Kundera: Český život a doba diskuze
Jan Novák
Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Centrem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s českými kořeny. Právě jeho „českému životu“ je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval mystifikačně pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož šťavnaté hovorové češtině lze bezpečně rozpoznat autora románů o Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích.... celý text
Diskuze o knize (68)
Přidat komentář
V těchto dnech vzpomínáme na Václava Havla. Našel jsem v jednom bilančním článku i zmínku o vyústění sporu Kundera/Havel v roce 1984: "Havel si nicméně pro svůj stát představoval jiný návrat k parlamentní demokracii, než jeho kolegové-bývalí reformní komunisté.
I proto se v roce 1984 celou vahou své osobnosti zasadil, aby Nobelova cena nebyla udělena vyznavači socialismu s lidskou tváří Pražského jara 1968, exulantovi Milanu Kunderovi, ale namísto toho navrhl, aby ji dostal v minulosti již několikrát nominovaný, v té době už zcela apolitický básník Jaroslav Seifert... Povedlo se: český romanopisec v exilu ostrouhal a cenu dostal český básník v disentu." (Tato epizoda je zdokumentována v knize dokumentů Český spor o Milana Kunderu, vydané letos v nakladatelství Galén).
Tohohle se Novák zřejmě nedopátral.
pro Anambázi - v knize jde o Milana Kunderu, nikoli o L. Kunderu. Spisovatel Ludvík Kundera byl Milanův bratranec.
Jsem ročník 1954. Knihu jsem přečetl skoro na jeden zátah.
Jan Novák odvedl dobrou práci. S Básníkem /román o Ivanu Blatném/ od mého oblíbeného Martina Rainera/ je to to nejlepší, co jsem v poslední době četl. Možná bych přidal ještě Hanu od Aleny Morštajnové.
O Milanu Kunderovi si myslím své. Pracoval jsem v sedumdesátých letech v Brně a už tenkrát jsem o něm hodně slyšel od lidí, kteří ho znali. A znali ho dobře. Osobně.
Jsem rád, že si o něm dnes, i po přečtení této výborné knihy,stále myslím to, co před 45 lety.
Velmi dobrý pozorovatel, dobrý spisovatel, okázalý estét, ale na druhé straně sebestředný egoista, schopný se pro svůj prospěch zaplést i ďáblem. Což se mu podařilo. Téměř každý, který měl s ním co do činění, to nějakým způsobem odnesl. Takže tak asi.
Nočnípták, nezlobte se, byla jsem zmíněna. Mé komentáře jste postavila do konfrontace s jiným a zároveň spojila s dalšími, ke kterým jsem byla v takříkajíc opozici. Chtěla jsem tedy vědět, proč vlastně. Jak ve svých komentářích píšu, knihu jsem nečetla, sledovala jsem jen diskuzi ve veřejném prostoru. A do zdejší jsem se zapojila, když se tu začaly objevovat příspěvky nejen vulgární, ale které naši minulost "vykládaly" poněkud v rozporu s tím, co se tehdy dělo. Které napadaly autora, které říkaly, že není slušné psát a dívat se na naší minulost způsobem, jak autor činí. Domnívám se, že Diskuze u knih by měla sloužit právě k tomu. A je celkem evidentní, i ta veřejná diskuze to potvrzuje, že tato kniha rozproudila debatu právě i o těch zmiňovaných "hříchů minulosti". Vždyť její podtitul je Český život a doba.
Siena: to není nic konkrétního, ani nic urážlivého nebo vulgárního ve Vašich příspěvcích. Nic takového jsem přece nenapsala. To je spíš jen takový pocit, že výměna názorů mezi Vámi a Bazdiriq je až moc zaměřená na "hříchy minulosti". Nevím,jak bych to nejlépe vyjádřila. Právě proto, jsem měla obavy, že kniha bude moc zaměřená tímto směrem. Proto jsem ocenila komentář Nifredil, který mne této obavy zbavil.
