333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1

DISKUZE » Volná diskuze


Viki9
Viki9 15.08.2013 v 01:23

...tak tedy něco lehkého náhradou:

I když mne pozemskost dá své mříže,
můj božský duch se nedá zotročit.

Prosím autora, případně i název básně (Bard může z pilnosti i překladatele)

nightlybird
nightlybird 15.08.2013 v 01:59

Jó, za mřížemi těžko najdeš anděla - s bídou člověka, povětšinou raubíře nebo podivné asociály. A víte, že v poblíž místa, kde jsem bránil svého času naši vlast, měl tenhle maník dokonce rozhlednu - pokud nespadla, stojí možná dodnes. Zcela určitě také netušil, že se na stará kolena (spíš práchnivějící kosti) stane dokonce hymnotvůrcem.
Abych to všechno, co chceš vědět mohl znát - to bych musel být jasnovidec. Raděj si o tom nechám zdát a jdu spát.

Thanyss
Thanyss 15.08.2013 v 07:21

Podle nightlybirdovy nápovědy bych za toho hymnotvůrce a potencionálního autora ukázky tipovala J.K. Tyla. Nic jiného mě nenapadá neb v ukázce se nechytám :)

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 07:21

siena
siena 15.08.2013 v 07:51

nightlybird - tak rozhledna stále stojí:) Díky za tip na výlet, je to zajímavá stavba....

Thanyss - zkuste ještě , autor je "nadnárodní" hymnotvůrce:)

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 07:59

Thanyss
Thanyss 15.08.2013 v 08:02

Tak pak už jen F. Schiller, protože nadnárodní hymna mě napadá jen Óda na radost :D

A jediné, co jsem kdy četla od Schillera, byl kdysi dávno Vilém Tell.

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 08:06

Dell
Dell 15.08.2013 v 11:34

Viki, nalistovala jsem v knize Lidé v pralese ono místo - zdá se, že citace je z textu nějak zkráceného nebo upraveného, možná právě pro účely zestručnění pro Vesmír, nevím. Ale rozhodně se nemýlíš, je to PAN lékař a zmíněná kniha.


nightlybird
nightlybird 15.08.2013 v 15:22

viki9 - tak jsi měl pravdu. Já knihu nesehnal ani v knihovně ani někde na netu, našla to ale Dell a pokládám to za dostačující.
Ale trochu jsem měl pravdu i já, vyšlo to v Koktejlu v č.5/1998, jako autor je uvedený Haureljuk, mluví se v tom článku o A.S, není tam ale žádná zmínka o případné citaci.
To je ale problém při ukázkách vydolovaných z paměti, z tiskovin, atp.

Viki9
Viki9 15.08.2013 v 16:14

...tak je načase v tom udělat trochu pořádek :-).....v prvé řadě děkuji Ctěné Dell, že potvrdila moji původní verzi a slibuji, že už budu jen poctivě opisovat z knih, které mám po ruce :-)
....jinak Mistře půlnočních eskapád, jak správně pravíš, problém u citování tiskovin je vždy nasnadě - já však dodávám, že větší problém je v tom, že autoři nedodržují citační etiku....pokud by tam pan Haureljuk citaci uvedl, mohli jsme oba včera po půlnoci klidně spát - ukradl nám hodinu života :-)
...ač se to tu hemží nápovědami, nikdo nechce odpovídat..... takže Vznešená
Thanyss za snahu...stačí jen autor....ano, je to Fridrich Schiller (Jednomu moralistovi, překlad B. Mencák) ....jste na řadě s ukázkou

Thanyss
Thanyss 15.08.2013 v 17:56

Děkuji, děkuji :) Mám radost, že jsem se po dlouhé době opět v něčem trefila, i když to bylo po nápovědách. Přikládám svou ukázku:

Srpen 1893 byl, stejně jako předchozího roku, horký a suchý jak africké pouště. Suchopár vystřídaly povodňové přívaly v celém Languedoku, které odplavily lány země v rovinách a pod nánosy bahna odhalily dlouho utajované jeskyně a cachettes.
Achille Debussy dál pravidelně psal. V prosinci kromě vánočních pozdravů Léonii oznámil, že Société Nationale má na koncertě uvést L´Aprés-Midi d´un Faune, Faunovo odpoledne, které se má stát prvním z řady tří orchestrálních děl. Když Léonie četla naturalistické popisy fauna na jeho mýtině, vzpomněla si na paseku, kde našla před dvěma roky balíček karet.

siena
siena 15.08.2013 v 19:32

Dobrý večer:)
Tak až mi došlo, že Achille Debussy je Achille-Claude Debussy...zkusím, i když jsem knížku ještě nečetla, Hrobka K. Mosse?

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 19:32

Thanyss
Thanyss 15.08.2013 v 20:42

Velmi správně :) Siena může pokračovat.

siena
siena 15.08.2013 v 20:58

Já děkuji:) a s dovolením se posuneme dál do minulosti....

A mezi těmi dvěma visí z okraje hrobu hlavou dolů černá postava, strašná jako padlý anděl, čelem opřená o Benedettino rameno, široké rukávy se vznášejí jako křídla nad oběma spáči. Dlouhé paže je objímají a spojují tak všechny tři. Hubené prsty ověšené prsteny se jich i ve smrti dotýkají s vroucností a láskou. Byl už tak slabý, že se nedokázal vyšplhat z hrobu, když dokončil své dílo, padl tam zpět a zemřel. Na rukou, jež objímaly ty dva, které pohřbil, byla znát křeč umírání, ale jeho stará pyšná hlava spočívala Benedettě na srdci něžně a klidně jako ve spánku.
Požár ani mráz, léto ani zima už nad těmito třemi nemají žádnou moc. Není na světě síla, která by je dokázala znepřátelit.

