Máj diskuze
Karel Hynek Mácha
V roce 1774 Ignác Schiffner v Dubé nedaleko sochy svatého Prokopa brutálně ubil svého otce. Po zločinu byl brzy dopaden, uvězněn a po krátkém procesu odsouzen k smrti lámáním kolem. Trest byl vykonán na mladoboleslavském popravišti na pahorku příznačně zvaném Na spravedlnosti. Byl posledním člověkem, který byl v našich zemích popraven tímto velmi krutým způsobem. Ponurá událost zaznamenaná farářem Arnoštem Glaserem inspirovala jednoho z nejvýznamnějších českých básníků Karla Hynka Máchu k napsání lyrickoepické skladby Máj, která je považovaná za vrcholné dílo našeho romantismu a jednu z nejkrásnějších básní vůbec. V roce 2008 se dočkala i filmového zpracování.... celý text
Diskuze o knize (11)
Přidat komentář
"Sok, otec můj! Vrah, jeho syn... Je to patrně nejslavnější česká báseň. K napsání Máje, romantické tragédie ve verších, ovšem Karla Hynka Máchu inspirovala otcovražda, která se skutečně odehrála přesně před 250 lety. Kdo byl předobrazem nešťastně zamilovaného Viléma? Zajímavé podrobnosti v časopise Téma, 19/24.
@Litocha - naprostý souhlas, ačkoli musím přiznat, že tu "romantiku" jsem zpočátku také chápala trošku jinak :D
Množí se tady výtky, že Máj není romantický. No, ono není romantický jako romantický. Původně je to totiž přídavné jméno odvozené od romantismu - a to Máj bez debat je. Pokud se jedná o další význam - vztahující se k romantice, ten je podle SSJČ definován takhle: "mající v sobě prvky nevšednosti, neobyčejnosti, fantastičnosti, dobrodružnosti, silně citově působící: r-á krajina; r-é táboření u řeky; prožít r. život; r-á povaha milující romantiku (ve význ. 1); r. typ dívky". Takže ani tady není Máj mimo.
Ale pokud si někdo romantično zredukuje na milostný příběh plný růží, pohledů z očí do očí a vyznání lásky, co už s ním...
Filmová adaptace F. A. Brabce se mi nelíbí - na rozdíl od Kytice od stejného režiséra.
Ale rád ve výuce využívám studentský film
Podle CSFD to az tak dobre asi nebude (61 %)
Cituji z CSFD:
Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý. (oficiální text distributora)
Tahle diskouse je o ničem. Ten film není natočen podle Máje, ale pouze na motivy Máje. Jakýsi příběh je v Máji jen naznačen, ten filmový je fantazie autorů.
Pro mě je film docela hloupost, mě se vůbec nelíbil a s básní má podle mě jen pramálo společného. Já jsem Máj přečetla celý, už někdy na gymplu, takže myslím, že můžu srovnávat. Co mě ve filmu asi nejvíc dorazilo jsou duchové z 1. intermezza, to mi připadalo spíš jako nějaký drogový večírek.
Já se zase musím zastat filmu. Ten je pro mě jedním z nejlepších seriozních filmů, které jsem kdy viděl.
Jde o poslední film režiséra Františka Vláčila, hlavní postava je zde ukázána jako "koláž", tedy hlavní obrazy z jeho života.
Většina čtenářů zná jen úvod básně, málokdo se jí prokouše celou.
Jde totiž o češtinu značně pro dnešního čtenáře nevšední, a podobné jsou i metafory, různá vidění krajiny, i tragédie, která se v básni odehrává.
Já to nečetl, ale film jsem viděl a ten byl dost nudný. Nevím jak je na tom psaná verze, ale jedno pochválit musím. Líbí se mi příběh.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
1954 | Máj |
2012 | Máj / Kytice |
1981 | Marinka |
1959 | Pouť krkonošská |
1930 | Cikáni |
První vydání Máje - 23. dubna 1836 v nákladu 600 výtisků. Báseň, po níž už v české literatuře nic nebylo jako dřív, způsobila poprask. Ovšem ne takový poprask, jak by si každý autor přál. Místo nadšeného přijetí se jeho tvůrce dočkal od české kritiky odsudku. Ve skutečnosti jenom nebyli schopni rozpoznat genialitu díla, které předběhlo svoji dobu o několik generací.