Myslím, že jsem na Vás nijak neútočila, proto mne překvapuje, že jste to tak pochopila. Navíc Vaše názory v těchto komentářích mně jsou bližší, než názory Bazdiriq.
Nočnípták, ticho?
Uvedla jste jmenovitě dva, kteří vás údajně nutí přesouvat knihu do "zadních řad". Čekala bych tedy, že budeme tak činit ze stejných pozic. Vzhledem k tomu, že tomu tak není, zbývá už tedy jen vysvětlení, že to jsem zkrátka já, jako uživatel... za tím, co jsem napsala, si ale stojím a nevidím důvod, abych své příspěvky mazala. Domnívám se, že v nich nikoho neurážím, nelžu, či bych byla vulgární. Nakonec, můj postoj v nich je konzistentní s ostatními zde.
Nočnípták, mohla byste mi, prosím, říct, jak vás od četby odrazují mé příspěvky? Něco konkrétního?
Nifredil: díky za Vaše vyjádření v bodech. Váš komentář u mne rozhodl, knihu si přečtu! Už dlouho ji pořád posunuji dospod hromádky (spíš hromady) k přečtení. Pan Kundera nepatří zrovna k mým oblíbeným autorům, ale pana Nováka čtu docela ráda. Průběžně sleduji komentáře a diskuzi ke knize. Od čtení mě také odrazovaly diskuzní příspěvky Bazdiriq a siena.
Kdyby to šlo, dala bych Vám za komentář palců víc.
Tak, pominu, že Vámi uvedený příklad je v této souvislosti nonsens, ale budiž... Kdyby manželka nebyla nevěrná, nebyly by žádné fotky, SMS na ukradeném mobilu. Ano, je to z mé strany tvrdý odsudek, na který nemám právo. Já ne, ale ty, které jsou věrné ano. A těmi jsou v této debatě ti, kteří se s režimem střetli s následky, které je zbytečné zase opakovat. Těm, tím, co píšete, říkáte, příště to nedělejte, nic takového není třeba, stačí to nějak "ošolíchat", jako to dělali jiní. A podotýkám, nepatřila jsem k těm statečným. Proto mi nepřísluší soudit ty, které nakonec StB, celý režim "uhnal". Naštěstí jsem nikdy nebyla před podobnou volbu postavena. Proto nesoudím, ty, kteří ano. Velice si vážím těch, kteří se k "hříchům" minulosti, svým selháním dovedli postavit. Že to pro ně nebylo nic snadného, je myslím, nasnadě... Ale to neznamená, že se o těchto pochybeních druhých, i těch, kteří mnoho ve své práci udělali a znamenali, má mlčet, či je tím dokonce omlouvat. Protože tím vším ignorujeme ty, kteří ve zkoušce obstáli, a to není dobře. Vůči nim je to neospravedlnitelné, ale je to zhoubné i pro fungování celé společnosti. Jak to nakonec můžeme vidět dnes kolem sebe...
Bazdiriq: Víte vůbec, jak fungují tajné služby kterékoliv země? Slyšel jste o aféře Watergate? Nedávno vyšlo na povrch, že Američané a Němci odposlouchávali desítky zemí, mezi nimi i svých spojenců. V jakém světě to žijete? S tou případnou nevěrou manželky jste tomu teda nasadil korunu. :DD Pokud nějakou manželku máte (o čemž pochybuji), s takovým přístupem si opravdu zasloužíte, aby vám byla nevěrná. :D Já Novákovi a této knize vytýkám spoustu věcí, ale sama podstata čerpání z archivů StB mezi ně rozhodně nepatří.
