Filosofování pod starým mohutným dubem
Dnes jsem si přinesl z knihobudky scifíčko První lidé na Měsíci. Ono to bude asi hodně naivňoučké, ale zaujalo mě pár ilustrací uvnitř knihy. Takže příští pátek se asi vydám na Měsíc. :-)
Přidám trochu zvláštní příspěvek-opět z nedostatku času, jsem v knihovně sáhla do hromádky knih, které před tím někdo vrátil. Od Dagmar D. Čechové:Kdo Ti píše? ve které byl odkaz na titul Uteč! od Dagmar České, kterou čtu teď... Zkoumaly jsme s knihovníci jestli to není jedna autorka, ale vypadá že ne. Tak možná kamarádky, z nichž jedna dělá reklamu té druhé a v textu "náhodou" upozorní na titul té druhé:-))). Taková zajímavost...A i když je to spíš taková ženská romantika, tak Uteč! se mi zatím líbí.
Já jsem plně pohlcená Centrálním Impériem, momentálně je to třetí kniha Obránci civilizace.
Ďakujem vám moc za odpovede na moje otázky :)
Napadla mi ďalšia téma. Na prvom stupni ZŠ a aj potom neskôr sme v škole čítali rôzne knihy pre deti, no mňa vôbec nebavili. Mama mi zvykla už od útleho veku čítať poviedky Roalda Dahla a tie ma bavili neskutočne! Každý kto tieto poviedky pozná vie, že sú dosť drsné a určené výhradne dospelým (resp. staršej mládeži). Už ako malá som si priala byť "knihomoľka" ponorená v knihách, no knižky ako Danka a Janka, Maťko a Kubko, ktoré sme čítali v škole, alebo ktoré sme mali v školskej knižnici ma doslova nudili. Raz sme sa s mamou vybrali do mesta a u pouličného predavača ma veľmi zaujal román Dobrý synček (Todd Strasser). Predavač mame povedal, že to je horor pre dospelých úplne nevhodný pre tak malé dievčatko. Mama mi ho ale kúpila a ja som bola z neho naprosto nadšená. Odvtedy som si začala kupovať a čítať výhradne knihy pre dospelých. Napr. Jurský park a Stratený svet od Crichtona, Terryho Pratchetta a mnohé iné. Ked potom po čase prvý krát vyšiel Harry Potter a dostala som ho ako dar, rovno som ho odložila práve kvôli mojej nedôvere voči knihám pre deti. Zaujal ma až po nejakom čase film v kine, tak som tomu dala šancu a neoľutovala som, HP som si naprosto obľúbila! Ešte som potom čítala aj detské knihy od Roalda Dahla a tie sa mi tiež veľmi páčili, no inak všetko ostatné som čítala výhradne určené dospelým.
Myslím si, že mnoho dospelých má celkom pomýlenú predstavu o tom, čo sa môže deťom páčiť a čo všetko znesú.
Čo si o tom myslíte? A ako ste to mali ako deti vy?
Text příspěvku byl upraven 27.08.24 v 15:32
Azizi: Mě ty knihy ve škole bavily. :) Četla jsem hlavně pohádky a kolem 11. roku jsem přešla na dívčí romány. Cokoliv strašidelného jsem neměla ráda a dodnes horory nevyhledávám.
keri.H - Mala som aj ja (a stále mám) krásne rozprávkové knihy (Disney, bratov Grimmovcov atď.), ale akosi to nebolo pre mňa, proste príliš jednoduché. Dievčenské romány išli tiež úplne mimo mňa... Tie dospelácke romány ma naopak naprosto uchvátili.
