Hyperion
Dan Simmons
Kantos Hyperionu / Hyperion série
1. díl >
První kniha hyperionského cyklu. Na planetě zvané Hyperion, mimo dosah zákonů Hegemonie Člověka, čeká bytost zvaná Štír. Někteří ho uctívají. Někteří se ho bojí. A někteří přísahají, že ho zničí. V údolí Hrobek Času se obrovské Artefakty s neznámým obsahem pohybují proti proudu Času. Štír čeká... V předvečer Armageddonu, kdy se celá Galaxie připravuje k válce, se sedm poutníků vydává na poslední Pouť na Hyperion, aby nalezli odpovědi na nevyřešené hádanky svých životů. Každý v sobě nese zoufalou naději - a strašné tajemství. A jeden z nich možná drží v rukou osud celého lidstva...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1996 , Laser-books (Laser)Originální název:
Hyperion, 1989
více info...
Přidat komentář
Sci-fi dekameron? Šest příběhů šesti postav. Šest osudů, šest problémů, šest bolestí, šest důvodů spojených jednou cestou v předvečer války za bájnou postavou Štíra, ničitele nebo spasitele vesmíru. Každý z příběhů je svým způsobem unikátní a představuje další a další aspekty velkého světa Hegemonie. Kniha se čte dobře, jelikož je to vlastně jen cestou spojené vyprávění samostatných příběhů z unikátního světa, přičemž každý z příběhů by mohl fungovat i jako samostatná povídka. Takže druhý díl je jasným dalším krokem.
Hyperion od Dana Simmonse je strhující sci-fi epopej, která vás zavede do vzdálené budoucnosti plné tajemství a filozofických otázek. Sleduje příběhy sedmi poutníků na cestě ke zvláštní bytosti zvané Shrike, která je stejně uctívaná jako obávaná. Simmons mistrně kombinuje prvky epického vyprávění, literární hloubky a fascinujícího světa. Hyperion nabízí hluboký pohled na lidskou povahu, náboženství a technologie. Tato kniha si rozhodně zaslouží své místo mezi klasiky žánru.
Hyperion vtiahne čitateľa do rozsiahlého sveta fiktívnej budúcnosti v spoločnosti skupinky postáv, o ktorých okrem ich postavenia spočiatku nevieme takmer nič, a každého postupne spoznávame až cestou za ich spoločným cieľom. Za mňa to bol dosť originálny spôsob rozprávania, s akým som sa zatiaľ ešte nestretol, a kniha nemala problém ma prekvapiť ani po viacerých stovkách strán. Svet a história sú taktiež vystavané pôsobivo - zakaždým, keď som sa dozvedel čosi nové ohľadom toho, ako veci fungujú, ako sú v tomto vesmíre nastavené spoločenské pomery, a čo všetko viedlo práve k tomu, že sme sa dostali práve sem, podnietilo ma to zisťovať ešte viac, aby mi celá skladačka dala čo najväčší zmysel. Tu sa už ale dostávam k (pre mňa) celkom značnému nedostatku, a tým je všeobecná plochosť či už postáv alebo aj poznatkov, ktoré poväčšine o tomto svete čitateľ zistí. Za mňa to chcelo byť až príliš epické, zahŕňajúce MNOHÉ storočia ľudskej existencie, a rozhodne aj nemálo intelektuálne - to všetko je, samozrejme, super, lenže na dĺžku tejto knihy je toho na môj vkus priveľa, a viac by som skôr privítal o niečo väčšiu hĺbku. Tú mi však snáď ponúkne druhá časť, ktorá mala pôvodne byť druhou polovicou tejto knihy. Keďže som veľmi zvedavý, ako to s výpravou za Rapírom nakoniec dopadne, dosť sa na ňu teším!
Kniha má zajímavě vymyšlený vesmír, sbíhají se v ní různé příběhy, které tvoří pozadí k hlavní dějové linii. Je umně napsaná a udržuje napětí. Zajímavé je i to, jak se autorovi podařilo udržet všechny linie pohromadě. Místy ale sklouzává k nudě a vadily mi obscénní popisy násilí, které působily až směšně. Četla se mi nicméně dobře.
