Čtení náročnějších knih
V tom vláknu o vtipech jste sama uvedla, že požádáte o zásah moderátora. Vycházela jsem z toho.
Jasně, z někoho se legrace může dělat, z jiné skupiny lidí ne.
Konečně někdo objevil potenciál mé (původně FB) identity!
:-)
Psala jsem to v soukromé zprávě dnes jednomu uživateli s nadsázkou, tak teď veřejně!
Jestli jste si doposud mysleli, že DK je knižní databáze, tak to jste se teda šeredně mýlili!
Není to nic jiného, než zástěrka přes pračku špinavých názorů, která se tu odehrává právě v těch soukromých zprávách.
:-)
Žádný zbabělec na světě mě už nedonutí k tomu, abych ztratila humor, ironii a nadhled.
Už se nemusím namáhat s tou plnou verzí pravidel a mohu udělat něco už i tečnějšího.
Win-Win.
Text příspěvku byl upraven 21.09.19 v 09:45
Asi nyní přecením svou "důležitost". Vzhledem k tomu, že jsem se do této debaty před pár dny zapojila, chtěla bych jen říct, že mé mlčení bylo způsobeno pouze nepřítomností, ne že bych se o toto téma přestala zajímat a toto vlákno, i odštěpené, nečetla.
Je to již pár let, kdy se tu o způsobech úpravy diskuzí, o možnosti je moderovat, již diskutovalo. Tehdy jsem napsala, že si nemyslím, že by to bylo nutné, dokonce žádoucí, neb jsem si tak nějak uměla představit, jak by to celé mohlo také dopadnout, jakou podobu by některá vlákna měla. A dnešní vývoj mi dává docela, bohužel, za pravdu. Řekla bych, že by mělo stačit, psát jaksi s rozvahou. Udivuje mne kolik zdejších uživatelů, si nejspíš myslí, že každý jejich nový příspěvek je "originál", že si tu nikdo nebude pamatovat co již napsal, či naopak "nenapsal". Mnoho zdejších přestřelek je, dle mého, způsobeno, i tímto. I ta nechuť pouštět se do diskuzí. Dost těžko se mohou brát vážně příspěvky, které si de facto odporují s tím, co už bylo napsáno a dokonce i obhajováno. Dost těžko se mohu durdit proti např. vulgaritě, když ji tu sám píšu, když ji u jiného obhajuji, když diskutuji ve vlákně, kde se permanentně dští zloba, omlouvám se za ten výraz. Samozřejmě, přestřelit může každý, ale mělo by stačit jedno upozornění, nemusela by se k tomu rozvinout několikastránková debata...
Text příspěvku byl upraven 21.09.19 v 19:11
@Lector: Smontovaná pravidla jsou jen doporučením, jak lépěji komentovat a diskutovat. Je to prostě jen apel, průchozí příchozí si to možná přečtou a možná s tím budou souhlasit a možná taky ne. Chybí autorita dostatečně oprávněná a erudovaná k vynucování pravidel, a tu zde evidentně nikdo v rámci liberálních podmínek ani nechce. A bez určité SW podpory a laskavosti provozovatele to taky nepůjde (v pohodě se dá přispívat za příspěvek starý pět let, je to jako zvednout Fénixe z popela…).
V místní čtenářské komunitě je znát velká roztříštěnost zájmů. Těžko lze zaujmout dostatečný počet lidí v rámci nějakého tématu, který by byl zajímavý alespoň pro dvacetinu lidí (a i to je možná hodně). A velká část uživatelů beztak používá DK jen jako čtenářský deníček okořeněný slovními hrami s možností sem ještě něco napsat. Cokoliv.
Stěžujete si na podrážděné reakce? Ale proč? Ti lidé se zapojili, byť pro vás neadekvátním způsobem, takže jim lhostejné dění kolem DK není.
To, že uživatelé nepíšou články, nevedou blogy, netvoří recenze a nekomentují objektivně, může přece mít i jiný důvod. Třeba jim to za to ani nestojí. Třeba nemají čas. Třeba to neumí ani napsat. Třeba ani nechtějí být objektivní. Třeba je emocionální komentář bližší nestranné recenze. Třeba spoléhají, že to napíše někdo jiný.
Důvodů je spousta, ale když někdo nechce, tak svůj stav mysli v nechtění nezdůvodňuje. Prostě nechce!
