O Tyranii - Dvadsať ponaučení z 20. storočia diskuze

Wereden, dovolila bych si podotknout, že právě tato kniha je nadčasová. Alespoň v tom pravém slova smyslu, tedy svou univerzalitou, jak pečovat o právní stát, demokracii.

"Některé věci se zkrátka snadnou řeknou (v tomto případě napíší), ale hůř realizují. "
Jack93, však ta demokracie není bez práce a snažení :)

A další "jednopříspěvkový" uživatel... I když, kdoví, pod jakými profily už tady je.

Timothy Snyder je propagandista v převleku za historika.
Je třeba ocenit, že si na tom založil velmi úspěšnou živnost.
Pokud o tom chce někdo znát podrobnosti, najde je zde.

Pan Snyder nic nového psát nemusí. Tato kniha není nějakým předvolebním agitačním výcucem. Timothy Snyder v ní jasně a srozumitelně říká, jak zůstat obezřetným k autokracii, jak chránit demokratické uspořádání, demokratické instituce, právní stát. Třicet let jsme svobodnou zemí, všechna rozhodnutí děláme sami. Je to jen naše volba a i výsledky, důsledky těchto voleb jdou jen a jen za námi.

Hana.H, obávám se, že už dávno, jestli vůbec kdy bylo, nejde jen o samotné nechtění číst podobné knihy. A zdaleka nejen příjemci řetězových emailů, jak zmiňujete. Bohužel, samotné uspořádání, způsob správy věcí veřejných, jak o nich píše pan profesor, lidem nic neříká, nestojí o to v něm žít. Stejně, představa, že za to mohou jen ti, kteří nám vládnou. Vždyť, oni jsou těmi, které chceme, říkají, co slyšet chceme... nakonec, my sami jsme si je tam zvolili.

Jackjelly, díky! Tak jasná věc to přeci je:-)
Konečně mohu v klidu pokračovat ve čtení o Vídeňském kongresu... I když tam taky... ale ne, je to svět, je to svět, je to svět :)

14.03.2021

gladya, siena - se zájmem jsem si přečetl vaši diskuzi, máme velmi blízký názor.
Jen tak pro odlehčení, podobný problém s tím, kdo se zbláznil, řešil Kerouac a došel k jednoznačnému závěru :-) :
"Když jsem zvedl hlavu od bláznivého snění ke hvězdám a uslyšel, jak máma se sestřenicí dál žvaní v kuchyni o čajových lístcích, a dokonce i to, jak táta křičí přes ulici v kuželkárně, uvědomil jsem si, že jsem buď šílený já, nebo svět; a vybral jsem si svět.
A měl jsem samozřejmě pravdu."
(Jack Kerouac: Vanity of Duluoz)

Citaci jsem našel v Ginsbergově knize https://www.databazeknih.cz/knihy/nejlepsi-hlavy-me-generace-458194 , ta Kerouacova u nás ještě nevyšla.

14.03.2021

Siena, chápu a nebrala jsem to ve zlém. Však takové knížky jsou od toho, aby se nich diskutovalo a v debatě si člověk uvědomí, že napíše něco, co vyzní jinak, než to myslel.

A závěr vašeho příspěvku, jsem na tom úplně stejně. Někdy si myslím, že se zbláznil svět nebo já.

gladya, nemyslela jsem to opravdu nijak ve zlém. Jen, a komentáře u této knihy jsou vlastně důkazem, jak snadno děláme podobné soudy. I když já v poslední době pronáším cosi podobného, ale vůči nám, Čechům, Moravanům a Slezanům. Nějak si nemohu ale pomoci, asi je to již jen čiré zoufalství. Nebo, jak jsem dnes ráno četla, to už nemůže být ani realita, že musíme žít v paralerním světě...

14.03.2021

Siena - souhlasím, lehce jsem text upravila, protože tak jsem to nemyslela. Američané mají jiné zkušenosti a v jejich školách se asi v dějepise nutně klade důraz na jiné věci. To neznamená, že jsou hloupější.