Bazdiriq, historici, ti, co bádají, co spravují archívy komunistických tajných služeb, nejsou těmi, kteří by schvalovali způsob jejich vzniku. Celkem absurdní představa, že by to měl být například bývalý prezident Spolkové republiky Německo, pan Joachim Gauck. Stejně, jako pan Jan Novák. To zaměňujte příčinu a souvislost. Zločinný a nemorální byl nejen komunistický režim, zločinnou a nemorální byla nejen StB. Nemorální jsou nejen ty jejich spisy, nemorálnost je hlavně to, co je v nich napsáno. Nemorálními byli konkrétní jednotlivci. Ne všichni jsme se dokázali režimu vědomě postavit. Na rozdíl od těch, kteří to dokázali za cenu svého života, své svobody, kariéry, za cenu existenciálního zničení celé rodiny. To, že se většina ke svému morálnímu selhání nedokázala postavit, že jsme se k těmto selháním nedokázali postavit jako společnost, nás bohužel dovedlo tam, kde dnes jsme. Proto tato debata, proto ta velmi živá veřejná debata, nejen mezi literáty. Nakonec, proto i ta debata, která poukazuje na evidentní snahu o relativizaci toho, co se tu dělo. Relativizaci komunistického režimu jako takového. A jak jsem již napsala, i kdyby to měl být, a samozřejmě tomu tak není, jediný důvod, proč byla kniha napsána, jsem ráda, že spatřila světlo světa.
Ano, Bazdiriq, nenapsal. Přesně ale toto z toho, co jste tedy napsal, vychází...
Víte, já jako nespravedlivé vnímám to, že dnes oběti šikany, a že ještě i v době normalizační, ještě v 80. letech, velice brutální a nevybíravé (viz. rozhovor historika L. Kudrny), se nedovolají svých práv, že od soudů odcházejí tehdejší viníci jako "nevinní". Že, jak píšete, se zpochybňují archívy StB a říká se, že to je všechno podvrh, že je nespravedlivé, z těchto archívů čerpat a zpracovávat je, pro pochopení, toho, co se dělo.
Bazdiriq, takže, co jste tím chtěl říci? Že každý, kdo se i dobrovolně upsal StB, Stasi, apod., je automaticky bezúhonným člověkem? Protože, i kdyby někoho tímto poslal do vězení, někoho s celou rodinou existenčně poškodil, ten dotyčný se nemá co bránit, neb poškozen byl něčím, co nemělo existovat? Že, když dnes vypráví, co zlého se dělo, tak tím jen schvaluje způsoby tehdejší moci? To se tedy dnes opravdu učí? Nejspíš ano...
EL.ZA, zdroje informací, jejich relevantnost, bych se neobávala. Že ti, kteří bohužel uvízli v síti StB, informace v nich popírají, až na pár světlých vyjímek, kterých si za toto vážím, neznamená, že jsou všechny spisy falešné. Dle charakteru spisu, jak jsem pochopila, se dá poznat, zda-li se jedná o spis jak píšete, či nikoliv. A nemám důvod lidem, kteří tyto archívy zkoumali, nevěřit, že se to zkrátka poznat dá. A jak je nakonec patrné i z živé diskuze, která se rozběhla vydáním této knihy, ani od kritiků knihy nezaznělo, že by informace v ní byly nepravdivé. Alespoň jsem to prozatím nezaznamenala...
"... Poznámkový aparát je spíš k smíchu a čpí alibismem. ..."
Medovnice, mohla bych se zeptat, v čem?
ČRo Dvojka, 29.6.2020
Host: Jan Novák, spisovatel (55 minut)
https://dvojka.rozhlas.cz/host-jan-novak-spisovatel-8240139
siena: Ano, všiml jsem si. :) Respektovat neznamená bezvýhradně souhlasit. Ale na druhé straně chápu jeho postoj vyplývající z jeho postavení a povinností a oficiální podporu otevřeným dopisem v debatě vedené přes média. A samozřejmě to, že já mám na Klímu nějaký názor neznamená, že musí být nutně správný a každý to musí vidět stejně.