Chtěla jsem napsat konstruktivní komentář, ale už asi podesáté přemazávám to, co jsem napsala. Zkrátka, tahle kniha mi vzala slova i dech.
Několikráte jsem četla příběh jedné z postav a o okamžik později jsem jen seděla s otevřenou pusou a nevěřila tomu, co jsem právě přečetla. Mnohokrát jsem zírala na slova před sebou a nechápala, co se právě stalo.
Rámcová kompozice, odlišné styly psaní dle toho, kdo vypráví svůj příběh, a skvěle vykreslené postavy i místa, kde se děj odehrává, se skvěle doplňují a dohromady tvoří jednu z nejúžasnějších knih, co jsem kdy četla.
Knihu můžu jen doporučit, ale nemyslím si, že každému sedne. Mně osobně střídání stylů vyprávění dle změny postav vyhovovalo, jenže může se to jevit i chaotické a nepřehledné.
Podtrženo a sečteno: miluju, doporučuju a určitě znovu přečtu
Další můj návrat. Kdysi dávno jsem tuto knihu přijal bez výhrad. Dnes ji považuji stále za zajímavou, nicméně na můj současný vkus příliš "intelektuální" a "aktivistické".
Kniha se mi poměrně líbila, ale je poměrně obtížná - rozhodně se nejedná o odpočinkové čtení.
Skládá se v podstatě ze 6 povídek a několika předmluv, které je nějak zasazují do hlavního děje. Povídky byly poměrně zajímavé a každá z nich poskytuje další informace o světě Hyperionu a my se tak dozvídáme více o Štírovi, ale také o životě lidí ve vesmíru. Povídky mají i různé žánry, což beru jako plus.
Kdybych měl povídky seřadit podle toho, jak se mi líbily, tak asi: kněz, básník, detektiv, konzul, voják, učenec.
Kniha se dá rozhodně doporučit dále a brzy si budu muset rozhodně přečíst další díl, ať to mám vše v paměti.
Sci-fi román plný dobrodružství, intrik a fascinujících myšlenkových konceptů. Simmons se v této knize věnuje osudech sedmi cizích poutníků na planetě Hyperion, přičemž každý z nich má svůj unikátní a pohnutý příběh. Autor neskutčně kombinuje prvky sci-fi, fantasy a filozofie, čímž vytváří hluboký a návykový příběh. Tuhle knihu si vždy ráda přečtu.
Nevím, jestli hodnotit už teď nebo si počkat až po druhém díle.
Šest "povídek" má za úkol postupně seznamovat čtenáře s prostředím a zároveň utkat šest příběhů, které se očividně v druhé knize pospojují.
Někdy během rozvláčného příběhu básníka jsem si říkal, že se s druhým dílem ani nebudu obtěžovat. Naštěstí díky dalším jsem názor změnil a doufám, že mi autor v druhém díle vyrazí dech.
OK, když všichni, tak já taky. Moje pořadí, od nejlepší: konzul, detektiv, voják, kněz, učenec, básník.
Hyperion jsem poprvé četl ještě na střední škole a už tenkrát mě uchvátil. Teď po letech je zážitek ještě silnější. Většinu věcí jsem si už nepamatoval a jsem si jistý, že mi jich při prvním čtení uniklo faleko víc, než teď.
Hyperion je unikátní svou formou příběhu přiloženého dalšími příběhy, které se skládají hezky dohromady jako skládačka, která do sebe zapadá. Ačkoliv jednotlivé postavy nejsou nijak extra propracované, příběh každé z nich stačil k tomu, abych si s nimi vytvořil určité pout. Až na kněze, jehož příběh se mi líbil nejvíc, ačkoliv v něm on sám figuruje minimálně.
