Co je to za knihu - IV
Já teda netuším, ale jistá entita navrhuje H. G. Wellse (že bych od něj opravdu nic nečetla? - už to tak vypadá)
(ten google je ale šikula) ... (na rozdíl ode mě) ...
Nyní tedy vynáším hodinového žolíka - kdokoli přistupte blíže a zavěste svoji hádanku - když hodinu nic, tak pak něco vyštrachám já
Joo ta technika, ale i tak dobrá práce :-) Jsem zvědav, jakou kulišárnu na nás vyštracháš :-)
Já doufám, že nebudu muset štrachat a že se zapojí někdo další: Dámy a pánové, kluci a holky! - račte přistoupiti blíže, pojďte si hrát! ... :-)
"Kde ses tu vzal?Proč nejsi v práci?"
"Já nepracuji," řekl .......,"jsem student."
"A co studuješ? Kde máš knihy?"
"Studuji darebáky, Excelence.Právě teď jsem na jednoho padl a moc nerad bych o něj přišel.Chtěl bych si ho totiž pořádně prostudovat a podívat se , co v něm vězí."
"Darebák? Tady jsou všichni darebáci. A jestli jsi našel nějakého , kterého neznám, tak mi ho ukaž."
"Zajisté Excelence, "odpověděl ........a v očích mu zablýsklo šibalstvím.Ponořil ještě hlouběji ruku do levé kapsy a vytáhl zrcátko , které používal při chytání skřivánků.
Napovím jméno hlavního hrdiny.
V jedné povídce Š+G se říkalo:"Pane profesore Zelí , mohl byste k nám přijít v neděli na oběd? Maminka dělá knedlo vepřo a marně shání přílohu."
Našeho neznámého hrdinu bych pozval takto:"Pane ......, mohl byste k nám přijít ve všední den na oběd?Maminka dělá guláš , má maso(kližku) , olej , pepř , sůl ,papriku a potřebuje ještě ......., aby mohla udělat gulášový základ."
Mohl by to být Herbert George Wells - Stroj času, což? BTW ten citát je moc pěkný :-)
Monicay, správně, ale stalo se ti to, že upozorňovač tě poslal na stránku s příspěvky, které jsi četla naposledy, kde zároveň je první z těch, které jsi dosud nečetla, a nevšimla sis, že poslední jsou na další straně... už se to tu někde někomu stalo, mě málem jednou taky :)
Teď se hádá Marwinovo
Aha, tak to jo. Měla jsem si napřed aktualizovat stránku, no :-). Marwinovo nevím, tak počkám, co se z toho vyklube. Nápověda mi příliš nenapovídá :-D
No, Marwine, tu knihu neznám, ale jako kuchařka tipuju, že to bude nejspíš Sádlo nebo Cibule... :)
Jméno Cibule se mi ale nějak nezdá, tak spíš ten Sádlo?
(Monicay - aktualizace stránky nepomůže, stačí jen si všimnout dole, jestli jsi na poslední nebo předposlední; kdybys teoreticky tu dlouho nebyla a v nějaké "tvé" diskusi přibylo 100 nových příspěvků, taky tě to hodí na tu stranu, kde je ten první, časově nejstarší z tebou ještě nečtených - a byla by to strana před-před-před-předposlední...)
Kní : sádlo to není , neb kuchařka používá olej .Tudíž je to Cibule . Ale půlka rodiny má problém se žlučníkem , tak je to pouze malá cibule.
Dobrá , napovím ještě trochu .
Protivníkem našeho hrdiny je rytíř , který se jmenuje jako jedna potravina.
Její zařazení je diskutabilní . Někdo jí zařazuje mezi zeleninu , ale prý je to ovoce.
Jééé, že by to bylo O statečném Cibulkovi??? :D
Jedna z nejhezčích knížek mého dětství!
Text příspěvku byl upraven 19.08.13 v 13:17
Odpovím slovy kultovní postavy ze seriálu Přátelé Zeleného údolí a to lesníka Horyny:"Je to pravda Pavle , koloušek Ti nelhal!!!"
Ano , máš pravdu , je to Cibulka .Jsi na tahu a pozor ,při volbě ukázky pamatuj , že jsi v sekci č.4 a né v nějakém levelu u strejdy Míši!