Gambit12, vidíte... pan kardinál Duka napsal dopis, kterým chtěl jednak podpořit, a pak hlavně poděkovat panu Michalu Klímovi za jeho veřejné angažování se. Asi ho nepovažuje za obskurního cukráře... A mimochodem, zmiňuje tam i ty mnou zmíněné rezoluce z padesátých let, "atmosféru", v kterých byly sepisovány. Snad tedy, když ho tak respektujete, alespoň od něj se necháte poučit.
siena: Ano, ty ztracené texty jsou pravděpodobně jediným přínosem knihy. Nejde primárně o Vondrovo vystupování proti EU, ale o jeho společensko-politické názory. Kritika EU je až jejich důsledkem. Pokud by ostře proti EU vystupoval například člověk, který vyvěšuje na magistrátu duhovou vlajku, tak bych možná našel nějaký průsečík mých a jeho názorů, ale ve výsledku bychom přece jen nebyli tak úplně na stejné straně barikády. Pokud bych měl jmenovat ještě někoho z disidentů, které velmi respektuji, pak rozhodně Václava Bendu, to byl člověk, se kterým bych v hodně věcech souhlasil. Dále Dominik Duka, který byl vězněný za minulého režimu nebo Petr Piťha, který působil v "podzemní" církvi a křesťanském disentu.
Gambit12, troufám si tvrdit, že kdyby pan Vondra tak ostře nevystupoval proti EU, tak byste o něm ani prstem nezavadil, byl by pro vás další obskurní postavou z mnoha.
Pan Michal Klíma napsal článek, v kterém shrnul s čím se po otevření debaty setkal v příspěvcích, které se snesly na jeho hlavu. Gambit12, můžete vyhledat a spočítat si, kolik bodů jste svými příspěvky splnil. A nemusíte mít obavy, že ti kritici pana Klímy byli/jsou z levého politického spektra.
A poslední odstavec? Co k němu říct... stále dokola, EU představuje to samé co komunistický režim, 50. léta to samé, co dnešní vyjednávání o nové podobě EU. Ráda bych vás poslala za někým, který prošel komunistickými lágry, za dětmi popravených, abyste jim popovídal a vysvětlil jaké jho zakoušíte dnes! Ale na druhou stranu, vaše příspěvky jsou jen důkazem, jak nám právě chybí diskuze nad tím, co se tu dělo před rokem 1989. Jak je potřeba správně pojmenovat co se tu dělo, proč se to mohlo dít a jaké důsledky to nese.
A znovu zopakuji, knihu jsem nečetla, ani ji nejspíš číst nebudu. Jsem ale ráda, že podobná kniha vyšla, že pan Novák, kromě dohledání "ztracených" textů pana Kundery, je zajímavé, že o tom se v kritických textech nikdo ani nezmiňuje, čtenáře provedl/provází po naší historii...
siena: Jen aby nedošlo k nedorozumění, vážím si samozřejmě lidí, kteří se dokázali postavit minulému režimu. Stejně tak neodsuzuju například ty, kteří byli ve své podstatě apolitičtí a chtěli mít klid, zvlášť když nevěděli kdy a jestli vůbec za jejich životů ten režim skončí. Já se nebavím obsahem té zmíněné debaty, ale obskurními postavami na obou stranách, které ji vedou ať už je to opěvovaný a "nezávislý" kandidát do Rady ČT Klíma nebo postmarxista Pullmann a mnozí další (v souvislosti s mým už několik let starým tvrzením, že absolventi FF UK mají marxistické a rovnostářské uvažování a následným šokem, který Pullmannova vyjádření vyvolala mezi příslušníky tzv. liberálních intelektuálů). Mimochodem Sašu Vondru, bývalého mluvčího Charty 77, považuji v současné době za číslo jedna na naší politické scéně a za člověka s jehož názory se plně ztotožňuji. Nevím, jaký má význam debata o svobodě a právech, pokud ji vedou zájmové skupiny, kterým o svobodu ve skutečnosti nejde. Jako kdyby tu debatu vedli stalinisté a trockisté, na čí byste byla straně? :)
Víte já zase takový rozdíl v pojetí svobody nevidím v tom, pokud někdo řekne že demokracie je i to že dělníci odsuzují k smrti elity a někdo druhý zase mluví o povinné solidaritě v souladu s maximou Ferdinanda Habsburského: Fiat iustitia, et pereat mundus (Ať se stane spravedlnost, i kdyby měl zhynout celý svět). Akorát v tom druhém případě se smyčka utahuje pomalu a nenápadně.
