333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1
Taky ho mám v této básni radši. OK, hrozně lehká ukázka, jdu taky spát:
A tu jsem zaslechl nějakého stařičkého, prošedivělého, vlasatého náčelníka odněkud ze Střední Asie, který k nám přišel s emírem, jak se vyptává domorodého indického důstojníka.
„Jakpak takový div dokážete?" řekl.
Důstojník mu odpověděl: „Poslechnou na rozkaz."
„Copak jsou zvířata tak moudrá jako lidi?" řekl náčelník.
„Poslouchají stejně jako lidi. Mezek, kůň, slon, volek poslouchá poháněče, poháněč seržanta, seržant poručíka, poručík kapitána, kapitán majora, major plukovníka, plukovník brigádníka, brigádník generála, generál pak poslouchá místokrále, který je císařovniným služebníkem. Tak to dokážeme."
„Kéž by to tak bylo i v Afghánistánu!" povzdechl náčelník. „Tam poslouchá každý sám sebe."
Domorodý důstojník si nakroutil kníry a řekl: „Proto si musí váš emír, kterého neposloucháte, chodit pro rozkazy k našemu místokráli."
Nikdo se k tomu nemá? Nikoho nezlákala ta manažerie, ta přímo džungle, byť vycepovaných tvorů, věrně sloužících svému veličenstvu, člověku? A co autor - ten Angličan, žijící většinu života všude jinde jen ne ve Spojeném království, ten básník i prozaik, píšící o lidech, zvířatech a dokonce i o broucích (nosící už tenkrát "lenonky") - nikomu to nic neříká. Chápu, není to nic o upírech - ale o krvi je tam také řeč. I když jsou 4 hlavní krevní skupiny, v podstatě máme krev stejnou.
Jejda, to jsem asi odbočil - ukázka nemá nic společného s Dr. Jánským.
Jsem na drátě, ale jenom na chvíli, tak to risknu: Rudyard Kipling? Knihu ani nehádám, to bych nesvedla. Leda že by to byla Kniha džunglí.
Text příspěvku byl upraven 16.08.13 v 17:52
No, měl by ti to posvětit přítel HTO, snad se ale nebude zlobit, když ti to posvětím já. Ano, je to starý dobrý Rudla Kiplingovic se svou Knihou džunglí 1, kapitola - nebo chcete-li povídka Služebníci jejího veličenstva a tak nám rychle, dokud máš spojení něco zadej, ať se jak my, tak i ty udržíš ve formě.
Mohu jenom něco po paměti:
Který básník takto popsal svou cestu k tvorbě poezie?
....
Devätoro remesiel kto strieda,
toho čaká to desiate - bieda.
Jednoduché remeslo, tá bieda.
Hladný si a vidíš - iní jedia.
Chceš im pomocť a strážnik ťa zabásne.
No a v base - tam som sa dal na básne.
(Pokud to i někdo uhodne, nevím, kdy to budu moci odsouhlasit, proto hádejte správně!)
:-)
Agi - měl(a) jsi pravdu, je to opravdu Ľubomír Feldek: Devätoro remesiel. Co ale nevím, ze které knihy báseň je, tuším, že jsem to četl v nějaké antologii. Feldek je mi sympatický jednak tím, že patří k mála slovenským disidentům, které jsem znal (jen podle jména, osobně ne) a svou sbírkou Paracelsus (toho znám taky jen podle jména, přece jen až tak starý opravdu nejsem).
Myslím, že bys mohl(a) něco vložit, ví bůh, kdy se Koka dostane k netu.
Text příspěvku byl upraven 16.08.13 v 23:30
Tímto nightlybirdovi uděluji titul posvěčovače mých ukázek (dnes jsem se dostal k pc až teď). Erb si vytvoř sám, já ti ho odsouhlasím.
HTO - netřeba mi erbu, v tom jsem podoben Cyranovi - i když nemám jeho vtip a šarm a hlavně nos (protože jak známo = podle nosa poznáš kosa).
Škoda. Jako ruský šlechtic příbuzný s koněm mám možná právo udělovat erb (ačkoliv jistě menší, než Old Shatterhand dávat někomu jméno). Na tom tvém bych ohlídal správnost, aby tam na rozdíl od našeho nebyla chyba.
Dáme si niečo ľahšie:
Přítel Todd je mi dlužen dolar. Ja mi ho dlužen už dvanáct měsíců a já se obávám, že už mám pramálo vyhlídek na jeho vrácení. Kdykoli ho potkám, uvědomuju si, že na ten dlužný dolar nejspíš zapomněl. Je totiž při našich setkáních pořád stejně upřimně přátelský jako vždycky. Pustil ten můj dolar úplně z hlavy. Vidím, že už ho nikdy nedostanu zpátky.
Přitom zároveň vím, že si budu celý život pamatovat, jak mi je Todd dlužen dolar.. Doufám, že to nic nezmění na našem přátelství, ale nikdy to nedokážu zapomenout.