Každý z příběhů je podán jiným stylem a rozhodně není možné se zavděčit vším všem. Jsou tu prvky hororu, detektivy, military, cyberpunku...Opravdu rozmanité a bohaté. Některé příběhy mi nesedly úplně stoprocentně, ale žádný nebyl špatný. Trochu škoda, že Hyperion končí v takovém cliffhangeru. Je potřeba ho spíše považovat za první část příběhu, než samostatný román. Co mě příliš neuchvátilo byla přidaná povídka Kentaurova smrt, která byla velmi kraťoučká a podle mého ne úplně zajímavá.
Celkově jsem si tuhle knihu fantasticky užil a ihned začínám pokračování. Je to fantasticky napsaná space opera, která se i díky střídání stylů velmi dobře čte a pokud někomu nějaká část nesedne, má ji relativně rychle za sebou. Nejlepší části jsou podle mne příběh kněze a celkové rámcové vyprávění. Oceňuji i Štíra jako skvělého a mysteriózního antagonistu.
V šesti samostatných vyprávění navlečených na červené nitce rámcového příběhu po vzoru Canterburských povídek pan Simmons dokazuje, že je opravdu výborný vypravěč i zarytý milovník klasických autorů.
Žánrový rozsah jednotlivých příběhů je v rámci jedné knihy experimentem, který překvapivý i okouzlí. Zatímco knězovo vyprávění připomíná působivý mix Lovecraftovy a Conradovy klasické cesty do neznáma, vojákova část je čistokrevná scifi. Na to navazuje poměrně netradiční příběh básníkův, který je plnohodnotným obrazem života většiny umělců. Učencova linka připomíná tradiční fantasy s tajemstvím a detektivův příběh připomíná scifi detektivku v hávu Asimově. A poslední část (Konzulova) je takovým thrillerem s příchutí Avatara.
Ale jak se říká: to nejlepší nakonec a v případě Hyperionu to platí dvojnásob. Tam, kde si hlavní část nechává od čtenáře odstup a působí jako bezelstné vyprávění pro děti na dobrou noc, odehrávající se tam někde za kopcem, tam je Kentaurova smrt působivým příběhem o dospívání, který se Vás dotkne přesně tam, kde má a tam také zůstane.
Hyperion 4/ Kentaurova smrt 5
Měla jsem chuť knížku na začátku odložit, ale jsem strašně ráda, že jsem to neudělala. Už jenom kvůli tomu, že první díl je takový úvod do naprosto precizního světa a myšlenek v pokračování. Stálo to trochu námahy se začíst, no odměnou mi byla slast v Fall of Hyperion. Jednotlivé životní příběhy jsou hodně odlišné, nejvíc mi sedl Silenius a Brawne Lamia.
Achjo achjo, další odložení knížky na začátku. Simmonse znám z Teroru a již tam si na mě až nadmíru vymýšlí a dělá nelogické věci, ačkoliv se nedá zapřít vypravěčské umění. Zde... létající vesmírná raketa s nějakými větvemi, stromem, listy..namísto schodů atp. vše ze dřeva ze stromu...ne děkuji..takovýto fantasy Harry Potter do vesmíru nepatří a není můj šálek kávy. Obávám se, že Simmons nebude pro mě ten pravý.
Má první kniha letošního roku mi to krásně a velkolepě odstartovala. A málokterá kniha kterou jsem kdy četla byla tak to velkolepá komplikovaná a detailní. A přesto v ní všechno dával o Dokonalý smysl od první do poslední strany. Jediné co mi přišlo zbytečné byl dodatečný příběh Kentaurova smrt. Nijak knihu nevylepšil. Ale nejvíce se mi líbil příběh Učence sestupně bych pak hodnotila následovně: Kněz, Básník, Konzul, Detektiv a Voják. U něj jsem třičtvrtě příběhů nebyla schopná udržet pozornost. U učence jsem zase hltala každou stranu.
