Co je to za knihu - IV
(Čas na čaj ještě nenastal, ale na čtvrtou linii možná ano. Všichni mimozemšťani /nightlybird, HTO.../ se žádají, aby tentokrát zachovali zdrženlivost a tuto diskuzi důsledně ignorovali - děkuji.)
Tak tedy - ze které knihy je následující ukázka:
... po třetím neúspěšném pokusu napíchnout sousto zapečených makarónů na vidličku tiše zaklel. Smířil se s tím, že nemůže pořádně chodit a že nemůže dělat spoustu věcí. Hrozně mu ale vadilo, že se neumí pořádně najíst a že při tom slintá jako kojenec.
Intelektuálně přesně věděl, co má dělat. Dát vidličku do správného úhlu, nabrat jídlo, zvednout a donést do úst. Ale problém mu činila samotná koordinace pohybů. Zdálo se, že jeho ruka žije svým vlastním životem. Když jí přikázal, aby se zvedla, ruka se pomalu posunula na stranu. Když měla mířit k ústům, změnila na poslední chvíli směr a zamířila ke tváři nebo k bradě.
Palmgren také věděl, že rehabilitace přinesla určité ovoce. Před šesti měsíci se mu ruka třásla tak silně, že do sebe nedostal ani sousto. Teď mu jídlo sice trvalo dlouho, ale každopádně se dokázal najíst sám. Neměl v úmyslu to vzdát, dokud nebude mít své údy opět plně pod kontrolou.
Opět zamířil vidličkou dolů pro další sousto, když se k němu zezadu natáhla čísi ruka a jemně mu odebrala příbor. Viděl, jak ruka nabrala sousto zapečených makarónů a zvedla ji. Okamžitě poznal tu hubenou dětskou pěstičku, otočil hlavu a spatřil oči ...
Konečně zase něco, co jsem byla schopná identifikovat (tedy alespoň doufám). Je to Stieg Larsson, Dívka, která si hrála s ohněm?
Každý mimozemšťan jistě sám ví, že není pozemšťan - aspoň tedy doufám.... V kostce a s vyjímkami jsou to ti, kteří převážně a víceméně vědnomkuse figurují v první, druhé a třetí :)
...zdá se, že snaha o pravidelnost v ostatních třech vláknech je vnímána jako jisté blokování, přesto, že podmínky jsou pro všechny stejné....trochu tomu nerozumím, ale i tak to plně respektuji.....toto vlákno budu tedy ignorovat a kujte si to tu sami :-D....s pozdravem V.
Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 17:22
Tebe jsem, V., zrovna na mysli neměla. Nechtěla jsem to rozmazávat a nechtěla jsem se těch dvou jmenovaných dotknout, tak jsem přidala těch pár teček. Oni - že ne, hoši - se jistě neurazí - prostě běžný čtenář vedle nich nemá šanci. Když ti dva se spolu baví, nevím, která bije, ba nerozumím téměř řeči jejich kmene... Oni totiž nejsou běžní čtenáři. Klobouk sice před nimi dolů, ale ostatní si taky chtějí hrát, žánop.
Hm, tomuhle tedy taky nerozumím. Všichni mají v prvních třech Hádáních knížek stejnou šanci si hrát a hádat, jak jim jen libo, nightlybird a HTO nikoho neomezují, neberou mu příležitost (naopak, pomáhají i těm, kdo možná váhají), navíc při tom ještě zvídavého čtenáře (nenapíšu hadače, protože ty diskuse čte víc lidí, i ti, kdo třeba aktivně nehádaji) jemně a hravou formou obohatí měrou vrchovatou o další zajímavosti a informace o knihách a autorech.... Nevidím nutnost vylučovat dva lidi z nějaké diskuse, a navíc mi to přijde i divné. A hlavně, je to škoda.
Samozřejmě tvůj náhled a žádost také plně respektuji, kní (a ač nejsem mimozemšťan, ale jen elfos, už sem taky chodit nebudu - natož něco psát), ovšem mrzí mě to.
Takového pohledu jsem se, elfos, bála, ale nesouhlasím s ním. Všichni nemají stejnou šanci.
Možná, že opravdu jen já jediná mám dojem, že ta ostatní tři pískoviště jsou obsazená a nikdo další se tam už většinou nedostane. Jak to je se brzy uvidí - možná, že tato čtvrtá po pár dnech uschne pro nezájem... Pak to bude důkaz o tom, že jsi měla pravdu.
kní- myslim, že neuschne, pokud ukázky budou stravitelné:-) a je gut, když těch temat je více, jak to v některém vykolejí, alespon je možnost skočit na jiné. V tomto případě, možná i s nižší latkou :-)
Tak jo, jdu na to :-). Co myslíte, že je tohle?
Teprve před několika lety ale jistý Muskvan jménem Boris Michajlovič Rusakov objevil nový druh elementárních částic. Slyšela jsi někdy o elektronech, fotonech, neutronech a tak podobně? Říká se jim elementární částice, protože už se nedají dál štěpit, uvnitř už nic dalšího nemají. No a tyhle nové částice jsou sice elementární, to bezesporu ano, ale bylo hrozně těžké popsat jejich vlastnosti, protože reagují naprosto nezvyklým způsobem. Rusakov si zejména lámal hlavu tím, že se podle všeho shlukují kolem lidí, jako bychom je přitahovali. A zvlášť dospělí. Děti taky, ale zdaleka ne tolik, aspoň ne do doby, než se jejich daemoni ustálí v jedné podobě.
Přesně tak. Byl to Philip Pullman - Zlatý kompas, pro mě výborná série. Předávám štafetu :-)
deamon byla slušná indýcie :-)
A ted- ke startu připravit : Obuju si běžecké boty, namažu obličej a krk pořádnou vrstvou opalovacího krému, nastavím hodinky a vyrazím na stezku. A pak se dám do běhu. Nechám si do obličeje vanout pasát, zadívám se vzhůru na volavky, poletující napříč oblohou s nohama způsobně složenýma u sebe, a zaposlouchám se do nostalgické hudby Lovin' Spoonful.
Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 20:51
Dobře tedy, štafetový kolík odhozený schválně na zem zvedám a pokračuju:
Klaus si sundal brýle. Dělal to vždycky, když usilovně přemýšlel. "Jak se tedy máme dozvědět něco o právu, aby se o tom nedoslechl Olaf?"
"Niha!" vykřikla náhle Sunny. Pravděpodobně to mělo znamenat něco jako "nemohl by mi někdo otřít obličej", ale sotva to vykřikla, Klaus s Violet si vyměnili pohledy. Kniha. Oba v tu chvíli napadlo totéž. Soudkyně Straussová jistě bude mít knihu o dědickém právu.
No zrovna se chystám - nebyla jsem přes den doma, jinak bych napověděla už dávno - nápověda první jest, milé děti, že těch knih (z nichž z jedné je ukázka) - je celá řada :)
Vložit příspěvek