Překlady knih / Překladatelé
Zajímavá diskuze se rozběhla na stránkách iLiteratura...
http://www.iliteratura.cz/
Pane jo, ještě že jsem už v penzi. Správa sociálního zabezpečení zatím platí pravidelně.
Mám zde dotaz na překladatele: má nějaký speciální význam, když v komunikaci v angličtině nazvete svůj protějšek "bramborou"?
reader: máš konkrétní příklad ve větě? třeba když si někdo o sobě myslí, že není žádnej "small potato", tak se považuje za důležitýho, za velký zvíře. Ale že by se o někom třeba říkalo, že je "big potato" - to jsem nikdy neslyšel.
mám
https://www.rappler.com/sports/by-sport/other-sports/264188-kyrgios-labels-atp-chief-potato-us-open-blast?utm_medium=Social&;utm_source=Twitter#Echobox=1592537880
tohle jsem našel: Potato People A derogatory slang term used to describe the mentally handicapped.
Děkuji za upozornění, nikdy jsem o tom v tomhle smyslu neslyšel. Asi nějaká "novinka".
Tuhle hrůzu jsem objevil v detektivce Vražda žádá metodu od Dorothy Sayersové. Vůbec nedokážu pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Zaprvé si překladatel popletl výrazy "see" (diecéze, biskupský stolec) a "sea" (moře) případně See (německy (!) jezero, moře). Zadruhé to redaktor pustil a prošlo to i při obtahových korekturách, ačkoliv je na první pohled jasné, že je tam jasný rozpor ve stylu jednou o voze, jednou o koze.
A kdybych tam příští týden jel zas a vy jste se druhý den doslechla, že ZE SALISBURSKÉHO JEZERA SE PŘES NOC ZTRATILA VODA, začala byste se třebas
divit, co mě vlastně ponouká k těm cestám do Salisbury a proč jsem
se vám dosud nikdy nezmínil o tom, že tam mám přátele což? a
potom by vás mohlo napadnout, že se sama podíváte do Salisbury, a
až byste tam byla, mohlo by vás dále napadnout, že se budete
vyptávat všech lidí na potkání, jestli neviděli mladého muže v
ponožkách švestkové barvy, jak se podezřele potlouká okolo
biskupova paláce.“
...and if I went there again the week after, ’n’ you heard next day
that THE SEE OF SALISBURY HAD FALLEN VACANT SUDDENLY, you might begin to
wonder what took me to Salisbury, an’why I’d never mentioned before
that I had friends down there, don’t you see, an’ you might think of
goin’down to Salisbury yourself, an’ askin’ all kinds of people if they’d
happened to see a young man in plum-coloured socks hangin’ round the
Bishop’s Palace.”
Text příspěvku byl upraven 27.06.20 v 12:48
Jen málokteří z nás čtenářů si uvědomují, že na většině knih které jsme přečetli, právě čteme a budeme ještě kdykoliv číst, se do velké míry projevila práce překladatele. Dobrá, ale i špatná. Knihu od knihy, autora od autora, podíl který překladatel přináší se pravidelně liší. U velké části z nich je tento podíl velice výrazný. Domnívám se, že by u překladové literatury mělo být jméno překladatele uvedeno přímo pod jménem autora, a mělo by být vidět hned když je titul na DK zobrazen. Nemělo by být skryto až někde hluboko, pod tlačítkem "více informací." Stejně tak by i překladatelé měli mít na DK osobní profily, podobně jako mají autoři. Samozřejmě by se neobjevily přes noc, ale vznikaly by jen pomalu a postupně, a nikdy by je neměly všichni vyplněné. Vždyť i řada autorů je má v podstatě poloprázdné nebo úplně prázdné. Práce překladatele si povšimneme zpravidla ve dvou případech. Krásný perfektní překlad nás osloví velmi výrazně. Očividné chyby, nebo příšerný překlad nás naopak mnohdy donutí knihu raději odložit. Myslím si, že jim i jejich práci zůstáváme zde na DK mnohé dlužni. Přicházíme tím i my sami o podklady, které by nám mohly pomáhat při výběru naší další četby.
