Krása vyřčeného čili Úryvky z knih
V životě každého chlapce nadejde okamžik, kdy se poprvé ohlédne do minulosti. Snad právě to je mezník mezi chlapectvím a mužstvím. Chlapec kráčí po ulici svého městečka. Myslí na budoucnost a na to, co jednou v životě dokáže. Probudí se v něm ctižádost a lítost. A pak se něco přihodí: stane pod stromem a vyčkává, jako by měl nějaký hlas zavolat jeho jméno. Stíny dávných věcí mu vyvstanou ve vědomí; hlasy zvenčí mu našeptávají, jak omezené jsou lidské možnosti. Jeho důvěra v budoucnost i sebedůvěra ustoupí nejistotě. Je-li to chlapec s citlivou představivostí, otevřely se mu dveře do světa a poprvé spatřil dlouhé procesí těch, kteří před ním vyvstali z nicoty, prožili své životy a v nicotě se rozplynuli. Chlapec prožije smutek zrání. S bolestným zatrnutím vidí, že je jen lístek hnaný ve větru ulicemi rodného městečka. Ví, že přes sebevědomé řeči svých druhů bude muset žít a zemřít v nejistotě, hříčka větrů, a že mu je stejně jako kukuřici předurčeno, aby zvadl na slunci. Zachvěje se a dychtivě se rozhlédne, Osmnáct let, které dosud prožil, se zdají jako okamžik, jako nepatrná zastávka na dlouhém pochodu lidstva.
Odjezd - příběh George Willarda
z knihy Sherwooda Andersona Městečko v Ohiu
https://www.databazeknih.cz/knihy/mestecko-v-ohiu-21183
Život mě těší ze své samotné podstaty.
Život pro mě není svící, která zakrátko dohoří. Je pro mě nádhernou pochodní, kterou můžu na okamžik nést.
Chci, aby zaplála tím nejjasnějším plamenem, než ji předám budoucím generacím.
Robin S. Sharma - Kdo bude plakat, až tady nebudeš ?
Knihkupci si ze všech lidí zaslouží největší politování, protože na nich jako na nikom jiném leží celá odpornost a ohavnost lidských dějin a celá bezradnost a ubohost umění a musí se ustavičně strachovat, že je toto nelidské břemeno zavalí. Knihkupec, který bere svou živnost vážně, je ten nejpolitováníhodnější člověk celého lidského rodu, protože je dennodenně a ustavičně konfrontován s absolutní nesmyslností toho, co bylo kdy sepsáno, a zažívá jako nikdo jiný svět coby peklo …
Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel
https://www.databazeknih.cz/knihy/konzumenti-levnych-jidel-23048
Boží svět nebyl jednoduchý, ale jiný po ruce nebyl. Mnohokrát si Oldřich z Chlumu vzpomněl na myšlenku, kterou se dočetl v mládí v jednom z rukopisů magdeburské školy, že je lepší zapálit malou svíci než proklínat temnotu.
Prokletí brněnských řeholníků - Vlastimil Vondruška
"Ani ty nejkrásnější diamanty nemusí být úplně dokonalý. Na chybách není nic špatnýho. Dělají z nás lidi."
Řekni něco legračního - Penelope Ward
Raději budu žít jako optimista a mýlit se, než žít jako pesimista a mít vždycky pravdu.
Klub nenapravitelných optimistů - Jean-Michel Guenassia
"... Vesmírem neustále křižují částice syrové představivosti a fantazie. Každou chvíli některá z nich dopadne do příhodného mozku, který pak vyprodukuje něco takového, jako je teorie dědičnosti na základě výzkumu DNA, sonáta pro flétnu nebo způsob jak zkrátit životnost žárovek na polovinu (je-li potrefen výrobce). Většina částic ale příhodné mozky mine. Devadesát procent lidí projde životem, aniž je zasáhne jediná. Jsou však i lidé, které potkalo něco mnohem horšího. Zasáhnou je všechny."
"... Zima v horách Beraní hlavy se opravdu nedá popsat jako zasněžená pohádka, při níž by byl každý proutek lemován křišťálovou krajkou. Zima v horách Beraní hlavy se s tím nepárá - je přímou branou do ledového pekla, které na tomhle místě vládlo před stvořením světa. Zima v místních horách - to bylo několik metrů sněhu a pralesy změněné v bludiště temných zelených tunelů s bílou klenbou. Se zimou přicházely líné větry - tak líné, že jim bylo zatěžko vyhýbat se v letu lidem, a tak jimi prolétaly. Něco takového, jako že by mohla být zima dobou určitých radovánek, lidem z hor Beraní hlavy nenapadlo ani ve snu. O tom, jaký vztah měli k zimě, svědčí například to, že jen pro sníh měli osmnáct různých výrazů."
