamžiku, kdy politici odmítají nést odpovědnost za svá rozhodnutí, nesou odpovědnost za všechna jejich politická rozhodnutí všichni občané společnou měrou. V dystopii si natlučeme "držky" všichni společně, protože jedeme na jedné lodi - planetě.
Čtěte a hvězdičky usekávat nebudu, nejsem literární kritik.