Jak číst knihy?
Tak já tedy uplně ale uplně všude.I pár minut před operací.Jsem naprostý závislák a je mi jedno,kde právě jsem.
Současné mrazivé počasí je k četbě vhodné a proto čtu a to zajímavou knihu , která má název:"Píšu a sešit mi leží na kolenou" .
Občas kouknu z okna, jestli je tu ta současná dramatická situace , kterou prožívá autor diskuzního příspěvku přede mnou.Opravdu, už je to tady taky .Někdo zabral moje parkovací místo!!!!
Kromě WC (kde se zdržuji nejkratší dobu) snad všude. Poslední dobou ale už ne při cestování, protože sama píši, tak si všímám krajiny, lidí, situací... a zapisuji si, co mě napadne. Ideální je číst u vody na dece... ne časopisy, ale knihy:-)
V posteli, v křesle, v tramvaji, ve vlaku či autobusu, na terase, ve vaně,...
Při venčení psa nejčastěji (ten je na vodítku).
Pak cestou kamkoli - za chůze, čekání na MHD, v MHD,..
Doma na gauči, v křesle, posteli,..
Já čtu úplně nejčastěji v posteli před spaním (většinou na boku :D) a pak taky na gauči. Ostatní koukaj na televizi a protože ta mě nebaví, tak si čtu :).
Všude, kde není televize. Ta jediná mě skutečně dokáže rušit, zatímco jiné zvuky venkovní či domáci nad kterýmí kvílí i lidé co zrovna nečtou, mi skutečně nevadí. Že by alergie na TV?
Čtu pořád a všude.Ne,ale pokud to jde,tak ano.Proto tahám knížku pořád s sebou .Zjistila jsem,že bez knížek už nemohu být.Je pravda,že teď na ně mám čas,tak si je vychutnávám.Už mám dospělé děti,tak to jde. Musím ale říci,že ani jeden z mých synů nečte tak, jako já,skoro bych řekla vůbec,a to jsem jim denně četla pohádky,povídali jsem říkanky zpaměti,ale tam část udělala i škola. Učitelky na 1. stupni je káraly za to ,že čtou pomalu a s chybami,přestože věděly,že jsou dyslektici. Moji denní práci s nimi jako školáky úplně zhatily.
Nejraději čtu v létě na zahradě a v posteli . Pro sousedy jsem rosnička , jak venku čtu,nebude prý zima :D . V zimě většinou koukám na tv nemyslím šílené české televize a jejich zvláštní stavbu programu která se neustále opakuje. Tedy až na Primu kromě zpravodajství. Občas se zapomenu na toaletě s knížkou , pak jen slyším že brzdím provoz :D .
Text příspěvku byl upraven 08.05.13 v 11:09
Myslím to vážně . Nemám čich,chronické onemocnění. Dělá to dost lidí,ale přizná se minimum . To je jako s onanií . Dělají skoro všichni,jen někteří se přiznají ;) .
Orisi, musím s Tebou nesouhlasit ohledně té onanie... Nedělají to skoro všichni, ale úplně všichni :).
moserova: Co si pamatuji, tak můj taťka četl na WC, děda taky. Já jsem se potatila a dělám totéž. Když to na člověka přijde...a knížka není dočtená, co dělat? Takže teď mám knížky všude, jelikož jich čtu víc najednou. Obývák, ložnice, WC....
Jsem rád že se našli další čtenáři kteří nevydrží, ani na toaletě bez písmenek ;) Těší mě že máte smysl pro humor , většinou slyším když tak moc čtu " nejsi normální" .
eraserhead: Popravdě se soustředím na obě činnosti .
Alix : prarodiče také čítávali na oné místnosti .
Krišot : souhlasím s Tebou ;) . Bez .... knih nežiju !
Alix : bravo!!!
Text příspěvku byl upraven 15.05.13 v 08:29
To čtení na toaletě, nad kterým tady někdo ohrnoval nos, bylo za mého dětství nevyhnutelné. Byla to totiž jediná místnost, kde bylo ticho a nebyla jsem na očích, takže jsem neprovokovala k přísunu dalších úkolů (Ty si čteš?!!!! A úkoly už máš?! A vynesla jsi odpadky?!). Příruční knihovnička v oné místnosti by však měla obsahovat spíše kratší žánry, což doporučuji zvláště v početných rodinách, kde dlouhodobě zablokovat kvůli hledání vraha tak důležitou provozovnu (u nás zvanou "myslivna", protože tam jsme si chodili věci promýšlet) může přinášet konflikty.
nejčastěji čtu ve vlaku, v posteli, na gauči, ve vaně a u psacího stolu. A úplně nejradši v létě na zahradě (na dece nebo na houpačce). A chtěla bych mít svoje čtecí křeslo se čtecí lampou (snad se jednou dočkám).
Vložit příspěvek