Čtení na pokračování 2 (neboli level 1)
anajov, správná odpověď! Vítám tě mezi hadači.Jakým úryvkem nás překvapíš ty?
Děkuji. Tady je nový úryvek :
Vzala mě za paži a vedla mě ke dveřím, které otevřela. Ještě jednou jsem se otočil a pak jsem si zase nasadil tmavé brýle. Podíval jsem se zpátky na Babs a vím, že jsem si v té chvíli pomyslel : Třeba přece jen ještě umře. A vím, že vzápětí jsem si pomyslel : Starou belu! Vždycky umírají ti nepraví.
Dveře se za námi třemi zavřely. Stáli jsme na chodbě. Prošli jsme celým tichým oddělením.
Text příspěvku byl upraven 06.08.13 v 19:03
Bylo ta rychlost, protože Babs je nezapomenutelná.
Teď něco tvrdšího:
Způsob balení, zpracování, podmanění a odstranění ženy Pancho dělil do tří fází.
První z nich nazýval Kontaktýrunk.
Znamenala vše od zachycení pohledu přes navázání kontaktu, flirtování až po předestření plánu opustit klub nebo bar a nechat se zmizet za dveřmi jeho bytu v Zelterstrasse 6. Ve stejném vchodě prý kdysi bydlela Nina Hagen, což Pancho bral jako přízeň osudu a několik holek na to utáhnul.
Montýrunk již znamená samotný úkon.
Jelikož se jednalo o nejdůležitější součást celé hry, měla část Montýrunk řadu podkapitol, které musely či nemusely být splněny. Jednotlivé kroky si Pancho zapisoval do notesu, který měl zastrčený pod postelí.
Poslední fáze se jmenovala Demontýrunk.
Zahrnovala vypuštění ženy zpět do světa. Pokud došlo k únavě materiálu, selhání výztuží nebo byl výrobek smontován příliš rychle a rutinérsky, šlo o to, jen ženu vypustit a občas ji i přinutit, aby se nevracela. Pokud Montýrunk proběhl zajímavě a nově, Pancho Dirk dal dívce telefonní číslo a rozhodl se v tělesném Montýrování dále pokračovat.
V ideálním případě uložil dívku do polohy stand-by, jako se do ní večer ukládá televize, aby se druhý den mohla pustit u snídaně.
Tak tady se přestávám chytat - běží tu ukázky z knih, které jsem nečetl a dokonce i autoři, které vůbec neznám - to už je asi 4 ne-li vícerá ukázka.
Nightylbirde, nezoufejte, přece nemusíte všechno uhodnout. Nechme to na mladší generaci, která je rocková, punková a když jí nestačí rodná země, tak se vybere do světa, třeba někam, kde mají "úbán", multikulti prostředí a nebe nejen nad ale i pod městem.
Ne, není... ehm - není to náhoda, je to fakt! Prosím další ukázku.
Text příspěvku byl upraven 06.08.13 v 22:00
Marně jsem se snažil setřásti ze sebe tu bezmocnou nehybnost. Ale když jsem viděl, jak mu navlékají na krk oprátku, všechno se ve mně náhle uvolnilo, přiskočil jsem k němu - a v tom jsem se zarazil, z dálky mi dolehl k sluchu podivný hukot a řinčení, mrskl jsem zrakem rychle do dálky - a, můj Bože, tam po silnici přijížděli, stále blíže se hnali se skloněnými kopími, pět set jich bylo těch mých obrněných a těžkými meči opásaných rytířů na motocyklech!
A tak se pokusím o nápovědu k ukázce: Člověk si může v některých případech připadat jako nějaký Yankee, takový ten hejsek americká, vševědoucí, který, ač na dvoře honí s vidlemi prase Artuše, je vlastně jen směšnou postavičkou jaksi nepasující do doby, kde se nachází.
No, podle nápovědy by to nepoznal jenom blbec (tedy pokud čtenář knihu četl). Čekal jsem od ctěného herdekfilka bůhvíjakou kulišárnu, na starého Twaina a jeho Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše jsem ji proto ani náhodou nevzpomněl. Četl jsem to strašně dávno, knihu nemám a tak to blíž neidentifikuji, myslím si ale, že jsem se strefil.
Nikdy, nikdy, nikdy bych byla nevěřila, že by nějaká Twainova kniha obsahovala slovo "motocykl", a tak jsem ani omylem nepátrala tímto směrem! Mám se ještě co učit!
" Zůstal jsem v tý zatracený budce hezkou chvilku. V jednom kuse jsem se přidržoval telefonu, abych se nesložil. Nebylo mi zrovna báječně, jestli chcete co vědět. Ale nakonec jsem vylez a šel na pány. Vrávoral jsem přitom jak idiot. Napustil jsem jedno umyvadlo studenou vodou a pak jsem do něj potopil hlavu, pěkně až po uši. Ani jsem se vám nenamáhal ji utřít nebo něco. Prostě jsem ji nechal, ať si kape, potvora jedna! Načež jsem šel k radiátoru u okna a posadil se na něj. Bylo na něm příjemně a teplo. Bylo mi na něm dobře, poněvadž jsem se třás jako zvíře. Je to legrace, ale já se vždycky pekelně třesu, když jsem namol."