Výjimečné čtení. Jedna z nejlepších sci-fi, kterou jsem četl, bohužel až tak dlouho po vydání. Vím, že struktura je založena na Canterburských příbězích, které jsem ještě nečetl, ale vyprávění mi opravdu sedlo. Všechny příběhy poutníků byly skvělé a zajímavé skrz na skrze, zvláště ten o světě souostroví. Vedle Carda, Herberta, Asimova, Henleina a Clarka mohu zařadit další skvělé jméno,
Četl jsem tuhle knihu, když mi bylo asi 12, a navzdory tomu, že už v té době Dan Simmons patřil mezi mé oblíbené spisovatele, se mi tohle dílo zřetelně nelíbilo, nepochopil jsem ho, přišlo mi to jako prvoplánová óda na násilí a nechápal jsem to kladné hodnocení a ceny, které tato kniha dostala. Nyní, o nějakých 25 let později, jsem zjistil, že Hyperion je jen první díl série, a rozhodl jsem se mu dát druhou šanci. Poučení? Nedávejte tuhle knihu číst dvanáctiletým :-D Je to opravdu mimořádně dobrá, naprosto neuvěřitelně promyšlená kniha (nechápu, že takto kvalitní sci-fi byl autor schopen napsat už v roce 1989; ani dnes nepůsobí například v technických detailech nijak směšně, jako se to stává jiným takhle starým knihám v tomto žánru). Každá postava má opravdovou osobnost, každý příběh je úplně jiný a to i stylem psaní. Hluboký respekt a těším se na Pád Hyperionu.
Mimochodem v mém vydání byla na konci knihy ještě jako bonus přidaná povídka Kentaurova smrt, která zřejmě Simmonse k napsání Hyperionu inspirovala. Absolutně fantastická záležitost, od první do poslední strany.
Musím říct, že mi chvilku trvalo, než jsem pronikl do Simmonsova světa a trochu se v něm zorientoval. Hyperion se v podstatě skládá z šesti příběhu šesti poutníků. První příběh je naprostý úlet a trochu mě vyděsil, ale ostatní už byly snadnějším čtením. Celkově považuji Hyperion za kvalitní čtivo, ale čtenář musí být trpělivý a vydržet možné počáteční zmatení. Líbil se mi i příběh - dodatek na konci románu, který přímo s Hyperionem nesouvisel. Byl takový zasmušilý ale dobře vystavěný.
Musím se přiznat, že jsem od této knihy čekal něco úplně jiného. Očekával jsem vesmírné bitvy, a klasickou space operu, ale ve skutečnosti se jedná o filozofické pojednání o cestě sedmi poutníků. Knihy Dana Simmonse osobně rozděluji do dvou skupin. Zatímco do některých knih se velice rychle začtu (Terror), u dalších mi to zkrátka nejde (Illión). První díl Hyperionu je někde uprostřed. Jednotlivé příběhy poutníků mě docela až na poslední dva bavily, ale celkově jakoby hlavní příběh zůstával v pozadí. Pro objektivnější hodnocení bude zapotřebí přečíst alespoň Pád Hyperionu, na který si ovšem musím udělat více času a nečíst jenom pár stránek během cesty do práce.
Jeden z nejlepších, ne-li nejlepší sci-fi román, co se mi (alespoň prozatím) dostal do rukou. Promyšlené, rozmanité, geniální. Simmonsi, smekám. Opravdu dokonalé.
Hodnocení : 10/10
Štítky knihy
space opera cestování časem osudy lidí invaze příšery, monstra Hugo (literární cena) vtiposcifárny Locus Poll Award (ocenění) sci-fiAutorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Doháním literární resty a naprosto nechápu, jak mi mohlo tohle úchvatné dílo nebývalého rozsahu uniknout. Struktura knihy mi hned připomněla Canterburské povídky, přičemž každá část vyprávění byla pojata ve zcela odlišném žánru a všechny střípky se nakonec překvapivě sešly... na Hyperionu. Simmons stvořil vyspělé mnohovrstevné sci-fi ze staré školy, které si i po 35 letech udržuje svoji nadčasovost a z mého pohledu i originalitu. Jen bude nezbytné pořídit si další díl.