Dovolte, abych vám vypověděl, jak se to stalo. Todd si ten dolar vypůjčil loni 8. dubna /uvádím to datum pro případ, že by se tyhle řádky někdy dostaly Toddovi do rukou/, právě když odjížděl na Bermudské ostrovy. Potreboval dolar v drobných na zaplacení taxíka a já mu ho půjčil. Seběhlo se to docela prostě a přirozeně...
:-) Tak tady je moje. Snad to bude nijak těžký úkol.
**** pochopil, že hrozí velké nebezpečí, že s tím vlasáčem bude muset konverzovat. No budiž, aspoň uvidí, jak se dnešní mládež dívá na to či ono.
Skutečně došlo k dialogu, i když nijak zvlášť sofistikovanému. Mladík se několik metrů od **** zastavil, chvilenku si starce prohlížel a pak pronesl:
„Hele, vole.“
**** vlídně odpověděl, že mu přeje dobré odpoledne, a otázal se, jestli mu může nějak pomoct. Mohl. Mladík chtěl, aby mu dohlédl na kufr, až on bude na záchodě vykonávat potřebu. Neboli, jak to sám formuloval:
„Musím se jít vysrat.“
**** mile pravil, že je sice starý a vetchý, ale zrak mu stále slouží, a dohlédnout mladíkovi na kufr pro něj není nijak těžký úkol.
Nikdo nic? :-) Tak tedy doplním vyhvězdičkované jméno. A ještě prozradím, že knihu má tady na Databázi knih v Přečtených rovných 333 zdejších čtenářů.
Alan pochopil, že hrozí velké nebezpečí, že s tím vlasáčem bude muset konverzovat. No budiž, aspoň uvidí, jak se dnešní mládež dívá na to či ono.
Skutečně došlo k dialogu, i když nijak zvlášť sofistikovanému. Mladík se několik metrů od Alana zastavil, chvilenku si starce prohlížel a pak pronesl:
„Hele, vole.“
Alan vlídně odpověděl, že mu přeje dobré odpoledne, a otázal se, jestli mu může nějak pomoct. Mohl. Mladík chtěl, aby mu dohlédl na kufr, až on bude na záchodě vykonávat potřebu. Neboli, jak to sám formuloval:
„Musím se jít vysrat.“
Alan mile pravil, že je sice starý a vetchý, ale zrak mu stále slouží a dohlédnout mladíkovi na kufr pro něj není nijak těžký úkol.
Text příspěvku byl upraven 17.08.13 v 10:18
Nebude, už JE. Ano, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, autor Jonasson.
Lensiiee, uhodlas a můžeš vložit další hádanku. :-)
Tak to trošku odlehčíme, když je ten víkend :-D
Navzdory přívětivému osvětlení Sixtinské kaple voskovými svícemi byl kardinál Mortati jako na jehlách. Oficiálně už bylo konkláve zahájeno, a nezačalo nijak slibně. Před půl hodinou, ve stanový čas, se do kaple dostavil camerlegno Carlo Ventresca. Došel až k hlavnímu oltáři a odtamtud pronesl zahajovací modlitbu...
"Jistě dobře víte, že naši čtyři preferiti nejsou momentálně na konkláve přítomni. Žádám vás jménem Jeho Svatosti zesnulého, abyste v plné důvěře a s plným zaujetím postupovali tak, jak máte. Bůh buď při tom jediným vašim rádcem."
Poté se otočil a chtěl odejít.
"Ale kde jsou?" vyletělo z jednoho kardinála.
Camerlegno se zarazil. "Upřímně řečeno, nevím".
Text příspěvku byl upraven 17.08.13 v 11:16
Z letošního občas tropického léta jsem už skoro zhnědnul, nejspíš u mne stáli všichni andělé, že jsem se nespálil a nevypadám jako nějaký démon z pekel. Třeba je to jen klika.
Přístroj rovněž sloužil jako obyčejná kalkulačka, ale jen do jisté míry. Dokázal zvládnout jakýkoli výpočet, jehož výsledek nepřevyšoval číslo čtyři.
Tak například uměl vypočítat 1 + 1 (výsledek 2), 1 + 2 (výsledek 3) a 2 + 2 (výsledek 4) nebo tangens 74 (výsledek 3, 4874145) ale cokoliv nad 4 označoval pouze jako „záplavu žluti". **** si nebyl jist, zda jde o chybu v programu nebo o tak hluboké proniknutí do podstaty věcí, jaké není s to pochopit, ale stejně byl do kalkulačky natolik zblázněný, že za ni ochotně zaplatil dvacet liber v hotovosti.
Jen pro pořádek poprosím název díla. Nightlybird už zmínil v nápovědě, ale ať to tu máme vše pohromadě. Děkuji :-)
Vložit příspěvek