Filosofování pod starým mohutným dubem
Marika: Přesně tak. :)
Vrány vynechám, to téma mě neláká.
Těším se na čtení dvou autobiografií - H. Zagorové a Davida Grohla. Tu druhou jsem si chtěla v jednom momentu i koupit, ale už byla vyprodaná.
Poddubáci: Utekla vám, prodala se (tento rok) nějaká kniha, kterou jste se dlouho chystali koupit?
Hezký víkend.
Text příspěvku byl upraven 22.10.22 v 09:47
Mně asi žádná neutekla, nevím o ničem, moc je nekupuji, jen to, co už jsem četla a chci to doma. Chodím hodně do knihovny.
A kde se teď nacházíte v knižním světě?
Já se zrovna v roce 1944 plahočím s uprchlíky Ukrajinou před Rudou armádou, sedím na voze, taženém dvěma valachy, s rodinou Martelových a hledám zelené údolí.
Text příspěvku byl upraven 22.10.22 v 10:27
R.E.M.: Snažím se si knihy už nekupovat, jen občas podlehnu něčemu, co na mě přímo křičí "kup si mě!" nebo co mi našeptá nějaký šotek :-) Takže neutekla... Čtu teď hlavně věci z knihovny.
Marika Vanova - právě mám kávu a k tomu Tančím s láskou, k další kávě - nelogicky odpoledne :) - si dám Před úsvitem, po ránu.
Jsem na tom asi jako "denib"...snažím se knihy již nekupovat... je to těžké...jako když se snažíte jíst méně čokolády...těžká odvykačka...A pak vás chytne "žravá" a navíc, nemám ráda nekompletní série. A můj poslední větší nákup byly nejnověji vydané historické romány Ludmily Vaňkové, které mi ještě chyběly. Váže se k tomu taková trochu sentimentální věc. Jako dvanáctiletá jsem dostala Král železný, král zlatý a Žebrák se stříbrnou holí. Pamatuji si, jak jsem byla nemocná a četla jsem je v posteli. Moc se mi líbily, ale další jsem už nedostala. No a po dlouhých letech jsem měla problém sehnat další díly stejného vydání v pěkném stavu, a nová vydání jsou přejmenovaná a vydaná souhrnně, mají jiný design atd. ...prostě je v tom chaos. Ano, mohla bych ty dvě knihy prodat v bazaru...ale ten sentiment...určitě mě chápete. Tak jsem si k tomu sedla a prošla jsem, co obsahuje nové vydání atd., a teď bych měla mít už všechny její romány. Kromě jednoho, ale ten už lovím na bazaru...Jinak teď čtu výhradně věci z domácí knihovny.
Hmm, já kombinuji rozum a srdce. Hlavně když vím, že bych na knihu stejně neměla čas a přečetla bych to stejně až v době, kdy bude v knihovně. A pokud se jedná o titul, který stejně přečtu jenom jednou, tak je knihovna jasná. Ale jsou tituly a autoři, kteří jsou moje srdcovka a ty doma mít musím.
Dřív jsem to měla jinak. Kupování knih je stejná závislost jako cokoliv jiného. Třeba když si kupujete nové oblečení nebo jiné blbosti. Ten pocit je krásný, je vám dobře. Ale když knihy doma dáte do poličky a ten krásný pocit zmizí a je tam zpátky pocit prázdnoty, máte problém. Pokud se knih začnete zbavovat a zároveň nakupovat nové, jste na dobré cestě k léčbě a štěstí...hlavně když je vám při odeslání nebo k odnesení do knihbudky stejně dobře jako tehdy při koupi knihy.
Text příspěvku byl upraven 22.10.22 v 11:12
Marika: Jsem v Čechách v jednom mlýně. Řekla jsem si, že si musím doplnit vzdělání a tak čtu Jiráskovu Lucernu :-) Ale pak se asi vydám do Ruska, Děti Volhy. Nebo si ještě předtím dám hororové povídky Hrůzný stařec. Nevím, ještě jsem se nerozhodla :-)
Čtu českou detektivku, která obsahuje tři příběhy, odehrávající se ještě za minulého režimu. Mám za sebou první. Byli jsme na soukromé chatě na horách, většinou samí studenti a někdo nám tady zapíchnul kamarádku. Po obědě se pustím do druhého příběhu. :-)
Kúpili ste si niekedy knihu, o ktorej ste vedeli, že ju pravdepodobne nikdy neprečítate, ale jednoducho ste ju chceli mať?
Naias: to se mi, myslím, nikdy nestalo.
Kupuji knihy, které mám zájem si přečíst a mít doma. V rodině je nás více čtenářů, více generací, i ta nejmladší čte.
Pečlivě zvažuji, co koupit, co ne. Výjimky se v mizivém procentu najdou.
Ne, že bych se nikdy nezmýlila a kniha mě pak nezklamala.
U beletrie drtivě převládají vypůjčené knihy.