A s nástupem fašismu a komunismu taky souhlasím. Jen mám strach, jestli se dokážeme poučit a hrozbu poznat. Historie se může opakovat, ale nikdy ne úplně stejně. Hrozící tyranie by byla v něčem stejná a v něčem jiná.
Takže vidím jisté dilema. Srovnání potenciálních tyranů s Hitlerem je názorné , ale může být i kontaproduktivní. Tohle je ale spíš zamyšlení nad takoými texty.

gladya, ve vší úctě, opravdu bychom si měli přestat myslet, že jsme snad chytřejší než Američané. Kdyby tomu tak bylo, a nepotřebovali jsme výše zmíněné texty, nebyli bychom tam, kde jsme, nevládli by nám ti, co nám vládnou. Zmiňujete nástup nacismu a komunismu. Kolik lidí si tehdy myslelo, že jim se cosi podobného nemůže stát, že oni samozřejmě tato zla volit nebudou, budou jim bránit... Moc hezky o tom píše např. S. Zweig ve svém Svět včerejška. Troufám si říci, že právě naše neustálé se povyšování nad hloupostí druhých, je naším největším prokletím.

22.01.2021

Pro čtenáře historie ničím zajímavé. Vlastně pro někoho, kdo sleduje (historické) dokumenty týkající se oné problematiky, také. Pro spousty lidí by mělo být několikrát tučným písmem uvedeno, že je vlastně řeč o levicových (!) stranách. A tak spousta lidí co takhle vykřikuje "Ha! Jsi nacista!" má revolucionářsky zdviženou pěst (převážně studenti filozofických a humanitních oborů) a tričko Che Guevary. Pořvávají něco o rasismu, ale sami jsou to antisemité. Co se pak autora týče, zajímal by mě jeho názor na vývoz americké demokracie Demokraty.
Píše se třeba o Churchillovi, ale nikoliv o lidech, kteří ho dnes nazývají rasistou - ti by si měli knihu přečíst.
Jako pilíř demokracie považuji třeba i presumpci neviny, tu tak úplně nevidím, stejně tak se nezmiňuje autor. Přitom tu je třeba připomínat (módní je někomu zničit kariéru, následně život, aniž by byla ještě dokázána vina). Levicové praktiky... Autor se nezmiňuje. Jestli pak to jen není tím, že on autor má taky jaksi svou zaujatou a jedinou pravdu. A tak to na mě působí jako plátek, před kterým se vlastně snaží varovat.
PS: nejsem fanoušek Putina, Babiše, ani Okamury..

