Malý život diskuze
Hanya Yanagihara
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424575/bmid_maly-zivot-7yK-424575.jpg
4
1022
1022
Keď sa štyria spolužiaci z malej vysokej školy v Massachusetts presťahujú do New Yorku, aby tam skúsili preraziť, nemajú peniaze, sú neistí a dopredu ich ženie len ich priateľstvo a ctižiadostivosť. Patrí k nim pekný a láskavý Willem, začínajúci herec; bystrý, no občas krutý maliar Džejbí; trochu nešťastný architekt Malcolm a rezervovaný, no geniálny tajomný právnik Jude, okolo ktorého sa točia životné príbehy všetkých ostatných. V priebehu nasledujúcich rokov sa ich vzájomné vzťahy prehlbujú, no pribudnú aj temnejšie odtiene poznačené závislosťou, úspechom či pýchou. Neskôr si všetci uvedomia, že najzraniteľnejším článkom, a zároveň ich najväčšou výzvou je naoko neochvejný Jude; v strednom veku až desivo nadaný súdny advokát, no v súkromí čoraz zdrvenejší človek s mysľou napadnutou neodbytnými pochybnosťami o vlastnej hodnote a telom poznačeným hrozným detstvom a traumou, ktorá napriek všetkému určuje smerovanie jeho života. Malý život je príbeh o láske aj obetavosti, krutosti a neschopnosti bojovať s osudom. V tomto pozoruhodnom románe Hanya Yanagihara majstrovsky vykreslila nevšedné podoby priateľstva a lásky a neľútostne odkryla, ako môžu človeka zlomiť vlastné skúsenosti aj spomienky.... celý text
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
No na to se dost těžko odpovídá, to je záležitost čistě vaše a čistě osobní. To je kniha, beletrie, to není nic nač je třeba si předem takto lámat hlavu. Buď vás to chytne a vezme nebo ne. Mezi tím nic není. U jakékoliv knihy.
Nějaké doporučení, kdy tuto knihu číst? Nějaké životní období? Nebo časové období - léto/zima?...tak, aby to mělo tu správnou atmosféru se vším všudy?
Uvítám jakákoliv doporučení, protože se na tu knihu moc těším :)
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York umění láska zneužívání rodina studenti chudoba, bída sebepoškozování
možná mě měl varovat už doslov českého vydání, v němž se píše, že příběh ve čtenáři vyvolá lítost, soucit a pláč - ach jo, zase jdu proti proudu: snad nerozumím americké mentalitě, ale aktuální "politicky korektní" témata sexuality a rasy-třídy mne ve vyprávění úplně minula, nepochytil jsem, v čem byla pro příběh důležitá; a tak jsem prostě četl jen psychoterapeutickou studii jednoho patologického případu, sledovaného po několik desetiletí v retrospektivách samotného klienta i z perspektiv jeho nejbližších; sebepoškozování patří (jak jsem se dočetl v odborných knihách) k pudovému nastavení většiny živočichů a u člověka se zjevně projevuje o to sofistikovaněji, čím inteligentnější postižený jedinec je (někdo i v parném létě preferuje dlouhé rukávy, jiný svou minulost nápaditě zamaskoval celoplošným tetováním), ale ani tak jsem k postavě Juda nenašel cestu - a čím delší bylo vyprávění, tím víc se mi tento hysterický, narcistický a sobecký neurotik příčil; v životě často i mnoho let přehlížíme to nejviditelnější a zpětně se divíme, proč jsme to neviděli a něco s tím nedělali, nicméně mi přijde velmi nevěrohodné, že jak nejbližší kamarádi, tak všichni ostatní okolo (a že jich je) celé ty roky Judeovo chování tolerují, jen pasivně přihlížejí, brečí s ním, dojímají se jeho osudem a vůbec "hrají jeho hru", případně se vypořádávají z následky jeho činů, ale nikdo nezasáhne (dokonce ani lékař - opravdu by tolik let tajně ošetřoval nehojící se rány a přihlížel blížící se amputaci končetin?)
cynický závěr: kdyby se řízl pořádně, mohlo to být o polovinu kratší