Čtenářský deník
Vážení knihomilové,
nejsem tu příliš dlouho a objev tohoto webu pro mě je příjemným aktem. Pevně věřím, že mi vyplní nutkavou potřebu mít schovaný přehled o přečtených a vlastněných knihách. Takovou potřebu mám léta, ukájel jsem ji tím, že jsem si vedl jakýsi papírový čtenářský deník - notes, do kterého si vždy zapisuji knížku po přečtení - autora a název, o čem kniha je a jak se mi četla. Děláte to také? Nebo používáte jen tento náš web?
Já využívám PC / místo papírového notesu/. Už to dělám asi od roku 1995, takže tam mám něco přes 400 knížek.Rozdělené je mám podle národností autorů. Ale nabízí se nové možnosti jak tento přehled zdokonalit a vylepšit.
Dělávala jsem to, protože jsem musela (škola). Dneska píšu na PC. Obyčejný seznam přečtených knih mám tady na webu, "čtenářský deník" píšu pro sebe (občas pro ostatní). Deník řadím podle abecedy - příjmení autora, jsem na to tak zvyklá.
Taky si vedu notes. Mám ho od roku 1990, píšu autora, knihu a hodnocení. A tady si dělám seznam.
Já jsem tady taky zakotvila čistě díky potřebě mít seznam přečtených knížek :) Čtenářský deník v papírové podobě jsem si poctivě vedla v době školních a univerzitních let, pak už ne.
Lady Greystoke: Jsem si dělal pečlivěj seznam knih v excelu, kde jsem si přeledně označoval co mám přečteno a co mě teprv čeká. Nechyběla anotace k titulu, roky vydání a další...
S databaziknih už to nějak nepotřebuju, tak už mě to nebaví ze setrvačnosti dělat .o)
Nee, mám výbornou paměť, tak si nikdy nepůjčím ani nekoupím něco, co už znám. Horší je to, když mě máma vytáhne do veřejné knihovny a hrabe se v červené knihovně - to mi připadá všechno na jedno brdo. Ale ještě že mám paměť i na obrázky na titulce:-)))) Ve školách bych čtenářské deníky zrušila - stejně to všichni opisujou z netu nebo jeden od druhého
Papírový čtenářský deník jsem měla na škole, asi jako každý :). Jsem nadšená z tohoto serveru, pilně doplňuju přehled přečtených knih, abych to měla hezky na očích a přehledné. Další "knihotéku" si doplňuju na Facebooku v sekci Visual Bookshelf, ale ta je tam jen v angličtině. No a knihy, které mě zaujmou hodně moc, o těch píšu do svého blogu. Takže tak nějak :)
Zajímalo by mě jestli si vedete i ve starším věku čtenářský deník. Na střední jsem si ho vedla, ale nebyla jsem moc spokojená, protože se omezoval pouze na vypsání obsahu knihy, a to po nás profesor nechtěl. Mohl by se někdo podělit o své zkušenosti, co do něj všechno zapisujete? Mým hlavním cílem je, abych se nemusela stydět za své zápisky, až se do něj třeba za 20 let znovu podívám.
Ano vedu, mám tak asi kolem 400 knížek, využívám počítač a jsem ráda, když si mohu oživit paměť a třeba se ke knížce znovu vrátit. Často se mi stávalo, že jsem si těžko vzpomínala na knížku, kterou jsem v minulosti četla, a nebo na jméno autora. A teď si to vyhledám ve svém " čtenářském deníku". Ve škole jsem to ovšem nenáviděla.
píšu si tam autora, národnost datum kdy žil, jeho stručný životopis. A u knížek, stručný děj ale hlavně své dojmy z knížky, známkuji si je jako ve škole, vypisuji si citáty, které se mi líbily apod.
Ne.Nevedu.Co zaujme, zapamatuji. Kniha- co osloví mě, většinou v hlavě zakoření sama.
Od úplne prvého románu, ktorý som prečítala ešte ako malá som si viedla síce nie čitateľský denník, ale bol to vlastne taký zoznam prečítaných kníh, skončila som s tým niekde pri čísle 30. A mala som tam napísaný nadpis, počet strán a kapitol. Školský čitateľský denník som mala tiež. No a teraz mi slúžia ako čitateľský denník tieto stránky :) Ale okrem komentárov si ku knihám nič nepíšem, to by sa mi asi nechcelo.
Asi třikrát jsem s tím začala, ale vždycky jsem zjistila, že to po sobě číst nebudu a nepřišlo mi to tak dokonalé, aby to mělo smysl jako odkaz budoucím generacím. Takže jsem s tím na gym. jednou provždy skončila.
Škoda, že tehdy nebylo něco jako DK. Tohle mi vyhovuje ze všeho nejvíc.
Co bych uvítala, kdybych měla seznam knih a datum, kdy jsem je dočetla, hlavně knihy, které jsem četla tak do 15 let. Jestli mě kniha zaujala si pamatuju, ale už nevím, kdy přesně to bylo.
od dob, kdy jsem se naučil číst a psát, jsem si vedl ne sice čtenářský deník, ale spíš výpisky z četby - do sešitů, bloků a diářů různých formátů jsem si zaznamenával zajímavé myšlenky, opisy poutavých pasáží, informace k autorům, atd.... Takhle to fungovalo až do počítačové éry, kdy jsem pozůstatky těch historických záznamů, které přežily mnohá stěhování a mou bohémsky rozevlátou náturu, začal převádět za pomoci svého 1. počítače - 8 bitového Amstradu (s 3" disketami !!!) - do elektronické podoby, abych o ně v následujících obdobích stejně přišel v důsledku několika havárií hardů a svého nepředstavitelně bordelářského systému zálohování. Takže v současnosti jen porůznu nacházím v zákoutích knihovny lístky z diářů s různými poznámkami a v zákoutích paměti útržky citací z dávno čteného. Nezaznamenávám už nic - vycházím z premisy, že to, co zapomenu, nestálo stejně za zapamatování.
nightlybird - cituji :"Nezaznamenávám už nic - vycházím z premisy, že to, co zapomenu, nestálo stejně za zapamatování".