Možná by nebylo od věci připomenout, co stálo na začátku této debaty. Byl to příspěvek, v reakci na zdejší komentáře, ve kterém se psalo, že existuje i náročnější literatura, literatura, kterou nelze hodnotit dle toho, jestli se dobře čte. Načež se tu objevily příspěvky, v kterých bylo napsáno, že debata je elitářská a uživatelé povýšení, a že jsou to komentáře, které urážejí zdejší uživatele. Ano, přehnaná, velmi přehnaná reakce. Ač nejsem příznivkyní nějakých úprav ve vedení diskuzních vláken, tak se nedivím, že tyto příspěvky vedly k tomu, že se tím někteří začali zabývat. Protože jak chcete, ijcro, vést smysluplnou debatu s příspěvky, které toto téma prakticky zapovídají. Jak jsem napsala ve svém posledním, neměli bychom se tu tvářit, že tu nezanecháváme jistou stopu, že naše příspěvky jsou zde vždy "prvními". Rozhlédněte se, "moderování" se tu již děje. A děje se přesně v intencích toho, co jsem si před těmi lety myslela, že by se dít mohlo.
Pozn. Nenapadlo mne to před napsáním příspěvku podívat se na začátek této debaty. Samozřejmě, ty příspěvky, které takříkajíc akcelerovaly celkem poklidnou literární debatu, jsou smazány. Jak také jinak...a opět se vracím k té naší zdejší stopě...
Text příspěvku byl upraven 22.09.19 v 17:33
K nedávno zmíněnému článku Petra Viziny existuje i anketa:
http://www.h7o.cz/anketa-k-cemu-je-vlastne-beletrie/?fbclid=IwAR2yXGXHP08sPICI6hdoEiv1Nzeb-pUGRPAb_VKWbb7_glh3FI7tbcPEm3E
Vy asi, Lectore, chcete, abychom žadonili o odkaz na tu FB skupinu, že?
Tak já tedy nežadoním... Mrknu se, kam jste se přihlásil v poslední době. Doufám, že to nejsou "Kaplanovi" Literární S(n)obi...
:-)
Pokusím se stručně formulovat svůj názor na čtení "náročnějších" knih:
Výraz náročnější jsem záměrně dal do uvozovek, jelikož si myslím, že jej lze jen stěží definovat. Pokládám jakékoliv "škatulkování" za výlučně subjektivní záležitost. Hned uvedu příklad:
Právě mám rozečtenou knížku od mého oblíbence pana Honzáka (Dědeček potrkal jelena). Je to soubor glos zabývající se tématikou, která autora živí (psychiatrie), dále jsou tu postřehy a reakce na aktuální politické dění a odkazy na historii nedávnou i tu starší. Řekli bychom si - klasická non-fiction. Já se však u knížky mimo čerpání nových poznatků také parádně bavím. Humor pana Honzáka je totiž nezaměnitelný. Neméně tak oceňuji krásnou řeč, neotřelé výrazy, které lahodí mému (zraku/sluchu). A právě v tomto hledám smysl čtení knih: aby mě obohatily informacemi, zároveň však přiměly k zamyšlení o všem, co nás obklopuje (vesmír, příroda, lidé, apod.). Pokud je kniha navíc i vtipně napsaná, je to bonus navíc.
Četbu knih považuji za velmi intimní záležitost. Každý čtenář je jinak založený: odlišujeme se věkem, pohlavím, vzděláním a v neposlední řadě také svými preferencemi ve vztahu k literatuře. Je proto velmi logické, že spisovatelé se snaží "strefovat" se do vkusu čtenářů a nezřídka se jim to také povede. Svými publikacemi, samozřejmě, tento vkus také formují.
Co však s onou "vážnější" četbou? Jsou to díla, která stojí na okraji zájmu, protože jsou nezáživná (ne-čtivá), pro běžné smrtelníky nepochopitelná? Nebo se jedná o něco, co nutí čtenáře, aby se byť jen na chvilku zamyslel?
Toto své zamyšlení končím přáním, aby se diskuse v DK vedla především slušně, bez zbytečných osobních výpadů a urážek. Předpokládám totiž, že většina čtenářů patří mezi ty slušné a diskusi chápou jako něco, co je kultivuje (dělá lepšími?).
Souhlasím s tím, že náročnost literatury je ryze subjektivní. Nedá se tedy ničém měřit.
Pro mě osobně je náročná právě ta literatura, kterou autor/ka nepsal jako naplnění nějaké údajně časté čtenářské potřeby, ale naopak, z vlastní nutkání. A vychází-li přitom z paradigmat mně velmi vzdálených, bývá to často boj, který se někdy nebojím ani vzdát.
Vložit příspěvek