Zpráva o mém muži diskuze
Josefa Slánská
Syrové svědectví o době, která za velké ideály skryla ty nejtěžší zločiny. Vzpomínky manželky generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, popraveného ve vykonstruovaném procesu v roce 1952. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti. Vzpomínky Josefy Slánské, manželky generálního tajemníka KSČ, nás zavedou na demonstrace ve třicátých letech 20. století, do emigrace v Moskvě, ale i do Československa poválečné doby. Bez servítků a idealizace před čtenářem předestírají realitu doby a vnitřního fungování strany, jejíž nástup k moci u nás předznamenal realitu života prakticky celé druhé poloviny minulého století. Rudolf Slánský byl ve vykonstruovaném procesu s protistátním spikleneckým centrem odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 v Praze oběšen. Knihu Zpráva o mém muži napsala Josefa Slánská v roce 1963, o pět let později byla připravena k tisku, avšak její vydání bylo v roce 1969 zastaveno.... celý text
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
petbrab, nemělo by to být především varování před tím, co totalitní moc přináší, co v ní znamená život jednoho každého člověka?
Štítky knihy
50. léta 20. století komunismus politické soudní procesy totalitní režimy KSČ
Skrýt reklamy
Celkem čtivé paměti, ve kterých Josefa Slánská vzpomíná na život s Rudolfem Slánským, zejména na demonstrace a krátká věznění za první republiky a pobyt v Moskvě během druhé světové války. Druhá část pamětí je věnována období od listopadu 1951, kdy byli Slánský i jeho žena zatčeni. I když na rozdíl od manžela nebyla popravena, už nikdy neměla normální život. S osudem se poprala dobře, v čemž ji pomáhala skutečnost, že měla syna a dceru. Ztráta první dcery, která byla na konci roku 1943 v Moskvě unesena, musela být pro Slánské strašnou ranou. Líbí se mi, že vydání z roku 2018 disponuje přílohami v podobě dobových dokumentů, ve kterých byl Slánský nejprve oslavován a poté zatracován. Rovněž kvituji části napsané Liborem Svobodou a Igorem Lukešem, kteří se vyjádřili k pamětem i k době, kterou memoáry Slánské popisují. Lukeš správně poznamenal, že k řadě zajímavých věcí se Slánská vůbec nevyjádřila, mj. postoj k paktu Ribbentrop-Molotov, popis událostí okolo odmítnutí Marshallova plánu, převzetí moci komunisty v únoru 1948 apod.