Mnozí čtenáři jsou schopni si řadu knih přečíst v jazyce originálu, ale žádný z nich, tedy žádný z nás, nemá tuto možnost u všech knih, které vycházejí ve stovkách jazyků. Proto bych se přimlouval o to, aby DK věnovala této problematice více prostoru. Vždyť překladová literatura představuje mezi mezi informacemi, které nám DK poskytuje, logicky naprostou většinu.
Text příspěvku byl upraven 23.11.20 v 18:09
Kapr: mě dělá radost, že stále častěji na obálce vidím jméno překladatele :) protože u nás to je faktor, který knihu zvládne zabít :( čili je hodně důležitý...
Nevím, nevím...mě osobně by se to líbilo. Aby překladatelé i ilustrátoři měly své profily. Evidentně se do toho nikomu nechce a to je velká škoda...třeba jednou :) naděje přeci jen umírá poslední, že...
Text příspěvku byl upraven 23.11.20 v 18:04
kapr: Ano, souhlasím, překladatelé (i ilustrátoři) si rozhodně zaslouží více pozornosti. Mrzí mě, že řada čtenářů si jejich důležitost vůbec neuvědomuje a často knihu negativně hodnotí právě kvůli špatného překladu. A navíc vytvořit dobrý překlad je umění samo o sobě...
Dnes jsem se v jenom komentáři dočetla:
"Chyby v překladu - užití neexistujících slov ….. , anglický název místo českého …… a překlepy neubírají nic na kvalitě a čtivosti knihy."
- když ani takové nedostatky čtenářce NIC NEUBÍRAJÍ na kvalitě knihy, pak jaký má smysl usilovat o dobrý překlad a kritizovat špatný?
Text příspěvku byl upraven 26.11.20 v 18:07
@Koka: To by mě zajímalo, jak je pro češtinu definován index (žánrové) čtivosti ;)
Ijcro: podle mě záleží na kontextu a žánru a škoda, že je příklad vytržený z kontextu :(
Když si autor vymýšlí nová slova, tak je kolikrát překladatel borec, když si taky vymyslí svoje slova, která budou zároveň sedět do knihy, nezničí kontext a zároveň nebudou znít hloupě :/
Čili jde o to, zda tam jsou neexistující slova protože je překladatel trubka nebo hodně šikovný. V tomhle případě by bylo lepší napsat alespoň žánr. Jinak je to takové necelé povídání o překladu :( škoda :/
Překlepy jsou potom druhá věc....což Ale nejde za překladatelem. Snad má kniha nějakou korekturu :/
Text příspěvku byl upraven 26.11.20 v 17:57
Alebo tam môžu byť neexistujúce slová, ktoré síce slovník pozná, ale užívateľ nie.
@Lenka.Vílka:
rozumím, ale měl jsem na mysli objektivní pojetí čtivosti, tj. něco jako (pseudo)matematicky definovanou metriku. Například v rozpětí slov (reativní vzdálenosti), opakování sekvencí, psychorozložení (nebo jak se to nazývá) pro (dějové)gradování, rozložení (dějem) ohraničených/uzavřených statí, použití unikátních slov a jejich rozhození v textu (od prvovýskytu), příp. i novotvary (neexistující slova, slova s nově nabytým významem, generovaná jména) atp.
To jsem jen pochytil pár divných termínů (možná nesprávně) z nějakých textů, které mi ale pro češtinu zas tak jasné nejsou. Chápu rozmanitost vyjadřování (poměr všech slov v textu k unikátním slovům, která ještě mají smysl), rozpětí slov taky (to je třeba kolikrát se používá slovo "jsem" ve větě/odstavci/textu a jaká je jejich průměrná vzájemná vzdálenost, počítaná ve slovech, ev. jejich nadbytečnost - to má smysl v grafickém vyjádření, třeba), ale to gradování děje po vlnách s psychologickým působením, to už mi zavání scénáři, který je stopován po sekvencích.