Gambit12, už bych se jen opakovala, takže už jen... Vážím si těch, kteří dokázali odolat minulému režimu, kteří se dokázali postavit bezpráví i za cenu svého života, své osobní svobody a rezignací na svou kariéru, na jakoukoliv kariéru. A hluboce si vážím těch, kteří podlehli, ale dokázali se k tomu později postavit a otevřeně o tom mluvit. Je příznačné, že těch je jako šafránu. Všem těmto lidem, někteří aktéři zmíněné debaty, kterou se tak bavíte, vlastně říkají, byli jste hloupí, vašich obětí nebylo potřeba, vždyť svoboda, právo, morálka, hodnotami nejsou, nemá smysl o ně pečovat, je chránit, jsou jen nějakými pojmy. Jsou dokonce jen nějakými dojmy, které si každý může vykládat po svém. Nic z toho přeci nepotřebujeme k životu. Jak si například také vykládá význam demokracie, kde jí vidí, zmíněný pan děkan, doporučuji vyhledat. Obzvláště v této době, kdy jsme si připomínali tragické výročí popravy paní doktorky Horákové!
Debata jak nad touto knihou, tak i ta, nad výroky pana děkana a paní historičky Blaive, kterou otevřel pan Michal Klíma, nejspíš jeden z cukrářů, je potřebná. A snad povede i k tomu, abychom konečně začali mluvit o naší minulosti otevřeně. Už bylo na čase...
siena: Kunderu samozřejmě je možné kritizovat jako kohokoliv jiného. Znovu v této souvislosti zmíním životopis Václava Havla sepsaný jeho velkým kamarádem a příznivcem Michaelem "Skútrem" Žantovským. Četl jsem ho celý a dle mého názoru se jedná o velmi povedenou knihu a ne nějakou nekritickou obhajobu. Ačkoliv mám k ní pár výhrad především k roku 1989 a onomu předání moci, tady se Žantovský snaží prezentovat své názory a teorie jako ověřená fakta ve stylu neexistují hmotné důkazy. S tím souvisí jeden výrok George Orwella: "Je hříchem říkat, že pokud je někdo politický nepřítel, je to i špatný spisovatel." Přesto, že v drtivé většině nesouzním s politickými názory Havla nebo Žantovského, faktem zůstává, že Žantovský napsal dobrou knihu.
Novák prostě nenapsal dobrou knihu. A není to jen můj názor, ale sdílí ho i například odborníci jako Kosatík nebo Zídek (DVTV) a mnozí další. Zídek například říká, že Novák Kunderu kritizuje za každou cenu a ve všech ohledech. Já s tím naprosto souhlasím.
Samotný Novák podrobuje Kunderu například kritice za to, že podle vyjádření náměstka ministra vnitra pomohl chytit diverzanta Dvořáčka. A opět se dostáváme do hodnocení minulosti dle kritérií dneška. Stejně tak mohou Britové kritizovat Churchilla (a vlastně to i dělají) že se vychloubal tím, že osobně zastřelil tři divochy. Existující svědectví o tom, že Kundera nevěděl, co je Dvořáček zač, je samozřejmě v knize opomenuto. Novák se pasuje do role soudce (dle Zídkových slov prokurátora), který nastavuje Kunderovi zrcadlo, ale předtím ho namíří na slunce zářící současnou ideologií.
