Vzdáleným nablízku – Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou diskuze
Tomáš Halík
Kniha o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.... celý text
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
@Gayatri:
Co píšete je sice hezké, ale zas a znovu to neodpovídá na základní otázku: proč bychom měli ztrácet čas přemýšlením o náboženství? Myslím v jiné souvislosti, než jak ho vymýtit. Protože i otec Halík, stejně jako tolik před ním, dokáže jen plkat o něčem, co nedokáže obhájit. Nejzákladnější otázka, "Je náboženství pravdivé?" je beznadějně mimo jeho dosah. Přitom je to otázka zásadní, neboť pokud dospějeme k názoru, že není důvod ve víře pokračovat, je celé jeho dílo k ničemu. Zabývala jste se snad někdy vztahem jednorožců a víl? Plejáďanů a UFO? Protože to všechno má přesně stejný základ pro víru, jako bible či korán. Nula. Nic. Ani ťuk. Pokud máte jiný názor, rád si ho poslechnu.
A ne, to nejsou zlostné výkřiky někoho, kdo si chce zuby nehty zachovat svůj světonázor. To je smutné konstatování člověka, kdo se konfliktem víry a nevíry ve volném čase hodně zabývá, kdo slyšel kvanta argumentů OBOU stran a kdo si uvědomuje, jak strašně dětinská je logika věřících a jak triviální je i pro naprostého laika jejich argumenty pohřbít zaživa.
Chci říct, co to vůbec znamená "fanatický sekularismus?" Wiki: "Sekularismus je postoj spočívající v tom, že státní moc, státní instituce a stát sám mají být nezávislé na náboženství a náboženském uvažování. Opakem sekularismu je teokracie, způsob vládnutí úzce spjatý s náboženstvím." Ta hrůza! Oni chtějí vládu prostou šílených představ primitivních kultur! Všichni do zbraně! Halíku, veď nás! =)
@lord-artoo:
Mám s Halíkem stejný problém jako s léčiteli, ezoterními guru a podobnou, omluvte ten výraz, havětí. Jak jsem psal ve svém komentáři ke knize Miluj svůj život od Louisy L. Hay, problém je v tom, že ve všech těchto případech dostanete ve výsledku knihu, která je příšerným mišmašem na jedné straně rozumných úvah a doporučení a na straně druhé naprostého šílenství. A nikde není jasně označeno, co je co!
Postup je vždy stejný: "Tady máte několik obecně pravdivých tvrzení a teď, když jste se zakousli do návnady, začnu do vás cpát magii, tajuplné energie a nadpřirozené bytosti." V případě pana Halíka tato formule zní: "Budeme si povídat o palčivých otázkách dneška a budeme tak činit z pespektivy primitivních kultur z doby železné."
V této souvislosti jsem identifikoval větu, kterou nejvíce nenávidím. Zní: "Každý si z toho vezme to svoje."
To. Je. Šílené.
Takže podle lidí, co tohle říkají, mám číst každou knihu každého ignora, abych z ní vydloubnul ty dvě věty, které nejsou bludy. Pardon, na to fakt nemám čas. Ohledně zdraví budu radši poslouchat někoho, kdo mi svá tvrzení podloží řádnými studiemi, než někoho, kdo mě nabádá, ať si řeknu vílám o pomoc. Stejně tak budu ohledně současných světových problémů konzultovat někoho, kdo se zabývá fakty, někoho, kdo si večer doma nepovídá s imaginárními kamarády.
Teď máme na seznamu uprchlickou krizi, IS a jiné velmi aktuální a velmi závažné problémy. Pan Halík má jistě na řadu těchto otázek fundovaný názor. Ale znovu, kdo má čas to v té jeho změti učených výrazů a odkazů na mýty starověkých civilizací hledat?
Náboženství je šílené. Najděte si lékařskou definici bludu. To je náboženství. Pokud někdo ve svých názorech a komentářích o důležitých věcech vychází ze šílenství, je mi líto — jdu poslouchat někoho příčetnějšího.
"S ateisty souhlasím v mnohém, často téměř ve všem — kromě jejich víry, že neexistuje Bůh."
—Tomáš Halík
První věta této knihy je zároveň první z mnoha známek, že otec Halík nemá nejmenší ponětí, o čem, či spíše "o kom" mluví. Pojem "ateista" znamená jen a pouze tolik, že dotyčný člověk nevěří v Boha. Naše ostatní názory jsou pro toto označení zcela nepodstatné, čili pokud se pan Halík baví o čemkoli jiném, než o Bohu, není třeba a je zavádějící ho uvádět.
