Postava hledá autora - pomozte jí!
Že by, pajonku? :) Pokud víš i mé jméno, pak je toto vlákno tvé, já si půjdu spočítat penízky
.....moje nová postavička na hádání je chladný a bezcitný člověk vyvolávající dojem dokonalého stroje na zabíjení.......ve známém románu budeme napjatě sledovat, s jakou důmyslností, přesností a neomylností bude plnit svůj plán....
ale chybička se někdy vloudí...........................
Jeden takový vražedný stroj, co jsem s ním ( s ní ) měl tu čest (naštěstí jen v knížce) byla postarší paní...
Jsem hodně daleko?
Jarisko2 - pokud je nějaký rozdíl mezi mužem a postarší paní, tak jsi hodně daleko..... ale aspoń se někdo snaží !!!!!!
Hmmm...tak tuhle stopu pouštím, jisté rozdíly tam jsou. Ale aspoň už víme, že padouch je rodu mužského :)
A co tak zalovit v lékařských kruzích?
Ha, jsem pomalejší, než Šakal, moje chyba ..
Text příspěvku byl upraven 17.11.13 v 21:11
Sorry, nečekal jsem to, tak nechávám žolíka někomu dalšímu... co třeba Jarisko2?
Text příspěvku byl upraven 17.11.13 v 21:36
Protože jarisko2 není přítomen, k tabuli by mohl jít třeba... pajonek! Jeho hádanky jsou vždycky skvělé a vtipné. Už se těšíme...
...no tak jsme tu měli zabijáka, tak tentokrát z jiného soudku, hádaná postava /a potom jeho autor/ je mimořádně výkonný zabiják /chichi/ .... hájí čest anglického království proti všem a všemu a na všech kontinentech ...dokonce se proti němu vynořilo i cosi z hlubin samého pekla..... moje příběhy jsou poctivé řezby bez zbytečných příkras a jsou plné drsnosti a špinavosti.....
Text příspěvku byl upraven 17.11.13 v 21:56
..tak tenhle zabiják bojující proti všemožným podobám zla se tu proháněl na přelomu 16 a 17.století......
- Lidé moje jméno často říkají špatně
- Nedávno jsem se s rodiči přistěhovala do nového domu
- Nemám ráda knoflíky
Jsem malý človíček ze vzdáleného místa, který se zabývá něčím znějícím jako "pojí-štěnic". Já a mé Zavazadlo na stovce nožičkách jsme prvními turisty v jednom úžasném světě :)
Kdykoli jindy mě můžete porazit, ale dnes ne. Dnes mám totiž narozeniny. Všechny místní siláky jsem nakonec pokořil v páce i ve zvedání břemene ze země. Celý lokál si dával do nosu na můj účet až do pozdní noci, kdy jsem prohrál celé jmění v pokeru... No nic, život jde dál, a já už jsem na cestě po nekonečných bílých plání.
Text příspěvku byl upraven 19.11.13 v 18:29
Vložit příspěvek