Pád Hyperionu diskuze
Dan Simmons
Kantos Hyperionu / Hyperion série
< 2. díl >
Mezihvězdná válka mezi Hegemonií člověka a kdysi lidskými Vyvrženci započala. Poutníci na dlouhé cestě za Štírem odvyprávěli své příběhy. Došlo i k odhalení totožnosti zrádce, jenž se měl mezi poutníky nacházet. A po úžasné expozici se začíná rozvíjet neméně mimořádná vize budoucnosti. Vypravěčem našeho příběhu je Joseph Severn, uměle vytvořený „kybrid“, který nás jedinečným způsobem provází všemi vrstvami příběhu. Joseph vede soukromou válku s Vrchní administrátorkou Hegemonie Meinou Gladstonovou a zároveň udržuje telepatické spojení s poutníky na planetě Hyperion. Prostřednictvím střídajících se perspektiv díky němu sledujeme osudy členů nám už dobře známé skupiny a spolu s tím se před námi odvíjí naplnění všeobjímajícího osudu lidstva jako takového. Pád Hyperionu je velkolepé dobrodružství s nemalým myšlenkovým přesahem. V rámci fascinujícího příběhu zkoumá problematický vztah mezi lidstvem a jím uměle stvořenými inteligentními bytostmi, přemítá o složitých otázkách morální a etické zodpovědnosti a nabízí poutavou výpověď o zásadním významu empatie a lásky, hodnot, jež jsou „vetkány do vesmíru stejně pevně jako gravitace“. Stejně jako jeho předchůdce a dvojice pokračování o Endymionovi nadchne své čtenáře takřka na každé stránce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Triton , ArgoOriginální název:
Fall of Hyperion, 1990
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2007 | Terror |
1996 | Hyperion |
2012 | Temné léto |
2010 | Hladové hry |
2010 | Kantos Hyperionu |
Možný spoiler
Nejdříve ocituji z komentáře pethyn4419: "Tohle je jedna z těch knížek, které by svým rozsahem a přesahem byly kultovní snad i kdyby se lidem nelíbily." Rozsah snad ne, ale přesah určitě...
První díl eposu jsem jakž takž dočetla bez výrazného nadšení a rozechvění, ale ocenila jsem úsilí a nesmírnou fantazii autora...
Pokusně jsem začala tento druhý díl, s úmyslem, že ho odložím, pokud mě bude bavit méně než ten první. Ach jo... Jak ráda bych poslala Štíra, poutníky - zoufalce, co za ním putují, Jádro, Síť, Hegemonii a celý Vesmír, v němž už neexistuje naše milá Země, někam do pryč!
Jsem asi ve čtvrtině a zatím čtu pořád dál... Proč jenom, když je tolik jiných skvělých knih?! Proč ztrácím svůj čas? Autor kousek za začátkem asi na padesáti stranách popisuje setkání VIPů všeho druhu včetně Gladstonové, nejvyšší VIPky Hegemonie, kde každá z padesáti postav, všichni jmenováni i s jejich tituly, generálové, admirálové... už nevím... každá ta postava o něčem mluví... Přeskočila jsem.
Ale čtu stále dál. No, snad se pořádně naštvu a celý tento neexistující, vymyšlený a nepravděpodobný Vesmír nechám jeho osudu... Nebo se tím zase prokoušu, zjistím, nebo nezjistím, co za potvoru je vlastně ten Štír, jestli moje oblíbenkyně Brawne Lamia obživla - momentálně jsem tam, kde jí Štír obřím kovovým trnem propíchl lebku, fujtajbl!, a jestli se z miminka Ráchel stane zase dospělá žena a všechno bude OK?
Když už tady rozebírám tuto vysoce hodnocenou sérii, musím dodat věc, kterou mám na mysli už déle, protože se vyskytuje i jinde. Konkrétně: tady lidé snadno cestují Branami z planety na planetu - vejdou do jedné a vyjdou z druhé Brány v mžiku. A vždycky jsou tu zmíněny určité charakteristiky té planety - je to pojato přibližně tak, jako kdyby celá planeta byla taková, jaká je po vyjítí z Brány. Přičemž něco tak velkého, jako je planeta, protože takové vesmírné těleso má své parametry, nemůže to být nějaký směšný asteroidek, musí být nesmírně různorodá, se světadíly, póly, pásmy... To mě příliš nebere, neomračuje, s tím si autor moc nevyhrál.
No, jsem zvědavá, kam se s touto knihou a možná s jejími pokračováními dostanu. Je to velký epos, spousta stran... Nerada bych ztrácela čas něčím, co nestojí za to. Ještě tomu dám šanci, co když se to Lamii jenom zdálo, že je mrtvá? Navíc, začíná válka mezi národem Vyvrženců, zatím stejně tajemných, jako Štír, a Hegemonií Člověka...