"... Všechno bylo tak, jak má být, s jedinou výjimkou - něco nebylo v pořádku. Bylo tam něco... ano, někde tam venku bylo něco živého, něco mladého a současně prastarého a... Bábi si v duchu rozebírala svůj pocit. Ano. bylo to něco ztracené, zapomenuté a... City a pocity nikdy nejsou jednoduché, to Bábi věděla odjakživa. Nadzvedněte je a pod nimi objevíte další a další. "
Terry Pratchett - Soudné sestry
https://www.databazeknih.cz/knihy/uzasna-zemeplocha-soudne-sestry-457
Text příspěvku byl upraven 29.12.18 v 10:28
" Usmíváte se, jako byste byla velmi šťastná", řekl.
"Je to vaše tajemství ?"
Jak pošetile se ptá, pomyslela si.
Proč se nenaučil už ve škole, že žen se člověk neptá, jsou-li šťastné.
"Co je vaším tajemstvím ?" zeptal se. "Velká budoucnost ?"
"Žádná", řekla pobaveně.
"Ani nevíte, jak mnoho to může usnadnit."
E. M. Remarque - Nebe nezná vyvolených
Text příspěvku byl upraven 31.12.18 v 16:08
(Rozhovor mezi princeznou a její vychovatelkou před tím, než bude mluvit s novináři.)
"Ale co když je bude zajímat, co jsem tam dělala?" nechápala Eliška.
"Jenom se usmějte a řekněte, že jste ráda, že se vás na to ptají. Potom ale budete otázku ignorovat a pokračovat o něčem úplně jiném."
Eliška na ni pochybovačně zírala.
"Myslíte, že to bude fungovat?"
"Ministerský předseda to tak dělá vždycky, a vychází mu to," vysvětlila slečna Provázková. "A teď mi řekněte celý příběh znovu, ale bez té části, která prozrazuje, že jste zlobila."
Eliška a toulavá Hvězdička - Diana Kimpton
První den v nové škole, na začátku sedmé třídy, si vzala blůzku se zlatými flitry a poprvé v životě si dobrovolně svázala vlasy do culíku. A nesvázala si jen vlasy. Široký pruh látky pod blůzkou jí svazoval hrudník i s tou hrůzou, která jí tam přes prázdniny narostla, a tiskl tu věc k žebrům, co to jen šlo. Stála před zrcadlem a toužebně si přála, aby se ty trapné kopečky vstřebaly zpátky, aby se schovaly do těla, které bylo ještě před pár měsíci krásně rovné a ploché.
https://www.databazeknih.cz/knihy/probudit-lvy-390583
Dokonce i Meg se tvářila stísněně, jako by jí zrovna došlo, jaké síly se jí dostalo. Ulevilo se mi, že to vidím. Bylo to jasné znamení, že Meg zůstala dobrým člověkem. Moc působí dobrým lidem rozpaky, ne radost ani chlubení. Proto se dobří lidé tak málokdy dostanou k moci.
Zrádný labyrint - Apollónův pád 3. - Rick Riordan
Úryvek z Apotheosy Vysočiny, skvělého a napínavého dramatu, u kterého se vám "občas" tají dech.
Panna: (Sestupuje z oblaků) Do nebeské báně dolehly hlasy spílající
nebešťanstvu. Co odehrává se za události nemilé v chrámě mého syna otci,
mému synu a semeni božímu, jež zplodilo jej, zasvěceném?
Nero: Kdo je ženština tato málo hezká, pravděpodobně z nevěstince jakéhos
po službě předlouhé pošlá, a proč z nebes sestoupila?
Balbín: Hle, bohorodička svatoslavná na neštěstí dnů těchto a řádění
zlovolného císaře shlédnout z své bohorovné sféry přišla!
Nero: Cože? To jest matka, jež muže nepoznala slavná? Nemůže být! Kdo jsi,
cizinko vředovitá? Cos učinila s ideálem, jejž jsem choval v pokladnici
své mysli zlatem obkládané, uměními veškerými tříbené, ve sloji
nejvzácnější, devatero zlatými klíči uzamčené, kde jen nejvzácnější lásky
cíle mohou bytovati? Ty nejsi panna Marie, která do nocí mých vstupovala a
zanechávala mě blouznivě hmatajícího po ňádru, jehož tam nebylo! Jen
vzduch nahmatal jsem a úpěl v trýzni milostné. Mluv, konkubíno přestárlá!
(Akvinský během řeči Nerovy hrozné probouzí se ze spánku otupělého a
vystrašen posledními slovy vládce znovu do mdlob upadá)
Akvinský: Bože, proč jsi mě opustil?
Pán. "Abych nezapomněl, Jakube, věříš v příští život?"
Jakub. "Nevěřím v něj, ani nenevěřím; nemyslím na něj. Raduji se jak dovedu ze života, který mi byl popřán jako záloha za dědictví."
Denis Diderot - Jakub Fatalista
https://www.databazeknih.cz/knihy/jeptiska-rameauuv-synovec-jakub-fatalista-a-jeho-pan-2370
"Nikdy nepadáme do stejné propasti. Padáme však pokaždé stejně, se směsicí směšnosti a hrůzy. A tolik bychom chtěli už dál nepadat, že se chytáme, čeho můžeme, a křičíme. Kdosi nám podpatkem drtí prsty, zobákem vyráží zuby a ohlodává oči.“
Takto expresivně líčí v knize Tagesordnung. Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech (Ordre du jour) francouzský spisovatel, filmař a scenárista Éric Vuillard (nar. 1968) proces oslabování demokracie a upadnutí do diktatury.
