Co je to za knihu - IV
Dudu: Výborně! Oslovení "Krabate" jsem raději vypustil, aby to nebylo tak snadné:-). Jsi na řadě...
eraserhead : vid, je to esence života, stejně jako nedávno tu zminovaný Twin Peaks.
Standa Šebek : I bez Krabata to hned praštilo do očí :-)
„Lehneš, Reku?“ ozval se najednou zvenku hrdelní hlas. Vyletěl jsem, jako když za mnou vystřelí. Ten člověk mluvil se zvláštním přízvukem, ale česky. „Nech toho - no tak - že ti nějakou vrazím. Punťo, pusť, utrhneš mi nohavici.“ Div jsem nevyrval dveře ze závěsů. V chumlu mých psů se oběma rukama oháněla Beatrice, odhazovala chlupáče stranou a oni se na ni s nadšením znovu vrhali. Nakonec se zachránila dlouhým skokem a upadla do sněhu. „No, vy jste mně dali, lumpové,“ ulevila si, a já jsem si uvědomil, že vlastně slyším svá slova. Hrával jsem si se psy jako před chvílí Beatrice a právě tak jsem na ně pokřikoval.
Menší nápověda - hlavní hrdina má přezdívku, podle jednoho vodního živočicha a nachází se i v názvu knihy.
Text příspěvku byl upraven 04.09.13 v 07:16
A další : Děj se odehrává v Kanadě, kam Toník s tátou přijeli za strýcem z Čech...
kanada...to je z nějaké kutíkovy vydry, ale z které ? napsal jich 7-8 ???????
Pajonek má recht. Bílá vydra od Josefa Kutíka, takže předávám v tomto případě spřežení :-)
..já se v první řadě omlouvám, spletl jsem si fotum s "Míšou"
....tak zadám něco hodně lehkého, abych brzy zmizel.............
____________________________
Místo, kam ho člověk poslal, bylo ve staré, prakticky pusté části hřbitova. Řady rodinných hrobek bývalých patricijských rodin, zhusta v různých historisujících slozích, se tiskly ke zdi. Nápisy na všech těchto hrobkách byly německé. Husté, nepěstěné křoví je zakrývalo nepravděpodobným kolemjdoucím.
Tyto hrobky nikdo neudržoval, protože jejich majitelé byli odsunuti, ale ovšem nikdo je také nezboural či jinak neodstranil. Byly ponechány samy sobě a zarůstaly stále bujnější vegetací, poskytujíce obraz romantického úpadku.
Zderad slyšel bušit své srdce jako doprovod ke zvukům ptáků a hmyzu. Silně se potil.
Tu se vynořil člověk, zase tak jako duch. Opět se tak usmál, pak sáhl do kapsy a vytáhl jakousi fotografii.
....zde prosím pátrejte v samizdatu, vyšlo potom po revoluci - at to nebrzdíme
Tak mi něco našel strýček google, můžu nebo mám počkat na někoho kdo má poctivě načteno?
Tohle myslím stojí za to, aspoň mě to úplně odstřelilo:
Naše duše jsou rozstříštěny do elektronové plazmy a netoužíme po ničem jiném", pokračoval Sayn-Wittgenstein, "než po něčem, co by nám dalo zase tvar. Jsme jako přesycený roztok a záleží jenom na smetí, které mezi nás upadne, abychom začali překotně krystalizovat. Mezi nás padl hákový kříž a tak nám narostly černé háky, jimiž jsme nyní zaklesnuti jeden do druhého, a jimiž drásáme vše cizí. Mohlo mezi nás padnout i jiné smetí, třebas rudá pěticípá hvězda. To by nám narostly ostny na bodání, ale to základní by se nezměnilo. Totiž to, že jakmile dojde ke krystalizaci, je pozdě na to, abys měl vlastní tvář. Jakmile dopustíš, aby smetí dopadlo, je konec. Mžikem skameníš a jako jednotlivec ztratíš pohyblivost. Náhle pozoruješ, že jsi zaklesnut do ostatních a oni do tebe. Máš jen dvě možnosti. Buď se nechat zničit a strhnout s sebou celé okolí, ty Wernere víš, co dělá gestapo s příbuznými a od koho se to učilo - anebo být konformní se smetím. A navíc nás omámili těmi skvostnými hračkami na zabíjení. Přímo nás uhranuli, stejně jako uhranuli o válku dříve tady Witze," použil mladíkovu přezdívku s takovou samozřejmostí, jako by rytíře Arnima znal nejméně těch dvacet let, o něž se minuli; a on měl obdobný pocit dávného přátelství, ..
Ne ne, ale shodou okolností ho čtu též x).
Děj se odehrává v alternativní minulosti na jednom hodně zvláštním až mýtickém místě, a točí se kolem německých pilotů letadel... A je česká :o
Vložit příspěvek