"... Obávám se, že 6. lednem ty šokující zprávy a záběry z USA neskončí. Donald Trump se přece pokusil o puč. O puč v tom smyslu, že chtěl nátlakem ulice, násilím zabránit klidnému předání moci po volbách, jež prohrál. Byl to pokus o puč proti demokracii. Nenásilné předání moci je přece samou podstatou demokracie. Ta se od totalitního režimu liší tím, že moc se v ní nepřebírá s kalašnikovem v ruce, ale v budově parlamentu. Že ten pokus byl amatérský a zpackaný, že v něm neměli účast plukovníci, je druhotné. Počítá se obsah, nikoli povedená či zkarikovaná forma. A obsahem včerejška bylo zabránit předání moci, jak ho předepisuje ústava. Na kterou Trump navíc kdysi přísahal.
Trump po čtyři roky poštvával proti sobě skupiny obyvatel, o protivnících mluvil jako o nepřátelích národa, rozdmýchal nenávist mezi Američany. Včerejšek nebyl žádným omylem a nedorozuměním v jinak prý skvělém Trumpově mandátu, jak psala některá česká média, ale naopak logickým důsledkem jeho čtyřleté politiky. Byl jen špičkou ledovce fenoménu, který Trump pomohl vytvořit. Ameriky rozdělené demagogickým populistou, rozdělené podobně, jako jsou dnes působením populistů rozdělené i jiné země. Včetně některých našich sousedů.
Trump vypustil z lahve džina divoké antiestablishmentové rebelie, na jejíž vlně vyhrál před čtyřmi roky volby, léta ji živil svými lžemi a výpady proti demokratům. Krajní pravici dodal sebedůvěru a legitimitu. Nemůže to nepřipomenout 30. léta minulého století.
Včera svět šokovalo mj. tričko jednoho z útočníků na washingtonský Kapitol, s velkou lebkou a nápisem Camp Auschwitz – Work Brings Freedom (přeloženo: Tábor Osvětim – Arbeit Macht Frei). Kolik je mezi Trumpovými stoupenci takových lidí? Mají doma zbraně, včera je prý podle policie někteří měli s sebou. Použijí je někdy? Pokusí se znemožnit předání prezidentského úřadu Joeu Bidenovi 20. ledna? Nepokusí se ho někdo z nich zlikvidovat?
Rychlý průzkum agentury YouGov America přinesl šokující zjištění o stavu Spojených států: včerejší útok na Kapitol schvaluje 45 % republikánských voličů (zatímco 96 % demokratických ho odsuzuje). Ty lidi, co včera vnikli do parlamentu, považují demokratičtí voliči ze tří čtvrtin za extremisty a domácí teroristy, zatímco pro polovinu republikánů to jsou pouze protestující a pro třetinu dokonce „vlastenci“. Pro 63 % demokratů to jsou zločinci, ale jen pro 12 % republikánů. ..."
Petr Janyška, Šokující zprávy a záběry z USA neskončí. Trump se přece pokusil o puč
(Forum24, 8.1.2021)

"Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného."

Ve světle posledních událostí v USA se názorně ukazuje, že je to bohužel již realita.

"... V takové (liberální demokracii) je totiž vždycky vnitřní napětí: liberalismus moc omezuje, aby nebyla zneužita, demokracie moc soustřeďuje, aby ji použila. Liberalismus chrání menšiny, demokracie hledá většinu. "Liberální" znamená dělbu moci, nezávislost justice, důraz na lidská práva a svobody... Je v tomto smyslu veskrze praktický. Nepředstavuje žádný skutečný ideál, protože neznamená žádnou ideologii, ale pravidla a instituce. A instituce znamenají v samém svém jádru zábrany. Uvnitř těch zábran, které jsou "ohradami" před svévolí, je prostor svobody. ..."
Petr Pithart: Osmašedesátý (Academia, 2019, str.50)

13.06.2020

Spousta polopravd, psáno naprosto neobjektivně.
Odpor k Trumpovi zde přímo bije do očí.
Američtí levičáci si určitě musí tuto knihu pochvalovat.
Je to psáno velice jednoduchým stylem. Autor nejspíš veděl na jakou skupinu cílí.

04.02.2020

Já budu spokojená, pokud ten tón (vhodně zvolený pro zamýšlený typ knihy) bude stačit na Čechy. Diskuse ukazuje, že by jim nepomohlo ani vyřvání, ale jsou dvě obecné lži. Že jsou amící hloupý a tlustý. Nevím...když se kouknu kolem sebe... :/

(Nechat se zblbnout, když nemám informace je něco jiného než se nechat zblbnout, protože jsem pomalejší nebo mi to je jedno, protože to je pohodlnější.)

"...a ano, je to psané pro Američany, takže jednoduše, v rozkazujícím způsobu a všechna doporučení nejlépe čtyřikrát zopakovat. ..."
Pavlaj, já vám samozřejmě neberu Vaši představu o Američanech. Jen si dovolím nesouhlasit s tím, co je za Vaším prohlášením skryto, že my Češi, snad patříme k lidem, ke kterým se jednoduše mluvit nemusí. Bylo by hezké, kdyby to tak bylo, ale... Já myslím, že bychom se spíše měli zaměřit na to, co pan profesor píše. A že k tomu přemýšlení je tam opravdu mnoho...