Pochopila sem to tak, že sem mám vkládat dostatečně profláknuté knihy, aby je mohlo uhodnout i méně sečtělé osazenstvo serveru. :) Tak to tedy zkusím:
Každým rokem mohli hradní chráněnci, kteří dovršili
patnáct let, požádat, aby byli přijati za učně u mistrů různých
oborů, jež sloužily hradu a jeho obyvatelům. Obyčejně se
řemeslo vybíralo podle toho, čím byli jejich rodiče nebo jaký
měli mistři na hradě vliv. Chráněnci žádný vliv zpravidla
neměli a tohle byla možnost, jak si mohli zajistit budoucnost.
Chráněnci, jež si nikdo nevybral nebo pro které se nenašlo
uplatnění, byli přiděleni do rodin sedláků v blízké vesnici na
zemědělskou práci. Pěstovali obilí a chovali zvířata pro potřeby
obyvatel hradu. **** věděl, že k tomu dochází zřídka. Baron a
mistři si pokaždé dali záležet, aby chráněnce k nějakému
řemeslu přidělili. Stát se to ale mohlo a takového osudu se bál
ze všeho nejvíc.
Tady v té sekci se lidé spíše mají pobavit .Tudíž knihy profláklé i neprofláklé , hlavně zábavné a tudíž jako zdroj dobré nálady.
Aby člověk , který jde do sekce 4 se tetelil očekáváním , jakou kravinu na něho ostatní připravili.Tu kravinu však chápejmež jako něco roztomile vtipného , nebo prostě vzpomínku na dětství.
Pozor: v sekci čtyři není nutno používat vyhledavačů.
Hraničářův učen ? Čtvrtá sice trochu tu spící, ale potěší i méně zdatné soutěžící :-)
Dudu má pravdu (přesně jsou to Rozvaliny Gorlanu), tak nás něčím potěš :)
Text příspěvku byl upraven 19.08.13 v 14:01
Thanyss- díky za potěšující zprávu :-) a zde je můj flák
Zaduněl velký roh.
Arlen na chvíli ustal v práci a zadíval se na levandulovou šmouhu jitřní oblohy. Ve vzduchu ještě lpěla mlha, která v sobě nesla vlhkou, nakyslou pachuť, až moc dobře známou. Čekal v ranním tichu, doufal, že se mu to jen zdálo, a v útrobách se ponenáhlu rodil děs. Bylo mu jedenáct.
Přišla odmlka a pak roh zadul dvakrát rychle za sebou. Jednou dlouze a dvakrát krátce znamená jihovýchod. Podlesí. Táta má u Drvoštěpských kamarády. Za Arlenem se otevřely dveře do domu a Arlen věděl, že tam bude máma, s dlaněmi přitisknutými na ústa.
Děkuji :) Jinak super knížka, už se třesu na třetí díl!
Když mluvíš o válčení, nechala jsem se inspirovat:
Moji nenapravitelně tupí vojevůdci mě neustále unavovali snášením důkazů. Shromážděni jako na sněmu, rokovali o budoucnosti. A doufali, že tak se stanou obratnými. Vyznali se totiž především v dějepise a znali jedno za druhým všechna data mých výbojů a porážek i všech narození a úmrtí. Proto se jim zdálo samozřejmé, že události vyplývají jedna z druhé. Viděli dějiny člověka v podobě dlouhého řetězu příčin a následků, který měl kořeny v první řádce knihy historie a pokračoval pořád dál až ke kapitole, v níž stálo psáno pro budoucí pokolení, že šťastným vyústěním onoho průběhu stvoření je právě tato konstelace vojevůdců. A jak už nabrali dech, od jednoho důsledku ke druhému chtěli dokazovat i budoucnost. Nebo za mnou přicházeli se spoustou pádných důkazů: "Tak a tak musíš jednat v zájmu lidského štěstí nebo míru nebo blaha říše. My jsme vědci," říkali, "studovali jsme historii ..."
No je to takový soubor úvah nad životem (v poušti, oázách atd.). Autor je možná znám spíše svou jinou knihou, kde se jeden malý šlechtic vydává na daleké cesty. :)
Vložit příspěvek