Trochu mi to připomíná ten dnešní hon na bývalé skoro stoleté komunistické funkcionáře (Kunderovi je 91) zaštiťovaný jakousi pofidérně ušlechtilou snahou o vyléčení společnosti a ne o trest pro konkrétní osoby. S velkou zábavou jsem sledoval válku postmarxisty (dle jeho vlastního vyjádření :D) děkana FF UK Pullmana a Pražské cukrárny (už pro ně opravdu nemám jiný výraz).
Gambit12, nedávno jsem četla přirovnání, velmi výstižné, které napsal pan Vejražka: "Jenže pokud nad někým visí meč a ten člověk mlčí, nedává tím meči legitimitu. Mlčí kvůli meči." To jen k té, dnes často opakované, dobrovolnosti a spokojenosti. A znovu bych podotkla, že tu byli ti, kteří nemlčeli, a které tou "dobrovolností" ignorujeme, v tom lepším případě, když ne přímo napadáme a zpochybňujeme.
Bohužel, dnes k jeho legitimizaci dochází. Dnes říkáme, že se proti tomu meči neměl kdo co ozývat, o nějakém meči, a co všechno přinášel, před jaká morální dilemata stavěl ty, kteří pod ním žili, a jaká východiska v této situaci nalezli, co psát. Pravda, když se může kopnout do těch, které sami nesnášíme, to je v naprostém pořádku, to nepíše nikdo v nějakém žoldu, toho samozřejmě žádná nenávist k dotyčnému, která evidentně trvá i přes hrob, nevede.
Ale když se stále oháníte těmi imaginárními pohrobky pana Václava Havla a jejich jakousi tupou nenávistí k panu Kunderovi... Nejspíš vám uniklo, že velmi živá, argumentačně živá, diskuze, mezi panem Kunderou a jeho oponenty, proběhla již v šedesátých letech. Ale kdo by to četl, kdo by nad tím uvažoval, viďte? Nač nějaké protiargumenty, stačí přeci napsat, že pan Novák je placen kýmsi a jakýsi pohrobci škodí té "zářné budoucnosti", nějakým zlým poukazováním na to, že my lidé, i ti, kteří ve svém oboru hodně dokázali, můžeme morálně selhat. No a co, vždyť selhal Jarda, Pepa, Franta, proč o tom mluvit...
siena: Jak jsem řekl, jsou to jen dohady a spekulace. Novák nemusí být ani v nějakém žoldu, může to dělat z přesvědčení, Drtinová se ho v DVTV zeptala: "Není to prostě tak že Kunderu nesnášíte?" Celá ta pravda může být ještě mnohem prostší a autor jen dokonale rozumí outrage marketingu a teď si mne ruce nad mediální pozorností, které se mu dostává. Pak klobouk dolů, že na tom strávil údajně 4 roky a napsal knihu o 900 stranách. S Mašíny se mu to povedlo na pouhých 260 stranách.
Vy jste možná nevědomky vystihla právě onu podstatu Havlových pohrobků, o kterých jsem psal a jejichž ideologický základ je postaven na kultuře omlouvání a ideologii oběti. A taky na diktatuře odpovědnosti. Extrémní obdoba těchto názorů se projevuje teď v USA v podobě strhávání soch "problematických" osobností a groteskního poklekávání. Dochází k tomu, že dějiny se už nevykládají jako sled událostí, ale na základě kritérií současné ideologie.
Já jsem se narodil dva roky po revoluci, pro mě je minulý režim jen kapitola historie podobně jako Rakousko-Uhersko nebo feudalismus. Žantovský například v životopisu Havla uvádí, že kdo by chtěl dělat revoluci v 60. letech, neuspěl by, protože většinové obyvatelstvo bylo s režimem spokojeno. Opravdu nelze posuzovat minulost kritérii dneška, ačkoli se o to někdo zoufale snaží. Jako současný historik píše o komunismu, historik budoucnosti bude psát o humanrightismu.