Dost často se tu setkávám s tím, že čtenáře mnoho nezajímá o čem kniha, vyprávěný příběh, je, kdy byl napsán a kým. Pak dochází k překvapení a následné hodnocení dle toho vypadá. A ano, nejspíš tu jsou také ti, kteří toto opomíjejí záměrně. Aby si poté s autorem, s jeho čtenáři, v komentáři "vyřídili své účty". Nechci posuzovat do jaké skupiny patří pan uživatel a ani mi to nepřísluší. Svůj příspěvek, a koukám do zdejší historie, i ty starší, píšu ve snaze upozornit budoucí čtenáře. Pravda, moc se mi to asi nedaří, dle počtu mých příspěvků, jejichž obsah je stále stejný.
Neříkám, že by Donald Trump toužil po nějakém autokratickém, oligarchickém, způsobu vládnutí. Jen se obávám, že společenská atmosféra, nálada, se mění rychleji, než by kdo předpokládal. A samozřejmě, nejen v USA. Četla jsem již před rokem, dvěma, článek, který psal o situaci v Republikánské straně. Kdo se dostává do čelných pozic, kdo z ní odchází, a kdo naopak zůstává. Mnoho prostoru pro vnitřní opozici, která je v každé straně potřebná, pro její vyvažování a kontrolu, tam nezbylo, jestli vůbec nějaký. Domnívám se, že by si žádný z prezidentů nedovolil poslat "takový", nevím jak to slušně napsat, dopis šéfce Sněmovny reprezentantů, jak to učinil právě on. Že by se našel někdo ve straně, který by zakročil. Je tedy otázkou, jak dlouho ještě, při nastaveném trendu, budou mechanismy fungovat. A znovu opakuji, není to problém jen USA. My sami jsme ti poslední, kteří by měli soudit...Nezbývá nic jiného, než být optimistický a doufat. Čas od času přijdou i dobré zprávy...

EsoRimmer, dovolila bych si několik poznámek.
Tuto knihu tvoří 20 lekcí, 20 základních pilířů právního státu, občanské společnosti. Pan profesor Snyder se v ní obrací konkrétně na jednoho, druhého z nás, kteří výše jmenované považují také za hodnotu, a ukazuje, jak bychom se měli o ně starat, jak je rozvíjet. Nejspíše proto zvolil tuto "osobní" formu. Nemyslím si, že by tato kniha byla omezená v časoprostoru. Právní stát je “nadčasový“. Právní stát tvoří instituce, tvoří ho systém protiváh, systém kontrol. Není to nic ideologického, jehož základní podstata se bude měnit dle toho, kdo bude zrovna vládnout. Není to tedy jen jakási “strana“, na kterou se pan profesor, dle Vás, staví. Pan profesor nevidí za vším Hitlera. On jen upozorňuje na skutečnost, že je dnes právní stát zpochybňován, že jsou neustále napadány, zpochybňovány jednotlivé její složky a instituce. A to se dnes, ještě silněji, ve Spojených státech, děje. Děje se to dnes a denně i u nás. Stačí sledovat výroky politických představitelů, stačí se podívat na diskuzní příspěvky, příspěvky zdejší. Také říká, že v historii vidíme, že když se právní stát hroutil, docházelo k excesům, které vedly k ustavení tyranie. Ta zdaleka nemusí mít podobu totalitních ideologií, jak je známe z minulého století.
Jak jsem již psala i tady v diskuzi, jsem srozuměna, že výše jmenované pro někoho žádnou hodnotu nemají, že toto uspořádání společnosti, správy státu nechtějí, nestojí o ně. Pak rozumím jejich kritice. Ale to neznamená, že by měl pan profesor, obecně kterýkoliv autor, který nepíše encyklopedickou knihu, kdy nepíše historické pojednání, i když v tomto případě si nemyslím, že by i tady měl, měl by nějak vyvažovat, měl by být čistě “objektivní“.

