Karin Boye
švédská, 1900 - 1941
Nové komentáře u knih Karin Boye
Kallocain
„Mé první setkání se Sci-fi žánrem. Možná ze mně mluví nostalgie, ale já tu knihu mám rád. Hlavní postava která rozhodně není černobílá a čtenář má možnost ho nenávidět (nebo chápat) od začátku stejně jako většinu prospěchářů v jakékoliv době. Někdo si může říct že hlavní hrdina jen nechce bojovat, ale tvořit to co mu jde a přitom se sám svého vynálezu bojí.
Kallocain je sci-fi z roku 1940, takže je na svou dobu velice originální a nadčasové.
Bez ostychu ho přirovnávám k Orwellovému- "1984"“... celý text
— Rousal
Kallocain
„Nebylo to zlé, ale zoufale neoriginální. Hlavní postava byla navíc neuvěřitelně nesympatická a několikrát během čtení (poslouchání) jsem mu přál něco zlého. Tím, že se díváme na svět jeho očima, vlastně nevíme nic, protože jakýkoli popis by byl vlastně vyzrazení vojenského tajemství, místo toho nám jsou předkládány dlouhé a relativně nudné úvahy o lidském údělu.
Utopie jsem četl bezesporu lepší, tím, že mi to do ucha četl pan Matásek to nepovažuji za ztrátu času, ale víc než průměrné hodnocení si dle mého názoru knížka nezaslouží.“... celý text
— Kochy84
Kallocain
„Zamjatin, Huxley, Orwell no a dobře, patří sem i Boyeová. V období před a po druhé světové válce vznikla řada dystopií a autorka přidává jednu z nich. Jak je povedená? Osobně se mi to četlo dobře, strávil jsem s knihou jen něco přes den. Ale na druhou stranu je to celé takové předvídatelné a neskutečným způsobem to sráží konec. Zatímco Zamjatin dává naději na změnu, u Orwella už není možná, tak Boyeová přináší co? Nějakou podivnou "sektu pomatenců" a asi naději, že systém se dá změnit nějakou vnitřní proměnou jednotlivce, či přesněji řečeno, když se opět proměníme v jednotlivce. Ale je to vágní a nedotažené. A znovu opakuji, ten konec je strašný, absolutně to neguje vše, co autorka postupně buduje. Silná naopak je v okamžicích, kdy ukazuje, jak osamocený je člověk v tak brutálně kolektivistické společnosti. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, za ten závěr jen tři (a možná jen dvě a půl). A na závěr pár slov k samotnému vydání. Četl jsem to z roku 1982 a fascinuje mě, že to mohlo v normalizačním Československu vyjít. A přemýšlím, proč toto přes cenzory prošlo a Orwell ne.“... celý text
— MartinvonHau
Kallocain
„Príbeh pripomína časť zo seriálu Dr. House, kde sa pacient nedokáže ovládať a „čo na srdci, to na jazyku“. Lenže to bolo všetko. Boyeová síce nastolila otázku rozkolu medzi myšlienkami a činmi (ktoré „ja“ je to pravé?), ale vysporiadať sa s tým už veľmi nevysporiadala a samotná otázka novátorská nie je. Dokonca aj koniec s druhou superveľmocou vyšumel do prázdna, aj keď mal veľký potenciál. Bohužiaľ mi to neprinieslo do života ani tú pochmúrnosť, skľúčenosť a anxietu, akú som očakávala...“... celý text
— kurama45
Kallocain
„Hodně slabý a těžkopádný dystopický román. Těch pár dobrých nadčasových myšlenek o využití a hlavně zneužití séra pravdy státem už to moc nevytrhne. Ano, když si z románu vyzobu jen to, co chci, snadno jej mohu naroubovat na současnost. Úplně stejně jako na dobu komunismu, fašismu, obrozenectví, dobu rakousko-uherské monarchie či kteroukoliv jinou dobu v dějinách, protože vždy je někdo, kdo touží po moci. Dystopické romány jako Kallocain nejsou vizionářské. Jen varují před tím, co tady bylo a bude vždy. Bohužel, jiné známé dystopické romány, to dělají stejně dobře i lépe a jsou daleko čtivěji napsané.“... celý text
— Rawen616
Karin Boye - knihy
1989 | Kallocain |
Žánry autora
Literatura světová Romány Sci-fi
Štítky z knih
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát švédská literatura
Boye je 3x v oblíbených.
Osobní web autora