Jsou prostě texty, které se (subjektivně) čtou dobře a lehce, ale nic moc mi z nich v hlavě nezůstane, a pak jsou takové, které jsou těžké jazykově, a zároveň sdělují něco složitého, nad čím se nutně musí přemýšlet, případně je přečíst i několikrát. :)
Nemyslela jsem si, že mé tzv. "vytržení z kontextu" bude na závadu. Chtěla jsem tím citovaným příkladem jen poukázat na nízkou úroveň čtenářských nároků, které doslova nahrávají nízké až upadající úrovni překladů. Zkrátka: když čtenář/-ka (je - podle mě - jedno, jakého žánru) v textu rozezná chyby v překladu, identifikuje nesrozumitelná slova, nepočeštěné zeměpisné názvy a překlepy, resp. gramatické prohřešky - a přesto všechno konstatuje, že tyto chyby či omyly NIC NEUBÍRAJÍ NA KVALITĚ (!!! - ty výkřičníky jsou moje :=), pak je to v mých očích čtenář/-ka, která se jaksi nepřímo - svou lhostejností - podílí na tom úpadku překladatelského řemesla ...
@Koka:
A, prosím, který je to konkrétně komentář, není-li to něco proti GDPR ?
Mě by to taky zajímalo. Z tohohle si vážně neumím udělat nestranný názor, abych nějakému uživateli zbytečně nekřivdila :/
Koka, připomněla si mi, jak reagovala před lety Jota a stáhla z pultů velmi nepovedené vydání knihy Bílá skvrna. Pravda, bylo to zcela ojedinělé gesto, ale jak se zdá, když se chce... A také, že špatné překlady není problém jen dnešních dnů:
https://www.databazeknih.cz/diskuze-o-knize/romanticky-zivot-lisztuv-218666
Nechtěla jsem být natolik adresná a vypíchnout ten konkrétní komentář, už i proto ne, že v něm obsažený benevolentní názor není zde ojedinělý. Ale když to tak potřebujete:
https://www.databazeknih.cz/knihy/muz-ktery-rozlustil-hieroglyfy-179653?c=all#c1227714
Text příspěvku byl upraven 26.11.20 v 18:31
Jaj, vzhledem k charakteru knihy, se stávají naznačené chyby celkem zásadním problémem. A nejdůležitějším fakt, že zrovna tuto knihu vydavatelství svěřilo do rukou nováčkovi. Soudím, dle dalších přeložených, v jeho případě, nepřeložených knih.
Hmm...možná proto má překladatel pouze jednu knihu :D
Ale i mě se občas stalo, že překlad byl lehce ble, ale čtivost velká a kniha byla dobrá. Ano, překlad knihu zvládne zabít, ale občas nic jiného nezbývá...no :(
No, pokud to není shoda jmen :O je autor asi znalý, jenom není překladatel. Je to editor a autor textů na téma Egypta...
Možná proto je zvláštní, že mu svěřili překlad knihy :(
A pokud to je shoda jmen, kdo ví, jak to bylo... :(
Text příspěvku byl upraven 26.11.20 v 18:48
Tím spíše bych čekala preciznější práci. Řekla bych, že jako autor vědeckých článků, a vzhledem k jeho dosavadním studijním a pracovním pobytům, jich nebude určitě málo, by se podobných chyb neměl dopouštět. A tím se dostávám zpátky k příspěvku paní uživatelky Koka. Kdo přiměje vydavatelství k lepší redaktorské práci, proč by jí vlastně měla dělat a patřičně i financovat, když nám stačí i to, co nám dnes předkládají...
Text příspěvku byl upraven 26.11.20 v 18:49
Vložit příspěvek