Měla bych malou poznámku...často se v komentářích objevuje výtka, že je kniha pro laiky, že je povrchní, že nejde do hloubky, atd. Ale tato kniha, s tímto jí i sám autor dedikoval, má sloužit právě k tomu laickému, má poradit lidem, kteří se o občanskou společnost a její prohlubování/záchranu, zajímají a neví jak na to. S touto knihou by měli začít a poté případně číst další knihy, které o fungování takové společnosti, o fungování, a co tento pojem znamená, právního státu...

thorir, ráda si poslechnu, díky za odkazy.
Ano, píšete o systému kontrol a protiváh, že stále fungují. Ale ony nemusí fungovat věčně. A hlavně, nemusí přestat fungovat ráz naráz. A právě v té pomalé, plíživé destrukci systému kontrol a protiváh, v tom neustálém napadání a zpochybňování jednotlivých složek systému, vidím velké nebezpečí. Vidím ho v tom, jak se mění společenská debata, jak je ovlivněna právě stylem vládnutí, jak píšete, ne tyranů, ale populistů. Vždyť můžeme zůstat i u nás. Máme bohužel tu velkou nevýhodu, na rozdíl od Spojených států, že naše povědomí o tom, co je demokracie, co je právní stát, není zažité. Jak se u nás, za posledních 8 let, zcela společenská atmosféra proměnila, nad čím se mává rukou, co by ještě před 10-15 lety nebylo vůbec myslitelné, tak je dnes nejen promíjeno, ale bráno za samozřejmost a obhajováno voličstvem. A v tom dle mého tkví nebezpečí všech populistů, protože to samozřejmě není jen styl pana Trumpa, v tom já vidím to Snyderovu "tyranii" jak o ní píše v této knize.
A znovu opakuji, jsem srozuměna s tím, že pro mnohé, to jsou jen hloupé akademické řeči, že ke svému životu nepotřebují nic z toho, o čem je v této knize psáno. A jejich kritika, resp. nepochopení, na co vlastně pan profesor poukazuje, je tedy potom pochopitelné. Jen si nemyslím, že bychom se měli my všichni nechat takříkajíc strhnout a nevyvarovat se, u případného nesouhlasu, podobného tónu.

29.09.2019

Siena: díky za názor. Beru to, že ne všichni kritici Trumpa jsou levicového smýšlení, beru i to, že ne všichni jeho kritici jsou autoritáři. Nechci se stavět do pozice jeho obhájce. Jen mi vadí ta hysterie. Odmítám politiku identit, a beru Vaši výtku, že tady ji pravděpodobně používám také. Vládnete-li angličtinou, zkuste dva podcasty Sama Harrise níže, první je rozhovor právě s Tymothy Snyderem, druhý je rozhovor s Niallem Fergusonem. Z těchto dvou je mi bližší přístup Fergusona. Zdá se mi racionálnější. Jasně, je mezi nimi skoro rok odstup, Ferguson má jednoznačně výhodu v tom, že v době jeho rozhovoru vidí, že nedochází k demontáži Americké demokracie, ale stejně ...

Snyder
Ferguson

Mimochodem, celý ten podcast je zajímavý a rozhodně doporučuji i další díly ... je jich tam dost.

Jak jsem napsal, Snydera respektuji, bezvýhradně. Jen si myslím, že v tomto případě se nechal unést. Chápu proč to napsal, chápu proč zvolil tento formát, nemyslím však, že jeho obava z Trumpa je racionální. Stran té hysterie, Trump je veřejností hlídán jako žádný z jeho předchůdců, a znovu opakuji, je to dobře, každý jeho krok, tweet, prohlášení, je v médiích rozebírán a kritizován, za těchto podmínek funguje pověstný americký systém "checks and balances", kontrol a protiváh. Přesto si nemyslím, že projevuje sebemenší sklony k tyranii, populismus ano, tyranie ne. Trump neproměnil a nepromění Spojené státy v dystopii "hunger games" jak se strašilo před jeho zvolením. Jeho případný následník? to je zcela jiná otázka ...