S faktickou stránkou knihy nemám až tak problém, ale napsána byla s cílem dehonestovat Kunderu a styl psaní autora je odporný. Předkládá vlastní definiční charakteristiky toho, kdo je zločinec a celou knihou prostupuje autorův společensko-politický názor. Rozhodně nezaujal klinický přístup a nejedná se a nikdy se jednat nemůže o objektivní životopis, ale o pamflet o 900 stranách. Myslíte George Sorose? On existuje? :OO
Gambit12, váš příspěvek je k smíchu, to se na mne nezlobte. Už opravdu rozumím, že se tak úspěšně virtuálním světem šíří řetězové e-maily, a že i když jsou v něm uvedené holé nesmysly, že je tomu věřeno. Naopak, čím větší zhůvěřilost, tak o to větší "nadšení".
Ale přesně jste vystihl to, co je jádrem i veřejné debaty nad touto knihou. Ona spravedlnost nespočívá v tom, že někdo nyní chce zavřít 100-leté starce do vězení, což ani nechce, ale že se řekne v rozsudku, že za skutky někdo nese odpovědnost a tedy i trest. Že co se dělo za minulého režimu nebyla nějaká selanka, že tu byli lidé, kteří byli tvrdě postiženi, a spolu s nimi i jejich rodiny. Že tu byli i ti, kteří režimu pomáhali, ať již dobrovolně, či pod nátlakem. A že tu potom byli ti, byla nás většina, kteří nijak stateční nebyli a jen se přizpůsobili. Že se nedá všechno jen ošolíchat, jak my Češi velmi rádi. Že za to všechno neseme nadále odpovědnost i tím dnešním mlčením. A to mlčení ještě považujeme za slušnost. Ono sice není lež, co autor píše, ale je neslušný, dle vás ještě v nějakém žoldu, že o tom napíše. Pak se opravdu nemůžeme divit, že jsme ochotni naskočit na jakoukoliv "spikleneckou" teorii, jak jste sám předvedl, a dále se být v prsa, jaký jsem to jen slušný Čech. Že bylo i něco nepěkného v minulosti? Fuj, o tom přeci píší jen nějací v cizím žoldu, o tom mluví jen ti, kteří nejsou správní a velcí vlastenci...
Samozřejmě, kniha se může nelíbit, ale čekala bych, že její kritika bude "vážnější", už mi ve vašem příspěvku, Gambit 12, chyběli jen Ilumináti a pan Soros... opravdu směšné.
siena: To je spíš předmětem dohad a spekulací. Jeden z možných důvodů teoreticky může být jeho téměř přátelský vztah s Babišem a jeho znovunabyté české občanství (právě na popud Babiše). Ale osobně si spíš myslím, že hlavními iniciátory jsou pohrobci Václava Havla, kteří systematicky budují kult osobnosti kolem svého padlého idolu. Je všeobecně známo, že Kundera Havla nesnášel a vyjadřoval se o něm jako o psychicky nemocném člověku. A koneckonců už na Kunderu jednou zaútočili v Respektu někdy v roce 2008. S tím Babišem to je spíš náhoda, která se dnes velmi příhodně hodí do krámu, časově to navíc neodpovídá, Novák údajně sbíral informace 4 roky.
Já ani tak nezpochybňuju fakta, která jsou v knize uvedena, vlastně vůbec ne, většinou si tito lidé dávají skoro až extrémní pozor, aby jejich dílo budilo dojem nejvyšší důvěryhodnosti. Příkladem toho je obrovské množství odkazů. Autor knihy se sám doznal k nějakým 1800 poznámkám pod čarou. Styl psaní je ale velmi vypovídající, dehonestující a útočný. Další pozoruhodnou věcí je počet stránek a to Novák prý ještě připravuje rozšířenou verzi. :) Kundera je bezesporu významná osobnost, ale popsat o jeho životě 900 stran v jedné knize? Což podle mě rovnou vylučuje autorovu osobní frustraci (přestože je i podle jeho vyjádření značná) jako hlavní důvod napsání knihy, leda že by měl nějaké zvrácené potěšení z každé napsané stránky.