To je to nejlepší co tu bylo v poslední době napsáno! Plně s Tebou souhlasím. Zaznamenat se má jen to co mi něco přineslo......
Dlouho jsem si knihy nezaznamenával vůbec. A před rokem jsem začal narážet na problém. Nikdy jsem si nepamatoval jména autorů a i názvy knih byly problém. Když ale dokážu vyjmenovat část děje, vím, že mě ta kniha zaujala a rád bych si přečetl další díl... a nejsem sto tu knihu za žádnou cenu najít, je to zlé. A tak prohlížím encyklopedie fantasy a scifi, obcházím regály v knihovnách a doufám, že si vzpomenu. První, co mě takhle zaskočila, byla kniha Mág od Feista... jeho dílo bylo tak rozsáhlé, že nebyl problém se s ním znovu potkat. Ale druhá kniha, kterou si tak vybavuji, je asi ztracena. Vzpomínky už se vytrácejí a zůstává jen dojem, co jsem z té knihy měl. Proto jsem začal sumírovat svůj seznam zde a zvolna jej rozšiřuji a díky němu se rozrůstá i seznam knih v kolonce: Chci si přečíst :)
Čtenářský deník jsem si nikdy nevedla, spíš jsem to řešila podobně, jako nightlybird. Problém ovšem je, když vím přesně, o čem kniha je, ale nedokážu si vzpomenout ani na titul, ani na autora. Takže jsem ráda, že jsem si apoň tady udělala celkem jasno.
Pořád mám čtenářský deník z gymplu.Po škole jsem si do něj zapisovala knihy, které mně obzvlášť zaujaly- ale ne obsah, jen název, autora, rok vydání,vydavatelství, počet stran a příp. překladatele nebo ilustrátora. No a hlavně myšlenky nebo citáty, které mně zaujaly. Dělám to jen pro sebe. ráda si v tom občas zalistuji. Jo a mám přehled, co jsem v kterém roce (dokonce v kterém měsíci) zrovna přečetla. Vždy na konci roku spočítám, kolik knih a stránek jsem za tento rok zvládla. Taková neškodná posedlost...
Čtenářský deník si vedu a mám pocit, že mi to ještě víc zvyšuje požitek z četby. Knihu si přečtu, zapíšu stručný děj, připojím krátký komentář, třeba: "Nic moc, začátek dobrý, závěr nudný a naivní". A pak si vezmu červenou pastelku a pěkně přes celý ten text si vyrobím velkou známku - jako ve škole od jedničky po pětku. Už tam mám asi 500 knih. Občas si deník prolistuju a oživuju si paměť hlavně u knih s dobrou známkou. Kniha, kterou já čtu, ví, že pokud je dobrá, fakt na ni nikdy nezapomenu. Já vím, jsem trochu cvok, ale za to můžou geny, jsem totiž rozený archivář, kronikář, zapisovatel.
Čtenářský deník jsem si vedla dříve - dokonce jsem si ho i ilustrovala. Teď jsem ho oprášila - vlastně díky databázi knih, protože když jsem si chtěla vložit přečtené knihy, vlastně jsem zjistila, že jsem přečetla kvantum knih, ale jen u některých si pamatuju o čem to bylo.
Nyní si ho vedu elektronicky - zapisuju autora, název, stručně o čem to bylo, moje dojmy a vypisuju si zajímavé názory či vtipné hlášky, které mě rozesmály.
Pro mě je takovým čtenářským deníkem tahle databáze. Proč
vést ještě něco dalšího, když je tady téměř všechno. A co není, můžu
doplnit. :-)
Čtenářský deník si vedu od základky.Ráda se na něj vždycky podívám a zavzpomínám na knihy,které jsem četla v dětství.Nepříjde mi jako zbytečnost. :)
Vést čtenářský deník nás nutili na gymplu, já se bránil. Protože jsme ho však předkládali povinně k maturitě, musel jsem ho mít a vyřešil jsem to tak, že jsem koupil čtenářský deník od o rok starší studenty, která měla maturitu za sebou. U maturity jsem pak byl pořádně v ouzkých, protože starší kolegyně jej vedla mimořádně pečlivě, vystřihovala si články o autorech a nalepovala si ho do deníku ... nikdo z komise nevěřil, že by ten deník mohl být moje dílo, ale nikdo to nedokázal říci nahlas a tak jsem odmaturoval.
Po výšce jsem se vrátil ke čtení a začal si vést čtenářský deník vlastní a pokračuji v tom do dnes, je to obyčejný notes (dnes už několik notesů), kam si píšu po přečtení autora, název, datum dočtení, stručný obsah, vlastní dojmy, výpisky. Slouží mi dobře pro připomenutí toho, co jsem četl a o čem to bylo. Chci zůstat u papírové podoby.
Vložit příspěvek