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 21:06

Viki9
Viki9 15.08.2013 v 23:00

...teď střelím naprosto od boku...ale stylově mě to připomíná Zelenou ratolest od Pargeterové...kdysi jsem to jako kluk četl v nemocnici...

nightlybird
nightlybird 15.08.2013 v 23:11

Tady jsem vedla jak ta jedle - padlými anděly se to zejména poslední dobou v literatuře (ono je vůbec přeandělováno) jen hemží a tyhle věci jdou zcela mimo mne. Nemusím všechno.

nightlybird
nightlybird 15.08.2013 v 23:32

Viki9 - máš a nemáš pravdu. Pravdu v tom, že je to Edith, není to ale Zelená ratolest, ale Šarlatové zrnko - závěr, Isambard, Benedetta a Harry jdou do finále (str.236). Přesto bys měl pokračovat ty, já jsem byl úplně myšlenkově mimo, teprve ty jsi mne popostrčil správným směrem.

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 23:33

siena
siena 15.08.2013 v 23:35

Viki9 - vau...střelení od boku bylo téměř do černého, je to poslední díl její trilogie Šarlatové zrnko. Tleskám a zároveň obdivuju, že jste poznal podle stylu, co jste četl jako malý...Už se těším na Váš výběr:)

nightlybird - jste mi připomenul Edith, tuto její perlu, Vaší poznámkou u Pilířů země a zároveň vylekal. Mám je připravené, že se do ních pustím, ale teď jsem v rozpacích...podobný pocit jsem totiž měla i při čtení Prokletého trůnu (K.Penman), ale během čtení pomalu ustupoval. Nicméně Edith stejně u mne zůstane jedničkou:)

Text příspěvku byl upraven 15.08.13 v 23:35

Viki9
Viki9 15.08.2013 v 23:43

...teď si mě vůbec zmátl Šerosvitný stíne, neboť se domnívám, že jsem četl tenkrát pouze první dva díly a ten třetí nesehnal....ale jako vždy ti věřím...a hele, potvrdila to i Lady Siena...tak je to asi fakt ono....
...a Vám ctěná Lady Sieno děkuji za slova uznání....úplně se z toho červenám :-D

nightlybird
nightlybird 15.08.2013 v 23:44

siena - takové věci bývají hrozně individuální, vůbec si toho nevšímej, začni číst a řiď se vlastními pocity.

siena
siena 15.08.2013 v 23:52

Viki9 - vidíte nesehnal a přesto uhodl:-)

nightlybird - to se nebojte, že by mě to úplně odradilo,ale obezřetná budu:-)

Viki9
Viki9 15.08.2013 v 23:57

...teď jednu malou záludnost pro mimozemšťany a samozřejmě i pozemšťany :-)

který český autor, o kterém jste všichni slyšeli napsal dílo, z něhož vám zde přepisuji názvy kapitol?

O viditelných principech světa: hmotě, duchu a světle.
O pohybu věcí.
O jakostech věcí.
O proměnách, vzniku a zániku věcí.
O živlech, vzduchu, vodě, zemi.
O parách.
O sraženinách: hvězdách, vlasaticích, meteorech a nerostech.
O nerostech.
O rostlinách.
O zvířatech.
O člověku.
O andělech.

....autor bude stačit, znalci mohou dodat i název díla...

Text příspěvku byl upraven 16.08.13 v 00:12

nightlybird
nightlybird 16.08.2013 v 00:14

Ten jistý, zvaný učitelem národů, byl J.A.Komenský a podle těch kapitol musí jít zcela jistě o Fyziku - andělé ať vás nepletou. Pokud někoho napadlo, že jsem to snad četl, tak to byl špatný nápad - jen hádám.

Viki9
Viki9 16.08.2013 v 00:18

...s problémy fyziky se Komenský seznámil v době svého studia na herbornské akademii a zájem o věcné znalosti se projevil v jeho práci o fysice, napsané roku 1632 Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis (Přehled světlem božím opravené fysiky)
...Komenského fyzika měla mimořádný úspěch. Byla vydána v Lipsku, v Amsterodamu, v Paříži a v Londýně. V Halle pak ještě po více než 70 letech od sepsání.
....a já jdu spát a nehraju s vámi....a jsi mimozemšťan, a jsi a jsi.....:-D

nightlybird
nightlybird 16.08.2013 v 00:28

Myslím si, že skoro každý čtenář SF zná alespoň kousek ze světoznámé básně Jabberwocky. Jejích pár veršů posloužilo jako motto a současně název povídky, která je řazena k desítce nejlepších.
Uveďte autora básně a současně název a autora povídky.

HTO
HTO 16.08.2013 v 00:33

Chrudošiví jsou borolové, Henry Kuttner. Originál je od Lewise Carrolla. V novějším překladu jsou to ovšem lysperní jezeleni.

nightlybird
nightlybird 16.08.2013 v 00:40

No bodejť bys to ty neznal. Já jsem staromódní, mně se nejvíc líbí ten Císařův překlad v přítomném čase.
Tak do toho, ať je nad čím do rána přemýšlet (ale beze mne, já jdu zalehnout, dnes nějak nemám den, myslí mi to nějak šejdrem).



Vložit příspěvek