(z recenze J. Lukavce, iLiteratura)
"Člověk touží učinit milovanou bytost šťastnou a její štěstí se zdá na dosah. Stačí udělat to a ono a tamto. Člověk to udělá v dobré víře, a nezdar je pokaždé příšernější. Člověk se může umilovat, ustarat a k smrti utrmácet, a přec to jde se štěstím od deseti k pěti. Štěstí, ten strašný omyl."
z povídky Lišák
"Když muže příliš dobře znáte, nechcete, aby vás líbal... Jak může být žena tak pitomá, že dopustí, aby jí bylo čtyřicet!"
z povídky Dva modří ptáci
https://www.databazeknih.cz/knihy/posledni-smich-395317
Myslím, že v Česku je to úplně jiné. Tam lidé dovedou klidně diskutovat a nikdo se s nikým nehádá. I kdyby chtěli, nemohou, protože jejich jazyk se vůbec nehodí k hádkám.
Olga Tokarczuková - Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
Vždyť byla pořád někde v cizích krajích."
"Já nemám cizí kraje ráda," zabručela Bábi.
"Ale v Ankh-Morporku jsi byla," upozornila ji opatrně Stařenka. "To je taky cizí kraj."
"Ne, to tedy není. Jenom je to strašný kus cesty odsud. To vůbec není totéž jako cizí kraj. Cizí kraj je tam, kde na tebe huhlají v nesrozumitelném jazyce, cpou do sebe různé podivné blafy a uctívají, abys věděla, předměty," odsekla jí Bábi Zlopočasná, tato diplomatka dobré vůle. "Cizí kraj může být i někde nedaleko, zvlášť když si nedáš pozor. Fí," dodala zamyšleně. "Vždyť ona si z těch cizích krajů mohla přivézt prakticky cokoliv."
"Kdysi mi přivezla moc hezký modrobílý talíř," zavzpomínala Stařenka Oggová.
Terry Pratchett - Čarodějky na cestách
https://www.databazeknih.cz/knihy/uzasna-zemeplocha-uzasna-plochozem-carodejky-na-cestach-463
"A taky řekla, že se musí naučit být mnohem asertivnější," ušklíbla se Bábi.
"No, na tom není nic špatného," rozveselila se Stařenka. "Být čarodějkou znamená hlavně ovládnout umění asertivity."
"Já přece nikdy neřekla, že je na tom něco špatného. Můžeš být tak asertivní, jak chceš, to říkám já, dokud ovšem nejsi nasertivní a děláš, co se ti řekne."
Terry Pratchett - Čarodějky na cestách
Text příspěvku byl upraven 03.03.19 v 20:21
Henry:
„Co je opravdové a co ne, se v téhle záležitosti dá stěží rozeznat,“ řekl. „A ano – věřím, že se tu zabýváme nedobrými věcmi. Ale to nemusí být bezpodmínečně špatné.“ S tím za sebou dveře jemně nechal zapadnout a zmizel.
K. Gier - První stříbrná kniha snů
"O dalších narozeninách mi bude dvacet šest," opravila ho Anna mírně. "Takže jsem jen o deset let starší než ty. Věř mi, každého, kdo s tebou žije, občas napadne, jak by asi chutnala tvoje játra a ne zrovna proto, že by měl hlad. Je to tím, že jsi puberťák - probouzíš touhu po násilí v srdcích těch, kdo tě milují. Většinou to skončí, když je ti dvacet."
Smrtící žár - Alfa a Omega 4. - Patricia Briggs
...
"Kde je tvoje kuráž, člověče?"
"Prosím?"
"Copak ty nechceš zemřít vznešenou smrtí pro spravedlivou věc?"
"Já budu pro tu věc raději tiše žít. ...
Terry Pratchett - Soudné sestry
Až jednou půjdeš přes most života
který tě vede z dětství do dospělosti
nespěchej.
Podívej se na řeku života
která pod tebou tvoří víry.
Postůj a podívej se.
Touto cestou půjdeš naposled
nemůžeš se už vrátit.
Jen bláznům je dopřáno vracet se.
John Lennon - O životě ...
Text příspěvku byl upraven 15.03.19 v 13:27
"...Po hodině vyjdu ven s náručí knih ze Žluté série. Pořád čtu. Jednu knihu denně. Annu Seghersovou, André Malrauxe, Ilju Erenburga. Vloni vyšel román Komu zvoní hrana a teď se dostal do knihoven. Musela jsem se o něj poprat. Nějaká paní v hnědých šatech dokonce zvedla kabelku k ráně, když jsem ji knihu sebrala před nosem z police. ..."
(Per Petterson: Na Sibiř; překlad: Jarka Vrbová)
https://www.databazeknih.cz/knihy/na-sibir-155928
Vložit příspěvek