thorir, měla bych malou poznámku. Nesouhlasím, že ti, kteří kritizují prezidenta Trumpa, jsou automaticky a pouze levicového smýšlení (otázkou je, zda-li je prezident Trump pravicový). Nezlobte se, je to pouze další zkratka a jednoduchá nálepka. Ani nesouhlasím s tím, a opět je to jen další rádoby působivá fráze, že ti, kteří shledávají vady na způsobu jeho vládnutí a správy, ti, kteří tuto kritizují, jsou hysteričtí a nebo se vezou na nějaké vlně hysterie. A znovu se podivuji, že čtenáři jeho knih o východní Evropě, nedokáží "pochopit", proč sepsal tuto knížku a jak je napsaná. Vždyť hlavním poselstvím pana Snydera, jestli to tak mohu říci, je přeci obhajoba právního státu, obhajoba toho, jak je vyvažován svými jednotlivými složkami, jaká mají práva a jaké povinnosti, jak jsou navzájem kontrolovány. A že když se tento "stát" zhroutí, přichází "zkáza"...A nemusí mít nutně podobu tyranie, jakou představují ideologie nacismu a komunismu.
Ale věřím, vím, že podoba, uspořádání výše zmíněného státu, nemusí být pro mnohé důležité, že jednotlivé svobody, které z tohoto uspořádání vyplývají, nejsou pro ně nijak k životu potřebné. Tam pak rozumím kritice. A nejen této knihy.

27.09.2019

Šárka_D: musím souhlasit s Lectorem. Ještě bych doporučil https://www.databazeknih.cz/knihy/intelektual-ve-dvacatem-stoleti-196533 , opravdu velmi zajímavá a podnětná kniha, dialogy s Tony Judtem, autorem dle mého názoru jedné z nejlepších knih o moderních dějinách Evropy https://www.databazeknih.cz/knihy/povalecna-evropa-dejiny-od-roku-1945-38580

jiri77, měla bych dvě poznámky...Hm, pan profesor Snyder rozděluje společnost, nálepkuje. A co děláte vy, když rozdělujete na "ty", co se "prý" nedokázali smířit s výsledky voleb a na "ty" vítěze? S tím souvisí ta druhá, píše se holt. Hold a holt mají zcela rozdílné významy.
Ale abych se vrátila k té první. Demokratické volby, demokracie jako zřízení, nestojí na minutovém aktu, jednou za čtyři/pět let, po kterém vítěz bere vše, a ten druhý jen čuší. Samozřejmě můžete s představou řízení společnosti, s představou, jak by měla fungovat společnost vůbec, tak jak ji předkládá autor, nesouhlasit. Argumentovat ale jakousi zapšklostí poražených, se nezlobte, mi přijde jako velmi zjednodušující, a svým způsobem nepochopení toho, o co panu profesorovi v této jeho knize šlo.

"...i těm, co si myslí, že demokracie je "buržoazní přežitek" a že ji k životu nepotřebují. ..."
JackJelly, obávám se, že těch, kteří si myslí, že ji k životu nepotřebují, je více, než by jeden čekal, než bych čekala. Stačí, když se rozhlédnu po zdejších diskuzích. Vždyť se už v nich slovo demokrat stalo urážkou, demokracie, jako uspořádání věcí veřejných, zase naše vládnoucí zdržuje a omezuje a dávají to nepokrytě najevo. A jejich voličům to nevadí, naopak.

"...a kdejaký xindl je beztrestně častuje těmi největšími nechutnostmi. ..." Svijanskej, tento váš výrok jen vypovídá o tom, že vám nejde o věcnou kritiku knihy pana Snydera. A hlavně, že této knihy je potřeba i v našich končinách...
Já si naopak myslím, že by nemělo být velké překvapení, že Tyranii napsal přesně ten autor, který je autorem i Krvavých zemí. Samozřejmě, že s panem profesorem, s jeho názory na správu věcí veřejných, nemusíte souhlasit. Přesto, své oponenty netřeba označovat za xindly apod.