Filosofování pod starým mohutným dubem
Eicherik: jestli chceš, napíšu zase něco výbušného a hned ti přibude 20 stránek. Dej vědět, to není problém :)
braunerova: Já na počtu stránek nelpím. :-D Jestli nadhodíš nějaké zajímavé a pokud možno KNIŽNÍ téma budu jen rád. Jen prosím žádnou politiku. :-)
Eicherik: A co tvoje knižní chvilka? Zasoustruhoval by sis místo Oty Finka? :-)
denib: Abych si zasoustružil, to bych považoval za plýtvání takovým darem. Spíš bych to využil k tomu, abych se mohl setkat třeba se svým oblíbeným markomanským králem Marobudem, nebo s germánskýmy Bohy a Bohyněmi a nebo bych chtěl vidět jak vypadal Hercynský les. :-) Takže knihy jako Marobud, Edda..... :-)
Já bych chtěl být na 1 den Oscarem Schindlerem v Brněnci. Téma holocaustu je pro mě dost osobní. Možná proto mě v souvislosti se Schindlerem napadají různé otázky. Jak bych se na jeho místě zachoval já? A proč se v rajchu nenašlo víc takových Schindlerů? Jak tady už někdo psal, mohli si tím vyrobit krásné alibi. Copak je to nenapadlo? Schindlerovi Židé ho po válce ocenili titulem Spravedlivý mezi národy. Máme vůbec právo Schindlera soudit? Nebo toto právo mají jen jeho Židé? Kolik bych zachránil Židů já, kdybych žil v té strašné době? Nevím, neznám odpovědi. Jestli se tam nahoře někdy potkáme, asi mu jen řeknu: "Oscare, tvůj charakter stál za starou belu, ale za ty zachráněné životy sem patříš."
Já bych chtěla být lučištnicí Milwou ze Zaklínače. A nejlépe v nějaké chvíli, kdy všichni z Geraltovy party seděli večer u ohně a vypravovali si zajímavé příběhy nebo se nechávali poučovat Regisem.
Taky bych se moc ráda podívala do Bradavic - takže by bylo fajn se aspoň na chvíli stát některým z tamních studentů.
A ta lady Sibyla zní také skvěle. Chovat draky a mít za muže Samuela Elánia... To vypadá jako splněný sen.
(Koukám, že tu mám samé fantasy postavy... Zajímavé. Mám i spoustu oblíbených ne-fantasy postav, ale nenapadá mě teď žádná, kterou bych se chtěla stát. Spíš bych se s nimi ráda setkala.)
Já mám hodně oblíbených postav - ale svůj život bych neměnila...
Podařilo se mi splnit si hodně přání a každý rok mám poctivě odžitý...
Ale setkat se s postavami - to ano. Teď mne třeba napadá Petronius z Quo vadis...
intelektuálka: Petronius z Quo vadis je asi tak první z těch realističtějších postav, které mě napadnou :D A hned pak bych se setkala s Petroniem od Loukotkové. A pak s tím skutečným, abych zjistila, jestli se podobal některému z nich...
Denib, jo je to krásný večerníček i kniha. A ty ilustrace. Až si říkám, že bych hlavně asi chtěla vypadat jako ona. Je krásná. Dala bych si ji jako profilovku, ale poetree už mě dávno předběhla.
Hraboshka - i když jsme asi rozdílné generace? líbila se mi jeho moudrost...
Diskutovat s Nerem - to zřejmě nebyla jednoduchá záležitost...
Marbo, jestli chceš, tak tvé přání ti mohu klidně splnit. U nás můžeš zalesňovat, co motyka ráčí :-)
Kdybych si měl vybrat, tak bych byl Smoke Belew. Tyhle nekonečné, zasněžené pláně se smečkou hafanů byly vždycky moje srdcovka.
Moc jsem o tom přemýšlela a vůbec nevím, kým bych chtěla být...možná bych se na chvilku chtěla ocitnout v době Karla nebo Václava IV., ale konkrétní postava mě nenapadá, ale určitě bych nechtěla být ženou :-)
Text příspěvku byl upraven 08.04.18 v 20:49
intelektuálka: Určitě nemyslím měnit s někým život. Jen se na chvilku ocitnout v kůži nějaké literární postavy. Slovo "chvilka" je klíčové :-)
Už jste mě taky naladili na lady Sibylu :-) Jen to její úžasné odhodlání - ať se to pro dámu hodí nebo ne, ať si říká kdo chce co chce, já se prostě budu hrabat v hnoji :-) Nebo na chvíli cítit sebevědomí Esme Zlopočasné :-)
Text příspěvku byl upraven 08.04.18 v 20:59
Nie je to "celkom" literárna postava ale čo už...