Ohledně toho vyrovnání se s minulostí, ... já si upřímně přeju, aby měli komunisti v dalších volbách do PS pod 5%. Ne proto, že bych z nich měl nějaký strach, pro mě je to strana politických dinosaurů, která se stala směšnou viz například to že kradou fotky už je totální beznaděj. Ale hlavně z toho důvodu, aby nesloužili jako katalyzátor úspěchu dnešního renesančního antikomunismu zosobněného lidmi, kteří po třiceti letech strhávají sochy a chtějí rozjíždět soudní procesy s nějakými skoro stoletými komunistickými papaláši (shodou okolností tihle lidé vyznávají socialistické myšlenky společensky minimálně stejně destruktivní jako ten bývalý režim, proti kterému se teď po 30 letech vymezují, jelikož dlouhodobě udržují fasádu demokracie, ale přitom bez povšimnutí tunelují její obsah). Troufám si říct, že paní Winkelmannová se dennodenně modlí za pevné zdraví Štrougala a Vajnara :). A navíc pokud komunisti zmizí z veřejného prostoru, tak to jistým symbolickým způsobem znamená vyrovnání se s minulostí.
Gambit12, a mohu se zeptat kým? A proč?
Dle mého, je na této diskuzi vidět, že jsme se svou minulostí nevyrovnali, že o ní nedokážeme mluvit bez hysterie, která je patrná i ze zdejších příspěvků. Že budeme strkat hlavu do písku, že budeme mlčet, či je zlehčovat, o skutcích, i těch nepěkných, tak jí neutečeme. Naopak, při další konfrontaci s nějakou totalitou, budeme se chovat stejně, i hůř. A ne, že bych podobné chování nepozorovala kolem sebe již nyní...
Štítky knihy
50. léta 20. století 60. léta 20. století spisovatelé 2. pol. 20. století Milan KunderaAutorovy další knížky
2004 | Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války |
2016 | Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej! |
2020 | Kundera: Český život a doba |
2007 | Děda |
1994 | Co já vím? Autobiografie Miloše Formana |
Klusákův Československý příběh Karla Gotta o strachu, slávě a (sebe)klamu má paralely : "Dekonstrukce Gottova obrazu do určité míry připomíná tu, kterou provedl Jan Novák v případě Milana Kundery, mimo jiné proto, že oba hrdinové dělali vše, aby interpretaci svých životů udrželi pevně v rukou a odstranili z ní cokoliv, co by mohlo narušit barvotiskové obrázky výjimečných osobností – přičemž oba si na bedrech nesou dřívější stigmata přitakání komunistické moci. Kundera zpětně revidoval svá díla poplatná době, popřípadě se k nim nehlásil (v této souvislosti je pikantní, že mimo jiné odstranil i pasáž týkající se označení Karla Gotta jako „idiota hudby“) a v ostatním zvolil taktiku mlčení nebo naopak až nátlaku proti těm, kdo by se o jeho minulost chtěli víc zajímat. Gott zase vydal ještě před dosažením třiceti let o sobě samém knihu Říkám to písní, v níž kanonizuje svůj příběh, což v dnešní době youtuberů a influencerů už tolik nepřekvapí, ale tenkrát šlo o zcela mimořádnou záležitost. A rámování svého života ve svých rukou udržel až do konce, když se producentkou filmu Karel stala jeho manželka.
Klusák je však proti Novákovi méně emocionální, formulačně střídmější, byť precizní, a místo vášně a osobního zaujetí nabízí větší odstup a věcnost."
https://denikn.cz/781149/ceskoslovensky-pribeh-karla-gotta-o-strachu-slave-a-sebeklamu/?