Ptám se, tedy jsem diskuze

Nakladatelství Portál vydalo rozhovor s Petrem Pithartem Ptám se, tedy jsem. Známého politika zpovídá evangelický farář Martin T. Zikmund. Kniha otázek a odpovědí zaznamenává Pithartovy vzpomínky na dětství, profesní i osobní život, názory na politiku současnou i minulou, ale je také silnou sebereflexí. Kniha vychází mj. i k životnímu jubileu Petra Pitharta, které oslavil 2. ledna. Politika ovlivňovala Petra Pitharta celý život, proto je hlavním tématem publikace. Objasňuje, jaké to bylo být synem velvyslance v 50. letech minulého století. Vysvětluje, proč při studiích na právnické fakultě vstoupil do KSČ a jak byl následně dvojnásobně ze strany vyloučen. Popisuje Pražské jaro a vyhození z právnické fakulty UK, vznik Charty 77 i pašování a rozvážení literatury ze Západu. Pithart zodpovídá také otázky k Sametové revoluci, vzniku OF, zvolení V. Havla prezidentem, hodnotí své působení v čele české vlády (1990−1992) i rozpad ČSFR. Rozebírá také dvě funkční období, kdy byl zvolen senátorem a předsedou Senátu a během nichž mj. podnikl cestu na Kubu, kde byl přijat Fidelem Castrem. Jak ale sám říká, nejdůležitějším obdobím v politice pro něho byly roky mezi porážkou OH ve volbách (1992) a zvolením senátorem (1996). Zastává totiž názor, že porážka může být produktivní, vítězství je vždy nebezpečné. Pithart se považuje za zemského patrona, hlásí se k odkazu filozofa a prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, novináře Ferdinanda Peroutky, historika Josefa Pekaře i filozofa Jana Patočky. Z knihy je patrný také Pithartův vztah k poezii a literatuře, vzpomíná na spolupráci s redakcí Literárek. Psal rovněž do Listů, je autorem několika odborných knih a statí, zasloužil se o obnovu prvorepublikového časopisu Přítomnost. Kniha se nevyhýbá ani horkým polistopadovým tématům, jako jsou období ekonomické transformace v Česku, kuponová privatizace, začátky restitucí. Pithart velmi otevřeně mluví o úloze a chování představitelů vlády a justice i o korupci. Jak uvedl Karel Hvížďala ve své recenzi knihy pro Český rozhlas: „Jeho komplikované přemítání nad událostmi, které formovaly občany této země, se zcela zásadně odlišuje od současného stranického a účelového blemblem jazyka našich politiků, jak tato kniha stvrzuje. Proto působí jak z jiného světa a jiné doby, ale to je zároveň její velká přednost: nutí k přemýšlení, vykolejuje nás ze stereotypů… Pithartova kniha je proto mimo jiné velice tvrdou, i když velmi kultivovanou kritikou současného politického provozu.“ Petr Pithart je ve své zpovědi velmi osobní a otevřený. Odpovídá tomu i úmyslně zvolený název knihy, pro Pitharta ústřední životní téma i proces: „Celý život jsem věřil a stále věřím, že chtít se ptát, naučit se ptát, nebát se ptát je důležité. Tázání a odpovídání jsou podstatou smyslem setkávání.... celý text