Ja by som chcel zažiť prvú republiku (ešte lepšie od konca XIX. storočia) a poznať členov našej rodiny ktorých som nemal možnosť zažiť a tých ktorých som zažil si zopakovať s dnešným rozumom.
Text příspěvku byl upraven 08.04.18 v 22:45
intelektuálka: Můj oblíbený autor J.M.Roberts tvrdí, že slavní lidé se neustále snaží vylepšit si svůj obraz před veřejností. Není žádný důvod si myslet, že po smrti se budou chovat jinak. Výsledkem setkání s Petroniem by tedy byla jen další verze jeho pravdy.
Nevím jestli se to dá považovat za "literární postavu", ale já bych ráda na chvilku zaskočila za Františka Nepila, hlavně na tu chvilku, kdy "volařil" a zrovna oral pole. Ta idyla v brázdě, kde nesmrdí ani nehučí žádnej traktor, skřivánek pěje jak smyslů zbavený, mateřídouška i hlína voní... A ještě pár desítek let žádná naděje že mě nějaký velkohospodář zamoří pole roundupem.
Tak nakonec bych nějakou
zajímavou postavu nebo zajímavé prostředí, ve kterém se pohybuje našla.
Na krátkou dobu bych si vyměnila "místo" s nadanou sklářkou Maggie ze Zrozené z ohně.
Pokud bych mohla zmírnit nesnesitelnost postavy, měnila bych na týden, dva s Annou z knihy Z neznámých důvodů. Společnost Zámiše, Forejta, Prokopa a Pecháčka by byla určitě inspirativní, tedy, kdyby mi zůstala aspoň část Anniných vědeckých mozkových buněk, jinak by výměna byla v celku nanic. :-)
A 14 dní dovolené na sídle Darcyho jako Elisabeth bych také neodmítla. :-))
Text příspěvku byl upraven 09.04.18 v 07:59
Z neznámých důvodů mám dokonce doma, ale už si to vůbec nepamatuju. Budu si to muset přečíst ještě jednou.
Zrozená z ohně neznám a nevím, jestli to zkusím. Teď jsem kvůli výzvě přečetla jeden román pro ženy a bylo to tak přeslazené, až jsem měla ulepené prsty :-( Mladá krásná osamělá žena v nouzi potká urostlého hrdinného citlivého a také osamělého hasiče, který si navíc zamiluje jejího syna. To se stane hned na začátku a celá kniha je jen o tom, jestli budou nebo nebudou spolu. Autor od první do poslední stránky natolik ždíme z čtenářek city, až jsem měla dojem, že nemůžu svobodně myslet :-) Brrr ...
no Z neznámých důvodů je horší..
Schindler nebyl hrdina, byl to lump
být stará (ještě starší než dnes) by mi rozhodně nevadilo, kdybych mohla chodit, mluvit a účastnit se a neumřít
kdybych nemohla být svými hrdiny, tak by nebylo špatné být malým Geraldem Durrellem na Korfu brala bych i loupežnickou dcerku z pohádky Sněhová královna, má to ale háček, nešlo by to, jsem zimomřivá, na Josefa Fouché bych neměla nervy, i když si život dovedl krásně užít
Denib: Prostředí biochemických laboratoří popsané v Z neznámých důvodů mi při prvním čtení učarovalo a její kolegové také.
Sama postava Anny je na svůj věk nevyzrálá, umanutá, chvíli zábavná, chvíli "na zabití". Pokud bych měnila, tak pouze její místo v laboratoři a mozkové buňky zodpovědné za její vědecké schopnosti a přítomnost Anniných chytrých a vtipných kolegů.
U druhé knihy mě nadchnul proces vzniku sklářských uměleckých výrobků. Od Maggie bych musela při výměně získat i její talent, sklářskou zručnost a fantazii - ale máš pravdu, kniha je klasická romantika, i když vtipná a ne úplně hloupá jako jiné ;-).
R.E.M.: Tak to já bych zase chtěla mít talent a vášeň pro malování jako Vincent van Gogh. Ale jeho život bych nechtěla ani na chvilku. Ty jeho temné stavy mysli ... umím si to představit až moc dobře. Žízeň po životě je jedna z nejhezčích knih, jakou jsem kdy četla.
Žízeň se mi líbila a líbí se mi i většina jeho obrazů.
Rozhodně je lepší mít dvě uši než jedno. :)
Tak na chvilku bych chtěla žít jako Penelope z Hledačů mušlí...
Být u moře, soběstačná, dopřát si výlet do kraje mládí, obklopena dětmi...
A k Petroniovi: každý máme svou verzi pravdy. Já v té době nežila, takže bych naslouchala...
Dudu - ! věřím, že se nějak domluvíme, nějaký ten víkend. Ale z tvé strany bude třeba shovívavosti, přece jen, sázet budu poprvé
Vložit příspěvek