Byl to slabý kus, já se na rozdíl od něj nikdy netřásl.
Třásl se mi ale barák, jak okolo něj začaly jezdit traktory se sklizní. Holt už začaly žně.
Text příspěvku byl upraven 08.08.13 v 00:13
Když nikdo nic, tak odpovím, přestože jsem tuto knihu moc příznivě neokomentovala. J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě
Koka - máš pradu, tak i tak. Jsme "s chytáním v žitě" na tom prakticky stejně, je to kniha, která chce ten správný věk a i v tom vyvolává rozporuplné reakce.
Bydlel jsem na Západním Vejci , na tom - no prostě na tom méně elegantním, ačkoliv tohle je velmi povrchní nálepka, jak vyjádřil bizarní a dosti podivný kontrast mezi nimi. Můj dům stál na samé špičce Vejce, pouhých padesát yardů od Průlivu, a byl vmáčknut mezi dvě obrovské budovy, za které se platí dvanáct až patnáct tisíc dolarů za sezónu. Budova po mé pravici byla podle všech měřítek něco velkolepého - byla to opravdu napodobenina nějakého normandskeho Hotel de Ville, na jedné straně s věží, zbrusu novou pod tenoučký¬mi vousy drsného břečtanu, s mramorovým bazénem a s více než čtyřicetiakrovým trávníkem a zahradou.
tamilo - asi jsi to nepostřehla. Ukázku zadává ten, kdo předchozí uhádl - to je tady vlastně jen jediné pravidlo.. No ale snad ti to Koka promine. Je ale hezké, že jsi si vybrala autora, který s Arnoštem zvaným Papa často zapařil v Pařížu. Určitě to někdo uhádne, hrdina byl vskutku pěkný kousek, bez ohledu na to, kde bydlel. Ostatně co by člověk chtěl za 80 doláčů, že.
knedlík - máš pravdu, je to pasáž hned v první kapitole, v mém vydání str. tuším 9.
Jinak dodatečná poznámka k vraždění = slizounům jsem nasypal takové modré granule, strašně jim šmakují a následně zcepení. V posledním tažení se zavrtají do země, takže pitvat se nebude, rovněž funusu netřeba. Skvělá věc - a navíc se mohu chlubit, že mám pozitivní zkušenost s modrými pilulemi. Doporučuji všem majitelům plantáží a haciend, za ty peníze se to opravdu vyplatí.
A myslím, že bys měla pokračovat, nejsem si jist, zda a kdy bude tamila reagovat, ještě se zřejmě nezabydlela v tomto vlákně.
Nj, Západní Vejce je holt pojem, který hned uděří do očí. Modré pilule neselhaly, povídáš? :-) To je dobře... a mrtvolek taky málo, to je snad ještě líp (nebo hůř?!?) Tak já sem nějaké kostřičky přidám...
Zde ukázka:
"Než jsme stačili něco říct nebo udělat, kostra se začala rozpadat, jednotlivé kosti začaly padat na zem, nejdřív lebka padla k ostatním lebkám, pak upadly kosti paží, rukou a za chvíli se kostra Josef Novák stal jednou zmiliónů koster v moři.
A zas bylo ticho.
A já byl, bratři, vybranej a za chvíli jsem pochopil, proč jsem teď nositel snu. Už když jsem letěl nahoru, tak mě napadla myšlenka... totiž při mý skromnosti, pobratimové a průmyslníci... mě si Tvář vyhlídla možná právě proto, že sem tanečník a herec a tudíž umělec a jako takovej už v sobě mám patřičnou dávku šílenství, a možná proto jsem vydržel to, co jsem z vejšky uviděl, a mohu vám teď sdělit. Začalo to nenápadně."
Už jsem na drátě. Samozřejmě, tamile nejen že prominu, ale přímo vřele poděkuji za to, že dala novou hádanku. Je skvělé, že máme dalšího hadače!
Mně už docházejí síly. Knih mám ještě spoustu, ale protože jsem menšinová v národnosti i v literárním vkusu, tak ve své knihovničce už jen těžko hledám knihy, které by byly v češtině a ještě k tomu by je přečetlo více než 20 lidí.
Text příspěvku byl upraven 08.08.13 v 20:47
knedlik-u, knedlíku tys nám dal, hlavu si nám zamotal. To hororové zadání všem hadačům děs nahání.
tak ja se omlouvam, ze jsem mezi vas tak vpadla, asi jsem si dobre neprecetla vlakno, myslela jsem, ze se sem davaji hadanky, co ze je to za knihu. Pochopitelne jsem dala ukazku z Velkeho Gatsbyho..
Vložit příspěvek