My sme ako žiaci základnej školy čítali verneovky, tie boli veľmi obľúbené. Neboli to trilery ani horory, ale aj tak vedeli byť drsné. Napríklad z knihy Cesta okolo sveta za osemdesiat dní sa čitateľ dozvie o satí, čo je pôsobivejšie než vymyslené hrôzy. Inak, ja som čítala, čo predo mnou neušlo. Všelijaké detské knihy, aj pohodové ako Maťko a Kubko, aj ľudové rozprávky, ktoré vedia byť v neučesanej podobe dosť krvilačné. Ale to vedia aj tie neľudové. Pamätám sa na jednu detskú knihu, kde hlavného hrdinu jeho zlomyseľný kamarát vlákal na miesto, kde sa chlapec utopil. A čo taký Hans Christian Andersen? Jeho Dievčatko so zápalkami nie je žiadna idylka. Ani Slávik a ruža od Oscara Wilda. Grimmovcov sme doma nemali, ale viem, že v pôvodnej verzii boli ich príbehy dobrý drasťák. Neskôr boli upravované a hodne zjemnené. Disneyho by som s nimi neporovnávala, to je, pokiaľ viem, od začiatku čistý cukor. A vôbec, mnohé knihy pre deti a mládež sú realisticky surové. Trebárs Dieťa divočiny od Marjorie Rawlings či Brat mlčanlivého vlka od Kláry Jarunkovej. Alebo Čenkovej deti, ktoré sme mali na ZŠ ako povinné čítanie.
Čo sa týka výberu kníh, zachovala som si svoj zvyk z detstva a čítam všetko možné. Staré, nové, tenké, hrubé, oslavované, zatracované, vážne, smiešne, proste všetko. Ak ma popis knihy z nejakého dôvodu zaujme, je mi fuk jej vek aj iné parametre. Celkovo mám však radšej staršie než novšie. Ale desať rokov je pre mňa žalostne málo, aby som knihu označila za preverenú časom, musí ich byť aspoň päťdesiat.
Pokud si vzpomenu na školní docházku, tak musím připomenout E. A. Poa. Ten byl z knihovny rodičů a rozhodně to nebyla četba pro děti, ale bylo to tak ponuré a naprosto jiné, s ničím neporovnatelné. Jako druhého autora připomenu ještě Otakara Batličku. To byla prázdninová četba z knihovny strejdy a tety. Tohle sice byla četba pro děti a mládež, ale bylo to psané tak víc dospělácky. Jako poslední příklad ještě uvedu Nižnánského Čachtickou paní. To byl prostě parádní horor. S touhle knihou mě obeznámila sestřenka. :-)
Azizi - hezká otázka. Zkusím si vybavit... bez záruky. :)
Na prvním stupni - do 4. třídy jsem byla, myslím si, typická dětská čtenářka, četla jsem pohádky a příběhy, dětské dobrodružné knihy - autorů B. Němcové, P. Dobšinského, V. Čtvrtka, K. J. Erbena, Ch. Andersena, , J. a K. Čapka, bratří Grimmů, F. Hrubína, E. Petišky, O. Sekury, B. Říhy, H. oblíbené byly knihy Šmahelové, E. Horelové a E. Bernardinové...
Některé pohádek byly, jak už psala Naias, dost drsné, přibližovaly se hororům.
Na 2. stupni byla moje četba pestřejší. Přečetla jsem několik knih od S. Rudolfa, několik od E. Štorcha.
Líbily se mi tehdy pověsti z hradů a zámků Heleny Lisické, Mertlíkovy Starověké báje a pověsti, Pludkovy Pověsti dávných časů, Ezopovy bajky, Osada pravěkých lovců, Rychlonohý Džar, Duch Llana Estacada, Bezhlavý jezdec, Neználek, Plevou převyprávěný Robinson Crusoe, Čenkovej děti, Říkali mi Leni, Bílý tesák, Tajemství duté vrby, Tvrdohlavá Marie (o Marii Curie-Sklodowské)... Občas jsem zalovila v knihovně rodičů, prarodičů a četla knihy pro dospělé - Bídníky, Dittu, dceru člověka, Jessie a Morgianu, Karlštejnské vigilie, Cirkus Humberto, Tekumseha, Daktari, Buddenbrokovi...
No, fakt jsem četla hodně. Kde co.
Jen mě nebavila Alenka z planety Země. Nezaujalo mě sci-fi - Marťanská kronika (kromě povídky Přijdou vlahé děště), ani Poledne, XXII. stol. mě tehdy nebavilo - ke sci-fi jsem si našla cestu až později.
Přímo na doporučení dospělých si nevzpomínám.