Text příspěvku byl upraven 22.10.22 v 15:08
K tomu, kde se nacházím, tak zrovna jsem ve Švédsku (Zimní oheň).
Možná se budu nacházet chvíli i v Česku (Továrna na absolutno), uvidím, jak se mi bude chtít. :)
Naias: To se mi ještě nestalo, ale jeden čas jsem si kupovala knihy za pár korun, co mě zaujaly a pár z nich jsem nepřečetla a už ani se mi do nich nechce.
Jinak si kupuju většinou knihy od oblíbených autorů. Sem tam koupím od někoho, od koho jsem nečetla a to je potom risk, občas mě ta kniha zklamala.
Tak pokud si někdo ujíždí na tom, aby měl všechna vydání jedné knihy, koukal se na ně jako na svatý obrázek, jak stojí na poličce, tak potom ten je určitě číst nebude. Co kdyby se poškodily?!?!?! Knihy! Věci ke čtení! :)
Pokud někdo ujíždí na tom, aby měl všechna vydání jedné knihy, koukal se na ně jako na svatý obrázek, jak stojí na poličce, tak pro to mám naprosto pochopení. Já sám žádnou knihu dvakrát nemám, ale trpím podobným postižením. Mám několik hudebních alb, která vlastním třeba i v trojitém vydání. Muzika je stejná, někdy je možná remasterovaná, ale hlavně má jinou obálku. ;-)
Ja mám viacero vydaní jednej knihy, ale vždy z praktických dôvodov - rôzne preklady v jednom jazyku či rôzne jazyky. Ale ak má dakto ten istý text len s rôznymi väzbami a obálkami, tak ten každé vydanie asi fakt čítať nebude.
Ak niekto kouká na knihy na poličce jak na svatý obrázek, pre to mám tiež pochopenie. Existuje zopár kníh, kvôli ktorým som div nepredvádzala divošský tanec, keď sa mi ich podarilo zohnať.
Jenom pro vysvětlení. Nic proti tomu nemám. Byl to jenom příklad, kdy lidi nečtou všechny své knihy ;)
Já mám myslím spoustu knih, které nejspíš nepřečtu. Ne proto, že bych je nechtěl přečíst, ale proto, že to prostě nestihnu. I když, kdoví...
Spíš než různá vydání stejné knihy (také by se ale našli) mám různé povídkové sbírky, kde se mi povídky opakují v různých překladech. Třeba u Poea bych některé kousky našel v cca pěti různých verzích.
Literárně se teď zrovna nikde nenacházím, ale přemýšlím, že bych se vydal na Ostrov oliv a poté do Pebbleswicku, který znám z dřívější četby novějšího vydání jako Oblaskow... a pak všude tam, kam mne Létací hostinec zanese.
Ano - vždy to bylo kvůli krásným ilustracím nebo fotografiím, jednoduše proto, že forma knihy pro mě má velkou hodnotu a prosté listování v ní může být větším potěšením než vlastní obsah textu. Snad mi aspoň někdo v tomto porozumí?
Naias: Ano. Měla jsem životní období, kdy jsem pracovala 10 hodin denně a neměla na čtení vůbec žádný čas. Ale kupovala jsem si knížky s nadějí, že jednou, někdy, na ně čas bude. To samé, když jsem měla děti. Čas na čtení 0, ale občas jsem si nějakou musela aspoň koupit, abych se nezbláznila :-).
No, a co téma, které na první pohled zní banálně, ale na ten druhý...
Lze oddělit autor jako osoba a text jeho knih, nebo to je jeden balíček?
Třeba když se autor ukáže jako homofob, ale ve svých knihách to nemá. Nebo když je to namyšlenej floutek během autogramiády? Nebo (nevynechme ženy) hloupá koza na sociálních sítích?
Jde mi o případ, kdy je autor pro vás neakceptovatelný jako lidská bytost, ale do knih se mu to nepromítá. Ale zase...jak dlouho to vydrží?
Tady asi nejvíc záleží na tom, jak kvalitní je jeho/její kniha. Pokud to bude vynikající kniha a autor je neskutečnej parchant, tak si ji klidně v knihovně vystavím. Pokud to bude kniha průměrná, tak ji hodím za psem. Dobrých knih je spousta. :-)
A to je to dilema. Ok, nerve to do knih, ale co když na fb píše věci a chodí na místa, která já nejsem schopná akceptovat? A co když to je jenom proto, že mu to vydavatel nedovolí a kdyby bylo jenom na něm, v knize to má? Nebo to tam nakonec i má, ale pod povrchem, a dnešní doba podporuje rychločtení, takže to tam tam ani třeba každý nezaregistroval, ale je to tam..
Nebo jee sprostý na čtenáře, kterým se jeho dílo nelíbí. Maže jejich příspěvky pro dokonalou čistotu sociální bubliny...
PanPredseda: já to tak mám. Jsem ochotná ho škrtnout ze svého života. Proto mě zajímalo, jak jsou na tom ostatní :)
Vložit příspěvek