Stejně tak dobře by totiž první řádka této knihy mohla znít: "S fanoušky Madonny souhlasím v mnohém, často téměř ve všem — kromě toho, že ji nemám rád." Dává vám to smysl? Ta věta je umělý konstrukt, který má zmást případné čtenáře-ateisty a vnuknout jim myšlenku, že nám otec Halík rozumí a chápe nás.
Nedejte se.
Nevěřit v něco není to samé, jako říkat, že to určitě, nabeton, stopro neexistuje. Už touto první větou zrazuje samu podstatu své vlastní knihy. Inu, otče, pokud začnete tím, že beze studu překroutíte můj postoj a prokážete se naprostým nepochopením druhé strany, stejným, jako tolik jiných před vámi, nemáte mi co říci. "Strawmanning" tohoto rázu je zcela nekonstruktivní a vrhá na celé vaše dílo stín zbytečnosti.
"Antisi, pořád řešíš tu zatracenou první větu, co takhle přečíst si zbytek knihy?!" Fair play. Omluvte mě na chvíli.
...
...
...
Ne, pořád stejně. Během let jsem přišel na jednu věc: všechno se dá zestručnit. A Halíkovo poselství po té nešťastné první větě se dá shrnout takto: "Vím, že Boha ve světě nevidíme, ale zjevný, logický závěr se mi nelíbí, takže budu hledat všemožné výmluvy a skulinky, jak ho někde propašovat."
Český kreslíř Richard Pilgr rád do pozadí svých obrázků vkládá vtipné detaily, jakési "sub-vtipy", a já zde nemohu nevzpomenout jeho obrázek z ordinace očního oddělení, kde v pozadí na zdi visí cedule s nápisem "Pokud se vám zdá, že něco nevidíte, může to být tím, že to tam není."
Co se týče pochopení ateistů, Halíkův Zacheus to definitivně zabil. Zase stejná rétorika:
• ateismus je víra
• ateista je "hledající"
• ateista jen nemá s Bohem trpělivost
• ateista CHCE věřit, jen mu v tom něco v jeho/její duši brání
Takhle nás věřící vidí a takhle moc nás nechápou. Onehdy jsem našel v knihkupectví knihu o domácí magii. Psalo se tam, že když položíte při měsíčku na postel smeták, obestavíte ho krystaly, zapálíte pár svíček a odříkáte zaklínadlo, očarujete ho tím a smeták pak bude lépe mést. Míněno vážně.
"Nemožné," řeknete si. Nesmysl. Hloupost. Kdo by tomu věřil, že?
Nemožné je taky, aby někdo vstal z mrtvých. Nemožné je, aby lidé z doby železné žili přes 900 let. Nemožné je, aby živočišný druh přežil stav, kdy ho zastupují poze dva jedinci. Nemožné je, aby po sobě globální potopa nezanechala jedinou stopu.
Má smysl dělit lidi na věřící a nevěřící. Jedni věří šíleným věcem. Druzí tuto víru nesdílejí. A jestli se má civilizace pohnout kupředu, ti druzí to musí těm prvním vysvětlit.
Štítky knihy
křesťanství náboženství víra Friedrich Nietzsche, 1844-1900 mezináboženský dialog svatá Terezie z Lisieux, 1873-1897 náboženská netolerance
Autorovy další knížky
2012 | Chci, abys byl |
2010 | Co je bez chvění, není pevné |
2009 | Noc zpovědníka |
2007 | Vzdáleným nablízku – Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou |
2006 | Prolínání světů |
Cipori: Protože miluju ten praskavý zvuk, který se ozve z hlavy věřícího člověka, když narazí na někoho, kdo ví, o čem mluví =)
No dobře, to je spíš takový bonus. Vážnější odpověď: protože si myslím, že nikdo nemá právo nadávat na něco, o čem nic neví.
Spíš bych se měl zeptat já vás, proč se tomu divíte? Copak není rozumné poslechnout/přečíst si, co někdo říká/píše, než na to zareagujete? Mám za to, že to by měli dělat všichni rozumní lidé.
Debata o náboženství je uměle udržovaná zombie. Během tisíciletí nikdo nikdy nepřednesl rozumný důvod, proč věřit v jakéhokoliv boha. Bible se v řadě věcí objektivně mýlí. Není jediný důvod věřit, ale lidé, kteří z toho mají prospěch a lidé, kteří jsou natolik indoktrinovaní, že se neopovažují ani připustit možnost, že by nemuseli mít pravdu, tuto debatu stále udržují, protože k tomu stále mají moc. Já říkám, seberme jim tu moc.