Text příspěvku byl upraven 31.08.24 v 08:44
Azizi - to mě se dětské knížky líbily, dodnes si pamatuji, jak jsem si v sedmé třídě objednala knížku Žabka Márinka (asi kvůli tomu, že se jmenuji podobně) a dostala jsem ji při vysvědčení a měla jsem ohromnou radost a četla ji o prázdninách na chalupě.
Ale jinak jsem taky četla Stanislava Rudolfa a Štorcha a moc mě bavil Marko Pašek a Běhounek.
zdravim :-)
neviem, ci to niekto spominal, ale ja som milovala knizky o Nevedkovi (Neznalek) a dlho-predlho som tuzila mat aj ja carovny prutik. :-D
btw: na nete som hladala meno Nevedko v roznych reciach, lebo samozrejme Nosova prekladali do mnohych jazykov...
skusim to pozriet a ohlasim sa
a prajem prijemny vecer :-)
Text příspěvku byl upraven 28.08.24 v 19:01
:-D mam
rusky.... Neznajka
anglicky ... Dunno
rumunsky..... Habarnam (netusilko)
polsky.... Nieumiałek
ak som velmi od temy, tak prepacte, ale inspirovali ma tu kusok vyssie spomienky na detsku literaturu :-)
nemecky.... Nimmerklug (nikdy mudry)
madarsky .... Nemtudomka (od nerozumiet)
bulharsky ... Neznajko
Text příspěvku byl upraven 28.08.24 v 19:55
Tak mi napadlo: ako to mate s literaturou, ktoru si pripadne doporucujete s vasimi detmi? Samozrejme, ze prve knihy nase deti citali tie, ktore sme im zabezpecili my rodicia. Ale niektori uz mame dospele deti a obcas nam uz doporucuju knihy nase deti. Mate podobny literarny vkus? Alebo sa deti posunuli uplne inde?
emkalana: Zas tolik od tématu to není. Neználkovi jsem také neunikl. Nejvíc mě asi zaujal Neználek na Měsíci. Ty překlady jsou zajímavé. :-) Nejlepší je asi Nemtudomka. :-D
Nevedka na mesiaci som uz necitala, asi som uz bola velka :-) ale nedavno som ho objavila ako sk eknihu, ze by som to dobehla teraz? :-D
mne sa zatial najviac pacilo v slnecnom meste kvoli tomu carovnemu prutiku :-)
ok, tak precitam a potom poviem
emkalana: Já jsem vlastnil vydání z roku 1968, nejspíš to byla kniha po bratránkovi. Strašně mě fascinovaly ty ilustrace. Ale dnes už bych to nečetl. :-)
Jako dítě jsem hltala Neználka na měsíci. Bavilo mě to a líbil se mi jeho klobouk :-) A taky se mi obecně líbily jména postaviček. Jako dospělá jsem si ho přečetla z nostalgie a už mi to přišlo moc jako dětská agitka :-)
Děti nemám. Ale s mámou si knížky nedoporučujeme. Tedy detektivky čteme obě, třeba Dick Francis boduje u nás obou. Ale jinak máme jiný vkus. Mamka by třeba nečetla horory, já zase netoužím po Steelové :-))
Tak som skusila toho Nevedka na mesiaci, ale... nedocitala som to :-(
ale pretoze nie som "cielovka", nebudem ho davat medzi "nedocitane", lebo by to bolo voci Nevedkovi nespravodlive
denib
my si sice doporucujeme, ale potom ich vsetky neprecitame, odhadujem tak 20% si sadneme
Tiez uz nemam rada "krvaky", ale k D.Steelovej som sa este neprepracovala a asi sa ani neprepracujem :-)
Ale verim, ze ine citatelky si pri jej pribehoch uzasne odpocinu.
emkalana - u Neználka na Měsíci mě zaujal let raketou, to pro mě v dětství bylo vzrušující.
Ale jinak se mi víc líbil Neználek ve Slunečním město - tam bylo všechno tak hezké... než to oslíci převrátili vzhůru nohama.
Co Vy a světy Clivea Barkera? Já už dávno četl Knihy krve a moc se mi líbily. Nyní čtu Velké a tajné show. Tak uvidíme.
Jakou knihu byste si přáli vidět jako seriál?
Já První planetu smrti od Harryho Harrisona
Vložit příspěvek